4. 10. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 10. 2001

Poučení ze zpětných neočekávaných reakcí

I velmi pečlivě naplánované akce mohou vyvolat neočekávané následky. Nedělejme nic, co by nakonec bylo ve prospěch teroristů

Tím, že útočí na nevinné lidi, mají teroristé v úmyslu upozornit na provinění nedosažitelných osob

Jedním z cílů terorismu je vyvolat od vládnoucích elit cílového režimu katastrofálně přehnanou reakci. Když to funguje, jak tomu je v Izraeli už rok, výsledky jsou zničující pro všechny strany. Kdo z toho nakonec má prospěch? Teroristé. Carlos Marighella, šéf brazilských partyzánů, jehož spisy ovlivnily politické teroristy v šedesátých a v sedmdesátých letech, vysvětlil proč. Pokud je možné vyprovokovat vládu, aby reagovala na terorismus vojensky, povede to k odcizení mas. Široká veřejnost nakonec bude "rebelovat proti armádě a proti policii a bude je obviňovat z toho, jaká vznikla situace".

Snad to nebude s potlačováním svobody projevu tak zlé, jak se to zdálo vyplývat z článku zveřejněného v New York Times, napsal nám včera jeden čtenář. Že by se musel zodpovídat i deník Los Angeles Times, který 30. 9. otiskl tento velmi kritický článek od Chalmerse Johnsona o americké vládě? (V ČR by asi proti autorovi zahájili trestní stíhání...:) JČ)

Jedním z cílů terorismu je vyvolat od vládnoucích elit cílového režimu katastrofálně přehnanou reakci. Když to funguje, jak tomu je v Izraeli už rok, výsledky jsou zničující pro všechny strany. Kdo z toho nakonec má prospěch? Teroristé.

Carlos Marighella, šéf brazilských partyzánů, jehož spisy ovlivnily politické teroristy v šedesátých a v sedmdesátých letech, vysvětlil proč. Pokud je možné vyprovokovat vládu, aby reagovala na terorismus vojensky, povede to k odcizení mas. Široká veřejnost nakonec bude "rebelovat proti armádě a proti policii a bude je obviňovat z toho, jaká vznikla situace".

Přehnaná reakce vlád nemusí nutně vést jen k odcizení domácích "mas". Pokud způsobíme velké trápení nevinným lidem na Blízkém východě, zcela jistě dojde k tomu, čemu CIA říká "blowback" - k neočekávané záporné reakci na naše činy. Váhající stoupenci teroristů budou pravděpodobně přesvědčeni, aby začali páchat teroristické činy. Umírněné vlády v islámském světě, zejména v Saúdské Arábii a v Pákistánu, budou muset téměř jistě čelit vnitřní nespokojenosti a mohly by být svrženy.

Snad nejtypičtějším příkladem teroristického činu, který byl úspěšný, byl masakr v Philippeville dne 20. srpna 1955, při němž usmrtili alžírští revolucionáři 123 činitelů francouzské koloniální správy. Tento vědomý teroristický čin, který spáchali revolucionáři, kteří měli do té doby jen velmi malou podporu mezi místním obyvatelstvem, vedl k rozsáhlé a krvavé francouzské pomstě. Tento teroristický čin také přesvědčil čelného francouzského reformátora (Jacquese Soustella, tehdejšího generálního guvernéra v Alžírsku), aby začal podporovat útlak. Perzekuce, kterou začala provádět Francie v Alžíru, eliminovala většinu umírněných osob na muslimské straně a způsobila, že se vlivní francouzští občané ve Francii postavili proti vládní politice. Tento sled událostí nakonec vyvolal vzpouru ve francouzské armádě, přivedl generála Charlese de Gaulla zpět k moci jako "zachránce národa" a způsobil, že Francie se musela z Alžírska stáhnout. Dodnes jsou francouzsko-alžírské vztahy chladné.

Žádná politická kauza nemůže ospravedlnit to, že 11. září přišly o život v New Yorku, ve Washingtonu a v Pennsylvanii tisíce nevinných lidí. Ale nebylo by ani ospravedlnitelné zabíjet nevinné lidi jako odplatu. Teroristé útočí na zranitelné lidi, protože cíle, na které by se raději zaměřili (vojenská moc bohaté země) jsou nedosažitelné. Tím, že útočí na nevinné lidi, teroristé mají v úmyslu upozornit na hříchy nezranitelných lidí. Jako anarchismus z 19. století je terorismus propaganda činem.

