Nejen Blair, ale i Cameron, Obama a jejich spojenci ve Východní Evropě mají odpovědnost za uprchlíky

Lítost sama o sobě nestačí

29. 10. 2015

čas čtení 5 minut

Tony Blair se poprvé omluvil za válku v Iráku. Dobře tak. Ale za tímto poznáním by mělo následovat odčinění. To by pro bývalé válečné štváče mělo znamenat, že je nezbytné převzít odpovědnost v současné uprchlické krizi. Komentář k odpovědnosti USA, Velké Británie, ale i jejich spojenců za současnou uprchlickou krizi, která dopadá nejvíce na Německo, vyšel na serveru Cicero.

Bývalý britský premiér Tony Blair se v interview pro evropskou CNN omluvil za to, že Velká Británie a USA se nechaly uvést v omyl, když na základě falešných informací tajných služeb zahájili válku v Iráku. Blair zopakoval, co již v minulých letech řekl.

Co k tomu tentokrát přidal? Za prvé, že spojenci v této válce, USA a Velká Británie, neměli žádnou představu o tom, co udělat v případě, že režim Saddáma Husajna padne. A za druhé, Blair v odpovědi na otázku moderátora přiznal, zda válka v Iráku byla hlavním důvodem pro vznik islámského státu, odvětil: „Myslím, že něco pravdy na tom je." A dále: „Přirozeně, nikdo nemůže říci, že my, kteří jsme odstranili Saddáma v roce 2003, nemáme žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015."

Gesto omluvy za válku v Iráku

Blair nemá pověst zrovna čestného muže. V tomto případě se chová jako člověk. Je jen dobře, když jeden z těch, kteří nesli hlavní odpovědnost, se k tomu po mnoha letech konečně veřejně přihlásí: Spojené státy a jeho nejbližší spojenec Velká Británie vyvolali chybnou válku a bez řádného posouzení východisek této války v Iráku tím spustili v současnosti zuřící válku v Sýrii a tím také proudy uprchlíků.

Je to dobrý pocit, když se konečně dostane pravda ven. Tehdejší ministr vnitra za vlády Tony Blaira David Blunkett k tomu dodává: "Tony nemohl tehdy říci nic k tomu, co by mohlo být potom, až bojové operace skončí. Jednoduše se rozhodl, že bude věřit tehdejšímu americkému viceprezidentovi Dicku Cheneymu a americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi. Šlo tehdy jen o to, kompletně odstranit režim Saddáma Husajna, ale také i kompletní vládní infrastrukturu, aniž by kohokoli dosadili na jejich místo. A tak se tam potom vklínili islámští teroristé IS.“

Blairova omluva přichází před zveřejněním významné studie o válce v Iráku, před tak zvaným reportem Chilcot, na který Velká Británie čeká již šest let.

Je nezbytné, aby USA a Velká Británie přispěly více v oblasti problémů s uprchlíky

Detaily, toho, k čemu se Blair vyjádřil, jsou lhostejné: ti, kteří způsobili tu velkou šlamastiku, by měli být v otázce uprchlíků přivedeni k zodpovědnosti. Nebude to dlouho trvat než britský premiér David Cameron nechá přivítat na konci tunelu uprchlíky se zásahovou jednotkou se psi, přičemž několik tisíc utečenců nechá vstoupit do Velké Británie přímo z táborů.

A nebude dlouho trvat, než americký prezident Barack Obama pronese sladká slova k německé kancléřce, místo aby řekl větu, kterou si půjčil od Merkelové, od její uprchlické politiky: „Yes, we can!" Ano, můžeme pro to něco udělat.

Mimochodem, to platí i pro ty země východní Evropy, které tehdy Donald Rumsfeld glorifikoval jako „Novou Evropu" protože se připojily souhlasně ke koalici George W. Bushe: jmenovitě Polsko. To se v rámci uprchlické krize uzavřelo a mělo nejvýše zájem přijmout několik katolíků. Vítězství pravicově konzervativní PiS v parlamentních volbách v neděli opět ukázalo, jak silně působí anti utečenecká rétorika na národ.

Je nezbytná aby Merkelová přivedla k zodpovědnosti Obamu a Camerona

Dvakrát v krátké době přivedli Američané a Britové svět ke globální katastrofě, jejíž následky nese především kontinentální Evropa. Jednou to byla finanční krize v roce 2008, která začala špatnými kreditními úvěry v oblasti nemovitostí v USA a nakonec řádila zejména v Evropě. Podruhé (vlastně to byl první problém, ovšem následky se objevily až později), jak nyní v plném rozsahu Tony Blair konečně přiznává, válkou v Iráku, kterou Američané nezbytně chtěli, a ke které se Britové v své anglosaské loajalitě připojili, a které se Německo a Francie - s Gerhardem Schröderem a Jacquesem Chiracem - vzepřeli.

V transatlantické partnerství to nemůže pokračovat tak, aby si jedni do polévky nadrobili a druzí si to odskákali. Bylo by načase, aby to německá kancléřka, která je u vesla (i když byla v době tehdejší ofenzivy v Iráku ve funkci opozičního vůdce křesťanských demokratů), nezbytně dala Baracku Obamovi i Davidu Cameroni jasně najevo. Dokonce i generální tajemník OSN Ban Ki-moon by mohl být v roli, aby od obou těchto států v uprchlické krizi více vyžadoval.

Chyby se stávají, bohužel i tak hrozné jako jsou tyto špatné, bezcílné války. Ale pak bychom měli ještě mít větší smysl pro odpovědnost, abychom se podíleli na odstraňování jejích následků. To je otázka cti a politické slušnosti. Mělo by to být samozřejmostí.

Podrobnosti v němčině ZDE

0
Vytisknout
8268

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2015