1. 6. 2012



Prispejte mobilem

Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 6. 2012

Kritika výzkumné práce České zemědělské univerzity je zaujatá

Kotrbovy texty o České zemědělské univerzitě, které Britské listy aktuálně vydávají na pokračování, se tváří jako smělá snaha poukázat na nepravosti akademického světa postaveného na zneužívání moci, chamtivosti a klamání veřejnosti. Tato kritika není však věcná.

Jak se dělá věda na hnojárně TÉMA BL

Předně musím říci, že můj pohled na celou věc je veskrze zaujatý. Jsem členem akademické obce České zemědělské univerzity, ba co více - jsem od roku 2010 členem vedení Provozně ekonomické fakulty, o které se v těchto souvislostech hovoří nejvíce.

Kotrba systematicky poukazuje na údajné zneužívání vědy včetně odkazu na projekty, podporované Grantovou agenturou České republiky. Pro tento účel do svého textu vnořil údaje z veřejného informačního systému, který spravuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Stačilo mu přitom málo: název projektu, jméno řešitele, výše podpory ze státního rozpočtu, doba řešení, abstrakt, počet vytvořených výsledků (případně odkaz na tyto výsledky), aby mohlo začít veřejné “upalování”.

Příklad: grantový projekt s názvem Volba jídla: Prediktivní model sociálního chování zaměřeného na uvědomělou spotřebu potravin, jenž je součástí mého kurikula. V pozici řešitele jsem za dva roky “vydojil” 589 tisíc korun a - dle údajů v daném článku - nic nevzniklo. Protože promrhat půl miliónu korun není samo sebou, rád bych se detailněji podělil o svou zkušenost. Budu se přitom držet pouze finančních záležitostí, neboť o ty jde především, a popis odborné činnosti přeskočím. Připraveni? Celý postup se skládá ze tří jednoduchých kroků.

“Tahání za finanční vemena” - podrobný návod

1. Připravit projekt dle zadávací dokumentace grantové agentury! GA ČR každoročně vypisuje veřejnou soutěž podle relativně přísného postupu stanoveného zákonem. V roce 2009 jsem podával postdoktorský grantový projekt a jeho prostřednictvím požádal o podporu 589 tisíc korun. Návrh oponovalo pět vybraných odborníků z oblasti sociálních věd (jeden z nich cizinec) a posuzování bylo oboustranně anonymní. Vedle hodnocení odborné části projektu se recenzenti přímo vyslovovali k přiměřenosti a odůvodnitelnosti nákladů projektu - a o ty nám zde především jde. Pohled na posudky, které jsem tehdy obdržel, prozrazuje, že jsem si při “dojení” moc dobře nepočínal - oponent P405 uvedl “žádná položka se mi nezdá neodůvodněná”; P4042: “finanční náklady jsou na minimální únosné hranici vzhledem k cílům, které si navrhovatel předsevzal”, P4041: “obávám se, že náklady jsou podhodnoceny”; 0573: “finanční požadavky jsou přiměřené, ba vzhledem k uvažovanému statistickému šetření úsporné”; u oponenta 05736 (anglicky psaný posudek) hodnocení finanční stránky v posudku chybělo.

2. Peníze během stanovené doby utratit! Drobnou vadou na kráse je nutnost dodržet schválenou grantovou smlouvu, která je právně závazná. Dle navrženého plánu jsem tak první rok mohl utratit cca 10 tisíc Kč za odbornou literaturu (objednal jsem 11 zahraničních titulů a dva české, vše je nyní k dispozici v univerzitní knihovně). Za 20 tisíc jsem zakoupil část datového souboru od společnosti Incoma GfK pro určení struktury sledované populace, který mi umožnil sestavit výběrový předpis pro velké kvantitativní šetření. Mzdové náklady celkem 54 tisíc vznikly odměnami ve výši 4.500,- Kč hrubé měsíční mzdy (tj. 140 Kč/hodinu čistého při pracovním úvazku 0,15), povinné odvody 18 tisíc a režijní náklady 25 tisíc Kč, které byly převedeny na pracoviště. Se souhlasem nadřízených jsem mohl část režijních prostředků zpětně použít na nákup jedné časově neomezené licence programu Amos 19.0 pro strukturální modelování rovnic (cena 22 tisíc Kč), který ČZU nevlastnila.