Pachatelé útoků z 11. září jsou všichni mrtvi. Teď musíme identifikovat, zatknout a odsoudit jejich společníky. Pokud se zjistí, že jim poskytoval útočiště či podporu nějaký stát, vyhlášení války takovému státu by bylo na místě. Dosud jsou dosažitelné důkazy, poukazující na organizaci al-Qaeda bin Ladena, jen nepřímé: bin Laden vydal edikty, které požadují, aby muslimové usmrcovali Američany, jeden z únosců měl styky s organizací Egyptská islámská svatá válka, jejíž šéf je bin Ladenovým společníkem, a americká a německá špionáž zaznamenala telefonáty, v nichž byly skupiny al-Qaeda informovány o útocích z 11. září. Avšak neexistují žádné důkazy, které by spojily útočníky s Afghánistánem. Z 19 únosců identifikovala FBI 11 jako pravděpodobně osoby ze Saúdské Arábie, tři další jako Egypťana, Libanonce a občana Spojených arabských emirátů. Země původu ostatních jsou neznámé.

Dosud reagovaly Spojené státy na teroristické útoky s téměř klasickým opakováním francouzských chyb po Philippeville. Od svých prvních výroků určených národu večer 11. září se chová prezident Bush nesmyslně, komicky "válkychtivě" (Spojené státy chtějí bina Ladena "živého nebo mrtvého", musíme je "vykouřit z jejich jeskyní a donutit je, aby se dali na útěk"). Tím, že původně nazval svůj plán na odvetu "Operace nekonečná spravedlnost" jí dal zbytečně náboženské a mesiášské zabarvení.

Zdá se, že Bush vůbec nechápe, čemu čelíme, a není o tom schopen otevřeně hovořit. Nechápe vážnost problému (stali jsme se terčem útoků, protože jsme "pochodní svobody" a naši útočníci jsou bez motivů, jsou "ztělesněním zla", jsou to "barbaři".

Americký prezident odmítl požadavek z Číny a z Íránu, přednesený v OSN, aby byly na Spojené státy za její případnou odvetu uvaleny mezinárodní sankce. Bushovy hyperboly vedly přemýšlivé posluchače k tomu, aby začali zpochybňovat ten druh akcí, jaké chce Bush realizovat.

"Naše válka proti teroru," řekl Bush v Kongresu v projevu k národu dne 20. září, "začíná al-Qaedou, ale tam nekončí. Neskončí, dokud nebudou všechny teroristické organizace globálního dosahu nalezeny, neutralizovány a poraženy." Znamená to, že slova "globálního dosahu" byla do Bushovy věty včleněna, aby ujistila posluchače, že Bush nehodlá bombardovat stoupence irského terorismu v Bostonu, ani teroristy, zaměřené proti Castrovi, kteří sídlí v Miami.

Trapné chyby Spojených států a jejich vedoucích představitelů nejsou jen verbální. 15. září schválil Kongres společnou rezoluci, která poskytla prezidentu Bushovi nejrozsáhlejší pravomoci, které kdy byly poskytnuty americkému prezidentu. "Prezident je zplnomocněn použít veškerou nutnou a potřebnou sílu proti těm národům, organizacím či osobám, o nichž zjistí, že plánovaly, či spáchaly teroristické útoky z 11. září, schválily je k provedení anebo jim napomáhaly." Vhodné je tuto rezoluci srovnávat s tím, když Abraham Lincoln suspendoval během občanské války zákon habeas corpus (zakazující dávat osoby do vazby na dobu delší než 24 hodin, aniž by do té doby proti nim bylo vzneseno trestní obvinění), což vedlo k násilným protestům a zpochybnění tohoto rozhodnutí soudy, a s rezolucí o Tonkinském zálivu ze 7. srpna 1964, která vedla k eskalaci vietnamské války.

Rezoluci z 15 září schválil senát hlasováním v poměru 98:0 a Sněmovna reprezentantů v poměru 420:1. Zatímco proti rezoluci o Tonkinském zálivu hlasovali dva senátoři, tentokrát hlasovala proti rezoluci z 15. září jen jediná členka Kongresu, poslankyně Barbara Leeová (Demokrat, Oakland).

