Základní odbornost potřebná při práci pro veřejnost je znalost ničemností

6. 8. 2013 / Josef Mrázek

čas čtení 2 minuty

Stále více občanů už má víc než dost nepravostí, kterými jsme dosud byli častováni, a jde jim hlavně o to, aby to co nejdříve přestalo. Nechtějí čekat, až pachatelé špatného stavu věcí dokončí ještě další zlé záměry a potom, jestli vůbec někdy, dovolí pracovat na nápravě. Občanům je přitom jedno, jak se napravující vláda jmenuje, ale protože začala hned dělat, co je k nápravě třeba, má jejich důvěru. Přístup, který zvolil ministr dopravy, je ten správný, a doufali jsme, že všichni další ministři budou postupovat podobně. Ale ministr kultury neosvědčil potřebnou pevnost a také premiér dopustil, aby se začalo pojednávat o jakési kulturní frontě, ačkoliv problém byl v charakteru akcí připravovaných kolem Národního divadla, které aspirují na označení "lumpárna ve stadiu přípravy".

Zde nepomohou podrobné rozbory znalců umění, ale pohled z hlediska obecné, již v jiných oborech získané znalosti geneze lumpáren. Ta nás poučuje, že předělání příspěvkové organizace na akciovou společnost je obvykle prvním krokem privatizátorů a tvrzení, že jediným akcionářem bude stát, je běžně užívaný zastírací manévr. To se změní v kroku druhém. Místo toho, aby se namítalo, že pan Burian nebyl dost vybrán, mělo se žádat, aby se doznal, jaké má záměry. Těch si měli všimnout také ministrovi kritici z řad umělců, a osvědčit přitom nezbytnou racionálnost argumentace. Například, pan Donutil prohlašuje, že ND opustí na protest proti ministrovi, ale jaksi pominul, že to ani nemusí dělat, protože znova instalovaný pan Burian hodlá zcela rozpustit stálý činoherní soubor, takže co vlastně chce pan Donutil naznačit, chtěl se snad věnovat operní tvorbě?

Ani vyjádření dalších umělců nesvědčí o tom, že by věděli, o čem je řeč a jejich nemístné ultimativní požadavky pan předseda vlády i ministr kultury museli odmítnout již proto, aby zachovali důstojnost vlády jako garanta správnosti. To je totiž základ legitimity této vlády a důvod, proč má důvěru většiny občanů. Hlasování ve Sněmovně na této zásadně důležité důvěře nemůže nic změnit, bude jen o tom, komu jsou občané zcela lhostejní a kdo ctí jejich zájmy.

0
Vytisknout
8125

Diskuse

Obsah vydání | 6. 8. 2013