Vládní krize nás posunula k proměně politiky na způsob poměrů v Maďarsku a v Polsku

25. 5. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Tak konečně se objevil první průzkum předvolebních preferencí, konkrétně od agentury Median, a zdá se mi, že potvrzuje přesně to, čeho jsem se bál. Dovolím si pár poznámek, ačkoli úplnější obrázek budeme mít až v okamžiku, kdy se objeví průzkumy dalších agentur.

Ve srovnání duben vs. květen ANO ztratilo z 27,5% na 26%, nicméně je stále suverénně nejsilnější stranou. Jeho hlavní konkurent, sociální demokraté, ztratili 4% (z 18% na 14%). Ostatní strany drobně posílily (KSČM z 12,5% na 13,5%, ODS z 9% na 9,5%, TOP09 z 8% na 9%, KDU-ČSL z 6,5% na 7%, SPD ze 4% na 5%, piráti z 3,0% na 4,5%, zelení z 3% na 3,5%), nebo zůstaly na svém (STAN 2,5 %, svobodní 2%).

Podle Medianu právě proběhlá vládní krize vedla k tomu, že ČSSD ztratila plnou třetinu svých voličů z roku 2013. Něco takového se dalo očekávat jako důsledek střetu s Milošem Zemanem a naopak nepřehlédnutelného spojenectví s TOP09. Tito voliči nejspíše přešli především k ANO a ke komunistům, možná k SPD. ANO ovšem i přes tento zisk voličské přízně nerostlo, neboť samo v důsledku vládní krize ztratilo podle Medianu pětinu svých voličů z roku 2013, zejména těch liberálních.

Tito voliči se nejspíše rozptýlili mezi ODS, TOP09, KDU-ČSL, piráty a zelené, což vedlo k nárůstu preferencí těchto stran na úrovni statistické chyby. Kdyby volby na podzim opravdu dopadly přesně tak, jaké jsou nyní preference podle Medianu, pak hlasy koalice KDU-ČSL se STAN propadnou, propadnou i zelení a piráti, to by celkem bylo 17,5% hlasů. Tyto hlasy by pak byly rozděleny mezi nové sněmovní strany podle klíče „větší bere víc“ (tzv. D'Hondtova metoda), tedy by spadly převážně do klína Babišovi.

Jestliže si premiér Sobotka stěžoval na spojenectví mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem, vládní krize toto spojenectví upevnila více se překrývajícím elektorátem. Vlastně nabídl Babišovi své voliče, kvůli nimž se před druhým kolem prezidentské volby 2013 rozhodla ČSSD podpořit Miloše Zemana. Musela to tehdy udělat, neboť velká část voličů ČSSD prostě Zemana chápe jako ztělesnění levice a sociální demokracie (můj názor je naprosto opačný, pro mne skutečnou levici ztělesňuje Dienstbier nebo Špidla, ale to není vůbec podstatné). Dnes tyto voliče ČSSD ztrácí. Při dalších sporech mezi ČSSD a Zemanem, resp. Babišem, lze očekávat pokračování těchto ztrát.

Hnutí ANO se zmíněným pohybem svého elektorátu (ztrácí liberální voliče, získává zemanisty) může postupně začít pohybovat směrem k Orbánovi a Kazcyńskému, čímž se oproti rozdrobeným liberálním voličům, mezi nimiž jsou nepřekročitelné rozdíly (např. ODS a TOP09 se nikdy neshodnou na postoji k EU, nikdy se pořádně nepodařila ani koalice mezi piráty a zelenými), stane nakonec naprostým hegemonem v české politice na způsob současných poměrů v Maďarsku a Polsku.

Naprosto legitimní útok na Babišovy gigantické střety zájmů selhává od samého počátku a ANO ve srovnání s rokem 2013 (tehdy mělo 18,65%) stabilně vzrostlo. Sázka na to, že voliči budou nuceni něco změnit, když uvidí Babišovy hrůzy, je velmi krátkozraká: to se má veřejnost prostě jen vrátit někam do roku 2010 (ale už tam bylo vidět tektonické změny elektorátu, reagujícího na korupční skandály, nefungující justici atd., se vzestupem Věcí veřejných)? Stále větším mačkáním ANO lze dosáhnout naprostého rozdrobení liberálních voličů, na něž se už Babiš nebude muset ani trochu ohlížet (vidíme, že jeden z výrazně proevropských a protizemanovských poradců ANO, Pavel Telička, už odchází do pozadí), zatímco příznivci směřování na východ se spojí pod jednou vlajkou a převáží.

ČSSD sice od roku 2013 oproti ANO ztrácela, ale stále zůstávala druhou nejsilnější stranou. Její účast na vládě s Babišem jí u veřejnosti zjevně neuškodila tak, jako jí může nyní uškodit náhlé prozření, že vlastně vládne s ďáblem, s nímž nakonec i pokojně dovládne. Kdyby veřejný život fungoval nějak standardně, tak na Babišových kauzách musí výrazně růst protibabišovská opozice. Jenže TOP09 ani ODS se během tohoto volebního období nestaly hegemony české politiky. Voliče nelze nahnat zpět do minulosti, je třeba jim nabídnout budoucnost. Chcete-li porazit ANO, musíte dělat něco jiného než stále dokola totéž, co vždy vedlo a znovu vede jen k jeho posílení (je pravda, že ANO po vládní krizi numericky na úrovni statistické chyby oslabilo, ale hlavní poražený je jeho nejdůležitější rival, ČSSD, a stále více rozdrobení liberální voliči).

První data ukazují, jak vládní krize zamávala s podporou politiků

 

0
Vytisknout
9041

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2017