JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:

Odpovědnost nezodpovědných

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

čas čtení 6 minut

Často slýcháme argument, že všichni se mají postarat sami o sebe. Jakkoli je toto klišé v mnoha případech neproveditelné (jak se například má o sebe postarat ten, kdo nikde nemůže najít práci, třebaže by pracovat chtěl?), je přímo tragické, když politika státu zabraňuje těm, kdo by se o sebe postarat chtěli, aby tak mohli činit. Přesně toto se za vlády kabinetu P. Nečase dělo -- a postihlo to nejvíce potřebné spoluobčany. Ty, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní. Neprosí se o milodary. Chtějí být lidmi soběstačnými, kteří jsou pro společnost přínosem. To by se ale nesměly rušit chráněné dílny -- a to by nesměla politika státu trestat ty, kteří chtějí pracovat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Nedokáže-li se stát postarat o své handicapované, nenacházím pro takovou politiku slušné slovo. Je to jednoduše hyenismus, který bere těmto lidem svobodu, odnímá jim důstojnost, nedává jim žádnou naději.

Symbolem zmíněné politiky se stalo jméno ministra práce a sociálních věcí, J. Drábka. Při vyslovení jeho jména se nám v první řadě vybaví nejspíš velmi nákladný, přitom nikam nevedoucí, projekt sKaret.

Systém sKaret začal fungoval v roce 2012. Kritizován byl opozicí, odbory, ale i částí koalice. Výhrady měli také ombudsman, P. Varvařovský či předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP), V. Krása. V září 2013 odzvonil sKartám umíráček.

"Ministerstvo práce překročilo pravomoci, které mu ukládá zákon. Nemělo právo předat správu informačního systému (o dávkách) České spořitelně", stěžoval si například právě Krása.

TOP09 si však za projektem, kde se v pozadí vznášely otazníky nad Drábkovým náměstkem, V. Šiškou, firmou iDTAX a rolí samotného ministra, skálopevně stála.

V dubnu 2013 M. Kalousek mj. napsal: "Odpověď na otázku, proč chce TOP 09 pokračovat v projektu sKaret, je jednoduchá. Protože je to hospodárné a odpovědné."

"S představami, že se vyhodí miliardy do vzduchu, aby se podlehlo politické náladě, nebudeme souhlasit", zahrál na notu úspor K. Schwarzenberg. Je ovšem otázkou, kde byl po celou dobu, kdy byly vznášeny věcné kritické připomínky, v čem je podoba sKaret závadná. "Především nijak neskrývám, že jsem působil ve společnosti iDTAX. Ta byla založena za jediným účelem -- jako provozní společnost Mezinárodní obchodní komory, kde jsem zastával pozici předsedy. iDTAX měla za úkol testovat fungování elektronických účtenek, jednalo se tedy o jakýsi experimentální projekt Komory, proto jsem v ní figuroval na vedoucí pozici. Touto skutečností se nijak netajím, informace o mém působení jsou veřejně dostupné," veřejně přiznal Drábek. Střet zájmů zde nespatřovali ani exministr Drábek, ani K. Schwarzenberg.

Když byl Drábek po své rezignaci vystřídán exministryní Müllerovou, v projektu sKaret se dále pokračovalo s cílem je protlačit klidně proti všem.

"Dostala jsem spoustu e-mailů, kde mi lidé popisovali své příběhy. Je to opravdu hrůza, jak žijí nemocní senioři, kteří jsou navíc částečně odkázáni na pomoc jiných a na devítitisícový důchod, který dostávají. Ti si už sami opravdu těžko pomohou. Jde to na dřeň lidské důstojnosti... Tak, jak je to upravené, je to nediferencované a problematické. Vůbec se nebere ohled na možnosti lidí", okomentovala bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, E. Wagnerová, v březnu 2012 tu část takzvaných vládních reforem, které zhoršovaly sociální postavení nejpotřebnějších.

"Klobouk dolů před takovým výrokem. Pokud je to pravda, pak datum odchodu paní soudkyně bude svátkem. To je přece politická deklarace, skvrna na Ústavním soudu, který se tak stává další komorou parlamentu", reagoval na její slova tehdejší premiér, P. Nečas. Žádná reflexe, žádný pokus o dialog. Kabinet P. Nečase věděl přesně, co a v jaké podobě chce prosadit, a zřejmě i věděl, pro koho to dělá. Pro dobro většiny občanů to patrně nebylo. Naprostá neochota vnímat kritické hlasy ve společnosti vyústila ve frustraci mnohých lidí, pro které se stal, při parafrázi Nečasova výroku na adresu E. Wagnerové, den konce Nečasova kabinetu svátkem.

SKarty však nebyly jediným diskutabilním počinem Ministerstva práce a sociálních věcí za Drábkova působení. Nelze zapomínat na pokus, jak nezaměstnaného zbavit jeho důstojnosti, aby neprotestoval, a poníženě děkoval za každou kůrku, která spadne ze stolu. Nelze zapomínat na jeho institut veřejné služby, ani na zhoršení dostupnosti péče pro potřebné. Na to, jaký chaos zavládl od ledna 2012 na úřadech práce. Zaměstnanci měli na změny málo času, nedostávalo se jim potřebných informací, které se často měnily, skoro jako v případě vojenských instrukcí v románu o dobrém vojákovi Švejkovi.

Společnost, která nebere ohled na své handicapované, nemocné a jinak potřebné spoluobčany, není společností vyzrálou, není společností dostatečně svobodnou, není společností zodpovědnou. Je smutné, že ti, kteří jsou za tento stav zodpovědní, se hrdě bijí do prsou, jak ochrání naši svobodu a naši demokracii. Záleží pouze na nás, jakou těmto politikům dáme zpětnou vazbu.

0
Vytisknout
12725

Diskuse

Obsah vydání | 8. 10. 2013