Koutek reklamní tuposti:

"Ultimátní" konec českého překladatelství

17. 1. 2014 / Tomáš Koloc

čas čtení 1 minuta

Knihu, jejíž titul jsem vyfotografoval, jsem objevil na pultě naší samoobsluhy. S hořkým smutkem v srdci jsem zavzpomínal na doby, kdy u nás cizojazyčné knihy vycházely často i v několika dokonalých překladových verzích od mistrů svého oboru. Chybou je v  tomto kontextu v češtině nepoužívaná modifikace anglického slova "ultimate" (česky "konečný", ve smyslu "poslední slovo v daném odvětví"), nehledě na nepřeložený titul, který by mohl znít dejme tomu "Slečna Hromotluk" -- totiž zdaleka není výjimkou.

Obávám se, že dokud se bude za normostránku literárního překladu v této zemi platit sto korun, českému překladatelství nepomůže ani svobodná, úspěšná a zelená supermanka...

Proč tento koutek?

Reklama je součástí veřejného prostředí. Ovlivňuje naši řeč a vnímání estetiky, ať chceme nebo ne. Proto by měla dodržovat aspoň základní kulturu vyjadřování. Budeme publikovat takové příklady firemní komunikace, kde neschopnost jejího tvůrce či zadavatele překročila míru jazykové či jiné normy. Snad to přispěje ke kultivaci okolí nás všech.

0
Vytisknout
14422

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2014