Ve druhém roce jsem připravil reprezentativní šetření (kvótní výběr tisícovky respondentů z celé ČR), jehož prostřednictvím jsem získal primární data k vytvoření modelu sledovaného chování. Oslovil jsem pět renomovaných agentur, sběr dat nejvýhodněji dokázala zajistit společnost SC&C za cenu 360 tisíc Kč. Dále jsem 15 tisíc Kč použil na úhradu plánované účasti na kongresu vědecké společnosti ESRS, kde jsem v srpnu 2011 prezentoval výsledky své práce (10 tisíc Kč činilo vložné a 5 tisíc Kč stálo čtyřdenní ubytování - spal jsem na kolejích, letenku a stravné v celkové hodnotě cca 15 tisíc Kč jsem si uhradil ze svého), a opět osobní náklady tvořené měsíční odměnou a odvody ve stejné výši jako první rok (tedy v celkové sumě 72 tisíc Kč) a konečně režijní náklady ve výši 15 tisíc Kč, které byly standardně převedeny na pracoviště.

3. Obhájit řešení projektu za přidělené peníze! Při tomto kroku je třeba doložit práci, jejíž realizaci jsem ve svém návodu přeskočil. Pro posouzení toho, co z grantů skutečně vzniklo, je rozhodující stanovisko oponenta. Konečný verdikt lze vždy nalézt v oficiální databázi GA ČRu, kde jsou nejen popsány výsledky projektů, ale také jejich závěrečná hodnocení. Na základě zprávy z prosince 2011 lze u popisovaného projektu nalézt toto:

Výsledky: Projekt umožnil teoreticky prozkoumat fenomén uvědomělé spotřeby se zaměřením na spotřebitele biopotravin. V rámci projektu byla realizována dvě velká empirická šetření: kvalitativní studie mapující motivy alternativních spotřebitelů (4 focus groups) a dále rozsáhlé kvantitativní šetření (1.054 respondentů). Data pořízena v rámci šetření byla použita pro vytvoření prediktivního modelu rozhodování spotřebitelů. Parametry modelu potvrdily dobrou schopnost teorie plánovaného chování vysvětlovat a predikovat chování spotřebitelů při nákupu biopotravin. Výsledky modelu rozhodování jsou srovnatelné s ostatními zeměmi s vyspělým ekologickým sektorem. Stanovené cíle projektu byly dosaženy v souladu s navrhovaným projektem. Na základě výsledků výzkumu byly připraveny tři články do časopisů s IF - dva z nich již prošly náročným recenzním řízením s doporučujícími revizemi (první článek byl již opraven a opětovně odeslán, další prochází revizí právě teď), u třetího článku zatím nebylo recenzní řízení ke dni 24.1.2012 dokončeno.

Hodnocení oponenta: “Řešitel projektu se orientoval svými výstupy na klíčové vystoupení na zahraniční konferenci a následné tři výstupy formou článků v časopisech s IF. Vzhledem k tomu, že se jednalo jen o dvouletý postdoktorský grant a rozsáhlejší datové šetření bylo uskutečněno až ve druhém roce, lze přijmout, že dva články v zahraničních časopisech s vysokým IF jsou ve stádiu (revised, re-submitt). Třetí článek (Sociologický časopis) je v recenzním řízení. Rozhodnutí řešitele "zkrátit" řešení grantu jen na dva roky a strategie "vědecky průkazných výsledků" je třeba hodnotit pozitivně, i když přinese výsledky až později.”

