PUTIN VÍTĚZÍ

Obama podpořil Merkelovou. Na Ukrajinu nepošle zbraně

9. 2. 2015

čas čtení 3 minuty

Během tiskové konference s Angelou Merkelovou o tom, jak reagovat na ruskou agresi, se Barack Obama vyhnul tématu posílání zbraní na Ukrajinu.

Americký prezident podpořil německé diplomatické úsilí, jehož cílem má být přesvědčit Rusko, aby ukončilo svou agresi na Ukrajině. Naznačil, že vojenské alternativy, o nichž uvažuje Bílý dům, zůstávají jen symbolické a jsou problematické.

Obama ignoroval požadavky některých lidí ve Washingtonu, aby začal Ukrajinu vyzbrojovat, a k věci se vyjádřil jen mlhavě. Namísto toho zdůraznil jednotu Evropy a Spojených států.

"Ruská agrese jen posílila jednotu Spojených států a Německa a našich spojenců a partnerů po celém světě," řekl Obama. "Dále povzbuzujeme diplomatické řešení této otázky. Absolutně se shodujeme, že jednadvacáté století nemůže stát v nečinnosti a prostě dovolit, aby se v Evropě překreslovaly hranice pod tlakem zbraní."

Pokračoval:

"Rusko má mimořádně mocnou armádu a, víte, vzhledem k délce ruské hranice s Ukrajinou, vzhledem k historii Ruska a Ukrajiny, bylo a je nepravděpodobné, že by Ukrajina mohla plně odrazit ruskou armádu, jestliže Rusko jedná s rozhodností. Avšak mezinárodní společenství ve vzájemné spolupráci může zvýšit náklady za porušení základního principu suverenity a územní celistvosti, a to přesně děláme."

Merkelová znovu opakovala, že diplomatické úsilí nemusí být úspěšné. Obama přiznal, že jakákoliv vojenská pomoc Ukrajině by byla omezena na pomoc Kyjevu bojovat proti ukrajinským separatistům, nikoliv přímo proti Rusku.

Oba politikové zdůraznili, že považují současné diplomatické jednání za jedinou realistickou alternativu pro vyřešení krize a odmítli představu, že by Německo mělo být prostředníkem při jednání mezi Ruskem a USA.

V pondělí Putin požadoval,že ukrajinská vláda musí jednat přímo s proruskými separatistickými vzbouřenci.

"Ukrajinskou krizi nevyvolala Ruská federace," řekl Putin v projevu zveřejněném na stránkách Kremlu. "Vznikla v reakci na pokusy USA a jejich západních spojenců, kteří se považují za 'vítěze' studené války, vnucovat svou vůli všem.

Tyto výroky potvrzují podezření Západu, že Putin nikdy nepřijal rozklad sovětského a východoevropského komunismu v letech 1989-91 a snaží se změnit výsledky evropského pořádku, který vznikl po ukončení studené války.

Před minským summitem ve středu předložil Putin devítistránkový mírový plán, který požaduje, aby bylo se separatisty při vyjednávání zacházeno jako s rovnými partnery, aby bylo rozšířeno území pod kontrolou separatistů podle nové linie příměří, aby byly zastaveny útoky ukrajinské armády na území ovládané vzbouřenci a aby Kyjev dál financoval z veřejných prostředků vzbouřenci ovládané regiony, které nemá pod kontrolou.

Ukrajina je ochromena, nestabilní a ekonomicky se propadá. Putin je ve výhodě. Západ a Kyjev budou zřejmě muset přijmout novou linii příměří a poskytnout vzbouřencům větší "autonomii".

Francie toto řešení podporuje. "Tihle lidé proti sobě vedou válku. Bylo by pro ně obtížné žít pohromadě," řekl Francois Hollande ve francouzské televizi. Oblasti na východní Ukrajině potřebují "silnou autonomii".

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8756

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2015