Uvízli v Tovarniku

18. 9. 2015

čas čtení 3 minuty

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Znaveni vedrem, obklopeni hromadami odpadků a uprostřed ostrého zápachu z přenosného záchodu čekalo v pátek na prvním nádraží v Chorvatsku hned za srbskou hranicí asi tisíc uprchlíků.

Každou hodinu někdo někde zašeptal slovo "qitar", arabské slovo pro "vlak". Během několika vteřin se objevila kaskáda lidí, kteří se skrývali ve stínu pod nedalekými stromy, do čtyřicetistupňového vedra a směrem k jedinému nástupišti na tomto nádraží. Žádný vlak ale nepřijel.

"Jen nepodložené pověsti," povzdechl si Salem Baddour, šestadvacetiletý syrský absolvent studia ekonomie. "Pořád jen pověsti."

Původně Chorvatsko tady vítalo uprchlíky a přislíbilo, že je z této stanice odveze až do Slovinska, do brány k severní Evropě. Ale pak se ukázalo, že si Chorvatsko neporadí s tolika uprchlíky. Mnoho lidí uvázlo v pohraničním městečku Tovarnik.

V pátek asi v půl jedné v poledne jeden vlak přijel, ale lidé museli čekat déle než osm hodin, než je odvezl. Další o půl dne později už na další vlak čekali marně.

Pro Baddourovu skupinu lidí kolem dvaceti-třiceti let, to byl svého druhu očistec, limbo mezi jejich děsivým životem v Sýrii a lepší budoucností v Evropě, v níž doufají.

Haiba uvedl, že ví, že se někteří Evropané bojí muslimů a jejich údajného konzervatismu, ale takhle se s lidmi nedá zacházet. "Jsme lidské bytosti. Četl jsem komentáře čtenářů na facebookové stránce listu Guardian a bylo to takové zklamání. Vidíte, že tady dívky žádné šátky nenosí, chodí s kluky. Jsme prostě normálni lidi ze Sýrie, kteří museli utéci."

Ale nakonec je nic nezdeprimuje: přicházejí od daleko horších problémů a mají velkou naději pro budoucnost.

Matka Nada dívky Daoud chce dokončit svá mediální studia na univerzitě a pak by se v Německu vrátil k své původní profesi učitelky.

Daoud chce dokončit své studium literatury, ale válka v Sýrii univerzitní studium znemožnila.

Haiba ale ničeho nelitoval. "Syřané si myslí, že v Sýrii umírají. Takže jestli umřou tam nebo na cestě do Evropy, už je to jedno."

Haiba vysvětlil, že po neúspěšné revoluci v Sýrii r. 2011 byl vězněn a stále má ještě problémy s krkem a se zády, protože ho 17 dní mučili. Jeho dům byl dvakrát ostřelován dělostřeleckou palbou. Dva jeho nejbližší přátelé byli usmrceni, ostatní utekli ze země. "Takže já myslím jen na jedno: Chci přežít."

Řekl ale, že má ještě jeden specifický důvod, proč chce dojít do Německa. Přiznal se, že je homosexuál, a v Německu by to bylo poprvé v jeho životě,kdy by se mohl chovat, jako že je normální. "V Sýrii nemohu být tím, kým jsem. Ale můj přítel už v Německu je a čeká tam na mne."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7835

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2015