Putin nebude s Merkelovou a Hollandem jednat zrovna dlouho

6. 2. 2015

čas čtení 4 minuty

Angela Merkelová a François Hollande se v pátek večer v Kremlu setkali s Vladimírem Putinem ve snaze zabránit velké eskalaci ukrajinského konfliktu, zatímco Washington uvažuje o prosbě Kyjeva, aby mu Amerika dodala zbraně.

Rozhovory začaly až po 19. hodině moskevského času poté, co Merkelová a Hollande přistáli s podstatným zpožděním na letišti Vnukovo a byli rychle odvezeni do Kremlu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že jednají všichni tři politikové o samotě, kolem stolu, bez přítomnosti delegací, poradců či expertů.

Navzdory pozdnímu začátku je zřejmě nepravědodobné, že by rozhovory pokračovaly i v sobotu, protože Putinova tisková služba oznámila, že Putin stráví sobotu v Soči na "výroční ledové show" na oslavu prvního výročí od začátku zimních olympijských her.

Během dne vyšlo najevo, že Merkelová a Hollande nejedou do Moskvy s podrobným plánem, ale s reakcí na Putinovy návrhy, které jim poslal v dopisech začátkem týdne a v nichž požadoval rozšíření území ovládané vzbouřenci.

Ukrajinská vláda však trvá, že jakékoliv příměří musí být založeno na frontové linii, kterou Rusko schválilo při příměří vyjednaném v Minsku loni v září.

Merkelová a Hollande přislíbili ve čtvrtek večer v Kyjevě ukrajinskému prezidentu Petru Porošenkovi, že jakákoliv nová mírová dohoda bude obsahovat záruky územní celistvosti Ukrajiny.

Moskevské rozhovory se konají uprostřed obav z eskalace bojů. Bitva kolem města Debalceve na východní Ukrajině, strategicky důležitého železničního uzlu, který ovládá ukrajinská armáda, avšak který je ze tří stran obklíčen separatistickými jednotkami, byla pozastavena, aby mohli civilisté odcestovat autobusy.

Město Debalceve, kdy kdysi žilo 20 000 osob, se stalo v minulých týdnech hlavním cílem krvavé ofenzívy vzbouřenců, při níž zahynuly desítky vojáků a civilistů.

Není pochyb, že po odchodu civilistů separatisté obnoví svou ofenzívu. Kyjev a západní státy poukazují na to, že separatisté jsou schopni provádět ofenzívu, protože dostávají ruské zbraně a ruské vojáky.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Washington uvažuje, zda ukrajinské vládě začít dodávat zbraně, avšak některé západoevropské vlády včetně Německa to ostře odmítají.

Američtí činitelé se obávají, že Putin zneužije touhy evropských politiků zastavit boje k tomu, aby konsolidoval svou okupaci Krymu a východní Ukrajiny. Hollande však tvrdil, že německo-francouzské návrhy jsou založeny na záruce územní celistvosti Ukrajiny.

Podle vysokých diplomatů z Evropské unie je velmi nepravděpodobné, že by došlo k dohodě.

Putin odmítá jednat s Porošenkem poté, co před 48 hodinami učinil Kyjevu nové návrhy. Z toho mála, co je o nich známo, vyplývá, že by bylo pro Kyjev velmi obtížné je přijmout.

Putin chce překreslit "demarkační limnii" a rozšířit ji asi o 500 čtverečních kilometrů za hranici, která byla schválena loni v září v Minsku. Merkelová trvá na tom, že dohoda z Minsku je jedinou základnou pro smíření.

Putin požaduje ovládnutí větší části Ukrajiny než dosud a zároveň vyžaduje, aby "autonomní" oblasti mimo kontrolu ukrajinské vlády Ukrajina dále plně financovala.

To by znamenalo, že by Kyjev hradil rozdělení Ukrajiny a financování by se stalo zmrazeným konfliktem, kdy by Rusklo a separatisté získali trvalou kontrolu nad regionem.

Vysoký činitel, který se podílel na rozhovorech, uvedl, že Putinův návrh je k ničemu a nebude přijat. Avšak tři vysocí činitelé v Bruselu uvedli, že dohody z Minsku je možné změnit podle toho, co Putin nabídne oplátkou.

Očekává se, že Merkelová a Hollande budou Putina varovat, že pokud nedojde k diplomatické dohodě, tlak na dodávku zbraní Ukrajině bude nezastavitelný a bude také pravděpodobné, že Ukrajina bude přijata do NATO.

Evropané jsou téměř jednohlasně proti dodávkám zbraní Ukrajině, i když Litva už Ukrajině zbraně dodává. "Jestliže připravíme druhou stranu na válku, bude válka a Putin tu válku vyhraje. To je většinový názor v Evropě," řekl evropský diplomat.

Vysoký britský armádní důstojník požaduje, aby britská vláda podporovala vytvoření konvenčních odstrašujících jednotek proti ruské armádě.

Generál Sir Richard Shirreff, který byl čelným britským velitelem v NATO do minulého března, řekl v rozhlase BBC, že je nutno prezidentu Putinovi vyslat silný signál, pokud se Evropa má vyhnout "totální válce".

"Jestliže NATO nebude hovořit z pozice síly, dáváme všechny výhodu panu Putinovi," řekl Shirreff. "Války začínají v důsledku slabosti, nikoliv síly. Jakmile se tato dynamika rozjede, situace se zhorší, pokud jedna strana cítí, že druhá strana je slabá."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8782

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2015