Patrušev: Na Ukrajině "nejde o Ukrajinu"

11. 2. 2015 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Tajemník Rady bezpečnosti Ruska Nikolaj Patrušev poskytl prokremelskému listu Rossijskaja gazeta, jehož spoluvlastníkem je bývalý šéfideolog Kremlu Vladislav Surkov, rozhovor "o Ukrajině" ZDE. Hlavní sdělení je více než jasné: Na Ukrajině o Ukrajinu vlastně vůbec nejde (=proto se jí nezabývejme, neřešme její právo na existenci, suverenitu a územní integritu, je nedůležitá, nezáleží na ní), jde o "oslabení Ruska".

Patrušev je jedním z nejbližších Putinových spolupracovníků, jednou ze čtyř či pěti hlavních osob, které ruského prezidenta ovlivňují. Je důležité uvědomit si, v jakých parametrech tento člověk uvažuje. Ale to už je vlastně dávno zřejmé, alespoň těm, kdo nechtějí neustále přivírat oči před nepříjemnými skutečnostmi a nesní sen o "automatickém" pozápadnění Ruska a poliberálnění jeho mocenské elity.

Již v roce 2009 poskytl Patrušev zásadní rozhovor listu Izvěstija ZDE a celý se točil kolem mýtizované duginovské geopolitiky. Kromě jiného v něm pronesl následující (pokroucený, upravený) citát jednoho ze zakladatelů geopolitiky Halforda Mackindera: ""Кто управляет Восточной Европой, тот управляет "Хартлендом". Кто управляет "Хартлендом", тот командует "Мировым островом" (Евразией). Кто управляет "Мировым островом", тот руководит всем миром"." (Kdo vládne Východní Evropě, ten vládne Heartlandu. Kdo vládne Heartlandu, ten řídí Světový ostrov (Eurasii). Kdo vládne Světovému ostrovu, ten ovládá celý svět.")

"Heartland" je Makinderova teorie z roku 1904, která označovala Eurasii a Afriku jako celek za "světový ostrov" ležící údajně v "přirozeně" centrální oblasti Země a "Heartland" pak za centrální část tohoto ostrova. Zbytek světa se dělil na "pobřežní ostrovy" - jako Británii nebo Japonsko - a "vnější ostrovy" jako obě Ameriky nebo Austrálii. Heartland přitom Mackinder vymezil coby oblast od Volhy k řece Jan-c´ a od Himálají po Arktidu. Patruševem zmiňovaný výrok pochází z roku 1919 a je tedy téměř sto let starý. Pokud Mackinderově teorii něco empiricky odpovídalo v době, kdy vznikla, svět se mezitím pronikavě proměnil. Byly objeveny nové zdroje v jiných částech světa, včetně šelfů a oceánského dna, změnil se také poměr populace mezi "bílými" a "nebílými" státy. Ze všech uvedených důvodů a z mnoha dalších Mackinderovy předpoklady z roku 1904 dávno vyžadovaly zásadní revizi, zejména pokud jde o "světovládný" význam Východní Evropy, který je dnes stručně řečeno veškerý žádný. Marginalizované a zaostalé Rusko ovšem přesto s radostí takové teorie zcela nekriticky oprašuje. Poskytují mu iluzi, že je mnohem významnější, než ve skutečnosti je, a spojují jeho osud s ovládnutím světa. Dobře se kombinují s ruským národním mýtem o Třetím Římu.

Z Mackindera si později vypůjčil německý geopolitik Karl Haushofer, který nacistům dodal teorii doporučující obsadit Střední Evropu a Ukrajinu. Také Haushofer je oblíbeným autorem ruských duginovských geopolitiků, kteří převzali staré západní imperiální teorie a proměnili je v jakousi ruskou imperiální "posvátnou geografii".

Když se přestane navzdory faktům popírat rozhodující vliv duginovské ideologie na myšlení ruských siloviků, je zřejmé, že kromě ruské imperiální mentality ZDE existuje ještě jedna další zásadní překážka pro to, aby ruské vládnoucí elity vůbec někdy uznaly právo Ukrajiny na samostatnou existenci, suverenitu a územní integritu. V parametrech "posvátné geografie", ve kterou proměnily stařičkou mackinderovskou geopolitiku, není vůbec myslitelné, že by v oblasti "Heartlandu" existovaly nějaké suverénní státy střední velikosti. Celé toto území - tedy nejen Ukrajina, celá Střední a Východní Evropa - jsou v dané perspektivě "předurčeny" k tomu být ovládány pretendenty na světovládu. Jejich "manifest destiny" je stát se odrazovým můstkem k tažení za ovládnutí světa.

Také to je třeba vzít v úvahu při odpovědi na otázku, zda se má Západ pokoušet brzdit úsilí putinského Ruska o vojenské podrobení Ukrajiny - a co bude nejpravděšpodobněji následovat, pokud to pod povrchními záminkami a kvůli myšlenkové pohodlnosti neudělá.

Neboť Patrušev přinejmenším v jedné věci říká pravdu. Jeho poznámky o Mackinderovi nebyly vůbec náhodné, nešlo v nich o pouhou zprávu pro zasvěcence politické esoteriky, kterou se dnes (místo někdejšího stalinismu) řídí vnitřní kruh Putinových poradců. Z pohledu Kremlu na Ukrajině vlastně vůbec nejde o nějakou Ukrajinu. Jde o dobytí světa.

0
Vytisknout
16144

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2015