ČSSD by si měla vybrat mezi SPOZ a komunisty

8. 8. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Připadá mi v současné, doufejme předvolební (ono totiž i kdyby se Sněmovna ústavní většinou rozpustila, není vůbec jisté, kdy na to přistoupí prezident, který může celý proces de facto libovolně protahovat), situaci velmi zajímavé přemýšlet nad situací na levici. Máme zde tři hlavní subjekty: ČSSD, KSČM a SPOZ. KSČM a SPOZ jsou jakoby nalevo a napravo od ČSSD a přitahují různá její křídla. Michal Hašek jako představitel zemanovského směřování se proti KSČM ostře vymezil.

Připadala by pak v úvahu vláda ČSSD a SPOZ podporovaná případně nějakou další stranou, kterou by mohla být -- podle prezidentova milovaného modelu opoziční smlouvy -- třeba ODS, ODS navrátivší se ke klausovským kořenům. Současný předseda Sobotka a jemu blízcí lidé mohou být v rámci tohoto scénáře odrovnáni tvrzením, že jsou faktickými příznivci koalice ČSSD a TOP09, což dělá v očích levicových voličů ze SPOZ světici. Kalousek, nebo SPOZ? Na to je odpověď jasná.

Jenže nalevo od ČSSD stojí právě ještě poměrně silná KSČM, zatím mnohem silnější než SPOZ. Sobotka by se jasnou sázkou na spolupráci s KSČM mohl vymezit jak proti Haškovi a zemanovcům, tak proti obvinění, že chce spolupracovat s TOP09. Pro komunisty by to byla realistická nabídka, jak se emancipovat od prezidenta, jehož kouzlem jsou teď omámení, a jak poprvé po listopadu 1989 jasně aspirovat na vládní odpovědnost. Společnost je na to, myslím, víc než připravena.

A tím myslím i liberální střed, voliče lidovců, kteří se posunuli hodně doleva, i zelených. Ti všichni by se měli poučit z roztříštěnosti prezidentské volby, kdy jejich hlasy spadly do propasti dějin mezi Dienstbiera, Fischerovou, Franze a Fischera. Volbou "podle srdce" člověk pouze umožní cestu k moci, koho chtěl možná nejméně. Má to pak své následky. To se ostatně stalo i voličům malých stran: fiasko VV i zelených, rozložená KDU-ČSL, která se dnes liší od ČSSD asi už jen vatikánským moralizováním a podporou církevním restitucím.

Příznivci "levicového" prezidenta a SPOZ by vedle silné rudo-oranžové (už po volbách 2002, kdy společnost nebyla zdaleka tak protipravicová jako dnes, měly KSČM a ČSSD většinu 111 poslanců) vlády vypadali poněkud namodrale. Myslím, že Bohuslav Sobotka musí jít tímto směrem. Volba pro budoucnost ČSSD a její předvolební strategii by měla být postavena takto: KSČM, nebo SPOZ? Sami komunisté by to tak měli postavit a vůči SPOZ jako nejpravicovější straně na levici se tvrdě vymezit, jinak komunističtí voliči mohou nabýt dojmu, že SPOZ jsou teď nějací noví, lepší komunisté.

Neúspěch Nečasovy vlády nabízí spoustu zásadních témat pro vymezení se do budoucnosti a vytvoření silné levicové agendy. Pro komunisty by to mohla být motivace zbavit se včas různých pohraničníků a estébáků ve významných pozicích a vůbec zbytků grebeníčkovské éry. A komunističtí voliči by se konečně vrátili do politického systému.

Chtěl bych zdůraznit, že jsem antikomunista, ale nemyslím, že by dnes a v této situaci KSČM představovala nějaké komunistické nebezpečí, je to podobná strana jako Die Linke v Německu a její případná nebezpečnost pro tuto zemi, jak už jsem víckrát napsal, je zcela zanedbatelná ve srovnání s tím, co nám reálně a prakticky ukázala česká pravice za poslední roky. Tohle musím říci jako věc základní poctivosti, byť rozhodně nejsem typický levicový volič a obrození české pravice si přeji z celého srdce.

0
Vytisknout
8592

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2013