Nyní, téměř tři týdny po útocích, začíná vycházet najevo, jaké jsou důsledky toho, co udělal Kongres. Prezident Bush utvořil největší leteckou armádu od druhé světové války a připravil ji k bombardování Afghánistánu. Dal dohromady alespoň 630 amerických vojenských letadel, třikrát tolik, než kolik jich bylo použito ve válce v Perském zálivu proti Saddámu Husajnovi. Dalších 280 letadel čeká připraveno na palubě čtyř amerických letadlových lodí a také je připraveno 120 speciálních jednotek.

Jestliže bude tato armáda využita proti beznadějně chudému lidu v Afghánistánu, není pochyb o tom, že to vyvolá v islámském světě všeobecnou krizi, která záporně ovlivní situaci i v umírněných zemích, jako je Indonésie a Malajsko. Výsledkem nebude "vítězství" ve "válce proti terorismu", ale další cyklus teroristických útoků, američtí mrtví a ranění a eskalace konfliktu.

Co máme udělat jiného? Odpovědi se zdají být jasné. Musíme uznat, že teroristické útoky z 11. září nebyly zaměřeny proti Americe, ale proti americké zahraniční politice. Měli bychom naslouchat stížnostem islámských národů, přestat podporovat represivní režimy v té oblasti, ochraňovat bezpečnost Izraele, ale odmítat jeho politiku apartheidu, kterou provádí v oblastech, osídlených Palestinci, a zreformovat naši "globalizační" politiku, aby to už neznamenalo, že bohatí budou dále bohatnout a chudí dál chudnout.

Bude-li jedinou reakcí Spojených států na terorismus další terorismus, Spojené státy se zdiskreditují a budou moci očekávat, že se s nimi bude mezinárodně zacházet jako s teroristickým státem.

                 
Obsah vydání       4. 10. 2001
1. 10. 2001 Milí čtenáři! Tomáš  Pecina
3. 10. 2001 Proč byl přechod na nový redakční systém BL tak problematický Jan  Čulík
3. 10. 2001 Jak se dostat ke starším vydáním Tomáš  Pecina
3. 10. 2001 Občané musejí mít právo říkat, co si myslí, a musejí to právo hájit Jan  Čulík
3. 10. 2001 Úřady chtějí chránit bezpečnost občanů potlačováním názorů Jan  Čulík
3. 10. 2001 Jak to dělají v Británii bez občanek? Jan  Čulík
1. 10. 2001 Četka neomylná Tomáš  Pecina
3. 10. 2001 Drakonické zákony odepřou lidská práva zranitelným členům společnosti a jejich efekt proti teroristům je pochybný
3. 10. 2001 Přeji prokurátorům dobré advokáty Petr  Nachtmann
3. 10. 2001 Hrozby a ohrožení Qiao  Liang, Wang  Xiangsui
3. 10. 2001 I velmi pečlivě naplánované akce mohou vyvolat neočekávané následky. Nedělejme nic, co by nakonec bylo ve prospěch teroristů
3. 10. 2001 Demokracie jako rukojmí (Salon)
3. 10. 2001 Tony Blair na stranickém sjezdu vyhlásil válku proti Talibánu
3. 10. 2001 Přidá se Tony Blair k americkým "teroristickým útokům proti Afghánistánu"?
4. 10. 2001 Britský ministr vnitra navrhuje nový zákon zakazující "náboženskou nenávist"
3. 10. 2001 Británie "bude možná stíhat" šejka vyzývajícího k zavraždění pákistánského prezidenta
3. 10. 2001 Měli by se studenti snažit chápat pachatele teroristických útoků?
3. 10. 2001 Vražda na tyranu není zločinem Filip  Rožánek
4. 10. 2001 Američtí "vlastenci" obviňují sdělovací prostředky ze zrady
3. 10. 2001 Zmatený článek o Eurolottu Dita  Fuchsová
3. 10. 2001 Ministerstvo zdravotnictví se snaží "utajit" jména tvůrců kontroverzního Zákona o zdravotní péči před aktivisty zájmových skupin Jiří  Mašek
3. 10. 2001 České experi(mentální) filmy z Prahy v Británii Renata  Clarková