V březnu 2012 jsem obdržel informaci o přijetí hlavního z plánovaných článků do zahraničního časopisu Appetite. Druhý z článků byl po dvojitém kole oprav podmíněně přijat do časopisu Sociologia Ruralis (článek vznikl nad rámec cílů projektu a jeho spoluautorem je kolega z katedry). Třetí článek byl na přelomu roku 2011/12 odmítnut recenzenty Sociologického časopisu, a tak jsem jej po přepracování nabídl k publikaci časopisu British Food Journal. Protože Štěpán Kotrba ve svých textech často “šermuje impakty”, mohu uvést, že první časopis má aktuálně IF 2,433; druhý 1,978 a třetí (zde však není znám výsledek recenzního řízení) 0,784; pro úplnost už jen Sociologický časopis, jehož IF je 0,389.

A co z toho vyplývá?

Pro zhodnocení, jestli výzkumný projekt splnil svůj odborný cíl, jsou určující jiná kritéria, než ta, která používá Štěpán Kotrba. Hlavní slovo má v těchto případech poskytovatel grantu, potažmo akademická komunita. Ta má přitom k dispozici řadu formálních i neformálních sankcí pro zajištění dobré praxe - a grantová soutěž GA ČRu není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Bez znalosti obsahu a kontextu toho, jak hodnocení reálně funguje, se snadno stane, že se člověk (slušně řečeno) ukáže být „mimo mísu“. Kupříkladu hodnocení projektů na základě údajů v RIVu, je naprosto zavádějící, neboť u projektů ukončených v roce 2011, s publikovanými výsledky v roce 2012, se údaje v rejstříku mohou objevit nejdříve v polovině roku 2013, důležité je také rozdělení projektů základního a aplikovaného výzkum a tak dále a tak dále. Pokud se chce někdo pouštět do veřejného hodnocení, „jak se dělá věda“, měl by tyto souvislosti znát.

I tak ale nejsem pro to, aby si univerzity a jejich akademičtí pracovníci budovali věže ze slonoviny a pod heslem “dejte nám peníze a nekecejte nám do toho, protože nic nevíte” shlíželi shora na zbytek společnosti. Věřím, že řada mých kolegů by mohla potvrdit, že jsem v oblasti vědy a výzkumu vždy osobně usiloval o maximální možnou transparentnost, kterou chápu jako příspěvek k zajištění nutné kvality a zároveň podmínku pro vedení vážně míněné diskuse. Z dosud publikovaných textů je však patrné, že cílem autora není upozorňovat na chyby ve školství, ale spíše veřejně zostudit vybrané osoby. Z detailního přehledu financování zmiňovaného výzkumného projektu a hodnocení oponentů by mělo být zřejmé, jak Štěpán Kotrba ve svých textech o “hnojárně” zkresluje dostupné informace a systematicky vytváří nepravdivý obraz o fungování této školy.

Jednotlivé díly seriálu o PEF ČZU

31. 05. 2012 Štěpán Kotrba: 240 promrhaných milionů ze státního rozpočtu ...a jeden antropolog - druhé intermezzo ZDE

29. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá kádrová politika na hnojárně - seniorské intermezzo ZDE
25. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5. ZDE
22. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Čtvrt miliardy ze státního rozpočtu - porážka vědeckého dobytka - díl 4. ZDE
16. 05. 2012 Štěpán Kotrba: My, krávy počítačem řízené a mlhavá předpověď dojivosti - díl 3. ZDE
14. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena – díl 2. ZDE
10. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1. ZDE
Obsah vydání       1. 6. 2012
3. 6. 2012 Soros: Evropská unie je jako finanční bublina. Má na vyřešení krize tři měsíce. Pak bude pozdě
3. 6. 2012 Fakta jsou jasná. Krutý experiment se škrty selhal
3. 6. 2012 Španělsko je v "totální krizi", Evropská unie to "totálně ignoruje"
3. 6. 2012 Celá tahle krize je o jakémsi prapodivném nastavení mysli Boris  Cvek
3. 6. 2012 Günter Grass nepřestává „zlobit“ Daniel  Strož
3. 6. 2012 Hanba Evropy Günter  Grass
2. 6. 2012 Bod zvratu (vachrlatý, leč úděsný)
2. 6. 2012 Na příkaz prezidenta Obamy rozšířily Spojené státy do Íránu počítačový virus
2. 6. 2012 Obamova administrativa varuje byznys před virem, který možná sama vytvořila
2. 6. 2012 Zpomalení americké ekonomiky posílí evropské příznivce škrtů
2. 6. 2012 Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak byl odsouzen na doživotí
1. 6. 2012 Světový třídní boj: geografie protestu Immanuel  Wallerstein
2. 6. 2012 Jsem spíše proti církevním restitucím Boris  Cvek
1. 6. 2012 Draghi: Eurozóna je ve stavu dezintegrace
1. 6. 2012 Dluhová krize: Problém chybějících 46 bilionů dolarů pro korporátní financování
1. 6. 2012 Britský ministr zahraničí časem "nevylučuje vojenský zásah v Sýrii"
2. 6. 2012 Vědecký výzkum musí být pod palbou kritiky Boris  Cvek
1. 6. 2012 Britský ministr kultury soukromě komunikoval s Murdochem, ačkoliv měl nestranně rozhodovat o jeho podniku
1. 6. 2012 Jsme připraveni důstojně ustupovat? Josef  Šmajs
1. 6. 2012 O výmluvách z Lesní správy Krnov Boris  Cvek
31. 5. 2012 Finanční kapitál se činí, jde mu o vlastní zisky Miroslav  Opálka
31. 5. 2012 BBC: Pozor, soukromé důchodové zabezpečení nemusí být spolehlivé Jan  Čulík
1. 6. 2012 Protest proti vládní zdravotnické politice
30. 5. 2012 Vláda ničí průběžný systém i důchodový účet
1. 6. 2012 Co udělat, než budou volby Josef  Mrázek
1. 6. 2012 Nepřesnosti v článcích o zemědělské univerzitě Štěpán  Kotrba, Petr  Kokaisl
1. 6. 2012 Kritika výzkumné práce České zemědělské univerzity je zaujatá Lukáš  Zagata
1. 6. 2012 Sudetoněmecký etnický původ není problémem, nacismus ano Petr  Nachtmann
1. 6. 2012 Přežití lidí v paleolitu? Možná zásluha "nejlepšího přítele"
30. 5. 2012 Stav vysokého školství v ČR je znepokojující
1. 6. 2012 Kvůli zpomalení na americkém trhu práce padají burzy
30. 5. 2012 Studentka z Glasgow University získala prestižní cenu Amnesty International
31. 5. 2012 Francouzská vláda zavádí okamžité omezení příliš vysokých platů
31. 5. 2012 Zjednodušující a amatérský pokus o morální popravu Petr  Kokaisl
31. 5. 2012 240 promrhaných milionů ze státního rozpočtu ...a jeden antropolog - druhé intermezzo Štěpán  Kotrba
31. 5. 2012 Věda nebo nevěda - Porcování medvěda (se zadnicí dohněda) Karel  Dolejší
31. 5. 2012 Nemůžu bejt objektivní, jenom normální... František  Řezáč
1. 6. 2012 Ožívající duch minulosti Štěpán  Kotrba
1. 6. 2012 Minulost už zatraceně dávná Jan  Čulík
31. 5. 2012 CESTA o budoucnosti NATO
30. 5. 2012 Evropská unie musí okamžitě jednat, jinak dojde k finančnímu rozkladu eurozóny
31. 5. 2012 Bývalý tiskový mluvčí Davida Camerona je trestně stíhán za křivé svědectví
30. 5. 2012 Univerzita není továrna na (vědecké a pedagogické) absolutno Jan  Mertl
30. 5. 2012 Etnická sprostota České televize Petr  Uhl
30. 5. 2012 Nazdar, pane Kotrbo! František  Řezáč
3. 6. 2012 Hospodaření OSBL za květen 2012

Copyright © 1996-2012 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce