Nemohu obvinit nevinné

12. 8. 2014 / Petr Andreas

čas čtení 2 minuty

Jan Čulík v článku "O zuřivé nenávisti až za hrob k 'jiným'" vyvozuje z faktu, že Arnošt Lustig, jehož rodina se stala obětí nacistické genocidy, po druhé světové válce nikdy nenavštívil Německo, že spisovatel vnímal Němce optikou kolektivní viny: "[K]dyž vám vyvraždili rodinu, máte zajisté tendenci začít nenávidět příslušníky celého národa, jehož členové vám zabili maminku. Český spisovatel Arnošt Lustig, jemuž němečtí nacisté vyvraždili rodinu v koncentračních táborech, tak nikdy, do konce života před několika lety, už nenavštívil Německo."

Lustig (jako ostatně žádný intelektuál hodný toho označení) však nebyl nejlépe zvolený příklad. O tom, že jeho názor nebyl takto zaslepený a že Lustig princip kolektivní viny rozhodně odmítal, svědčí jeho odpovědi v rozhovoru s Františkem Cingerem. Když jsem jej četl poprvé, bylo pro mne Lustigovo jasné rozlišování mezi "oni" a "někteří z nich" dokladem Lustigovy morální velikosti, i když je možné, že tento náhled získal až v pozdějším věku. (Naopak nerozlišující otázka, kdy tazatel předpokládá, že vina německého národa za holocaust se v čase umenšuje a Němcům postupně odpouštějí různé skupiny či jednotlivci, svědčí o nevalné kvalitě tázání.)

Cinger: Kdy vy osobně jste Němcům odpustil?

Lustig: Neptejte se mě, jestli jsem odpustil Němcům. Němci nejsou smečka hyen křížená s klubkem hadů, i když mnozí, jak ukázala válka, koncentrační tábory, mají blíž k hyenám a jedovatým hadům než k ovečkám. ... Nemohu odpustit ani jedinému člověku, který vraždil. ... [N]elze také pominout, že tato masová vražda zahrnula mnoho a mnoho Němců. ... Ale nemohu obvinit nevinné. To by ze mne udělalo stejného nacistu, kterého odsuzuju.

(František Cinger: Český osud. Naše 20. století očima spisovatelů, Daranus: Praha 2011, s. 22.)

Pozn. JČ: Jedna čtenářka z Německa, která si nepřeje být jmenována, mě upozornila, že ke konci života Arnošt Lustig Německo dvakrát navštívil. Jsem tomu rád. Má informace, že "nikdy nejezdí do Německa", byla z devadesátých let.

0
Vytisknout
11923

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2014