Dva pánové z ČSSD a dva pánové z dopravy

23. 5. 2012 / Marek Řezanka

čas čtení 10 minut

Třebaže by nadpis článku mohl budit dojem, že se jedná o čtyři různé osoby, pánové jsou celkem tři. Michal Hala, David Rath (oba z ČSSD) a Vít Bárta (z Věcí veřejných). Všechny tři pojí společný jmenovatel, kterým jsou jejich účast ve vysoké politice a podezření z korupce.

Vít Bárta byl dokonce za korupci nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu. Kde jsou jeho slova, že bude-li odsouzen, odejde z politiky? Zatím se strana VV rozdvojila a kromě "ďábla" Bárty předvedla i svou "lidskou tvář" v podobě "andělské" Karoliny Peake a jejího nově založeného subjektu, který teprve čeká na registraci.

Bárta se zatím stal opět členem Věcí veřejných, které již nejsou pod světly ramp, pod nimiž nyní září Karolina Peake a její "odpovědnost za dobro lidí této země".

Někdo má holt život nenávratně zničený (Rath), jiný se navzdory svému odsouzení řídí heslem: Carpe diem (Bárta). Radek John pak bude mít velmi selektivní sluch, který slyší hlasy i na papíře a naopak rozhovory nad těžkými víny ho nechávají v klidu. "Ty odposlechy, které jsme měli možnost číst, jsou naprosto otřesné," řekl John a dodal: "Tam je nahráno, jak si rochní nad sedmi milióny, jak o tom žertují, jak šustí peníze, jak je to baví, je to novodobá pohádka Alibaba a čtyřicet loupežníků, tentokrát z veřejných peněz."

Toto své zděšení neprojevil nad chováním a jednáním Víta Bárty, ale nad údajným přijetím úplatku ze strany hejtmana Ratha. Co na tom, že nahrávky v kauze Rath jsou natolik nekvalitní, že je raději nepouštějí a nechávají tak na fantazii bývalého novináře, jak moc si asi Rath nad miliony rochnil? Zvláštní, ještě před několika týdny byli v paměti lidí pevně zafixováni úplně jiní lidé, kteří si bezostyšně rochnili s pocitem, že na ně nikdo nemůže. A tento jejich pocit musel v posledních dnech ještě enormně zesílit.

Co se děje s lidmi? Kde jsou ty desetitisíce, které 21. 4. demonstrovaly jednak proti nesystémovým a zároveň tvrdě asociálním vládním krokům a jednak proti naprostému laxnímu přístupu vlády ke svým četným korupčním kauzám, na které mimo jiné z opozice upozorňoval především pan Rath?

Je občanům jedno, že vláda existuje pouze díky straně, jež ale v roce 2010, kdy se volilo, vůbec neexistovala? Je jim jedno, že V. Bárta se vrací do vrcholné politiky dříve, než padl definitivní trest v jeho kauze?

Vyšumí snad tato kauza do ztracena, aby se LIDEM a VV mohly opět spojit a říci si po vzoru Limonádového Joea, že "ať padouch nebo hrdina, jsou všichni jedna rodina"? Je opravdu nutné nechat se kauzou Rath paralyzovat a říci si, že všichni jsou stejní, tak ať vládnou ti, kteří vládnou, a to klidně na věčné časy?

Občany nezajímá, co vše se v kauze Rath ještě objeví -- a jak to tedy celé vlastně bylo? Zatímco soud s Bártou aspoň proběhl, byť za přítomnosti mnoha kamer, soud s Rathem skončil ještě dříve, než začal. Soudila ho média a zuřivý záštiplný dav.

Dav, který kdysi v minulosti napáchal již mnoho škod. Rozsápal matematičku Hypatii z Alexandrie, spustil protižidovské pogromy ve středověku či pořádal nenávistnou štvanici na Karla Čapka. Tento dav má od začátku Rathovy kauzy jasno -- a žádné důkazy nepotřebuje.

Fakt, že se v Rathově domě údajně našlo v krabici pod podlahou třicet miliónů (a ani to není samo o sobě ničím trestným), se ukázal být poněkud nepravdivým. Peníze byly pod podlahou úplně jiného domu. Člověku však většinou utkví to, co slyší nejdříve.

V případě odposlechů Janouška s Bémem se pátralo, kdo nahrávku pořídil a co tím sledoval. Nevypátralo. Zde se ví, kdo nahrával, neví se však, proč nahrával a zda měl oprávnění nahrávat. Nahrávky mají být navíc značně nekvalitní a v dnešní době není těžké při dlouhodobějším nahrávání nějaké osoby pomocí moderních přístrojů vyrobit nahrávku vskutku originální.

Úplně od věci není projít si články, které doktor Rath uveřejňoval na svém blogu. Samozřejmě nevypovídají nic o jeho (ne)vině, ale říkají něco o jeho osobnosti. Minimálně to, že nebyl někde v závětří, jak by se od člověka, který má přijímat úplatky, dalo očekávat. Přece proti sobě nebude štvát jiné vlivné lidi, aby byl sám chycen a semlet. Zloději sice často křičí, chyťte zloděje, ale většinou ukazují na spořádané občany, ne na pachatele.

Z Rathových článků na blog.aktuálně.cz stojí za přečtení například stať Krize a odvaha, Neustále pod dohledem, Hladové masařky, Diskuze o prezidentském kandidátovi či Klaus apoštolem "normalizace" (Více viz: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/david-rath.php). Psal by takto člověk, který má sám máslo na hlavě? Možná věřil, že pod svícnem bude největší tma a riziko vyhledával. Vše je to ale pouze v rovině "možná". Trochu málo na právní stát.

Kromě kontrastu Rath x Bárta bije do očí ještě kontrast jiný. Ještě jiný člen sociální demokracie čeká na soud v souvislosti s korupcí. M. Hala z resortu dopravy. Hala, který byl mj. viněn z držení dětské pornografie. Je zvláštní, jak jsou ti čeští "lotři" všestranní. Rath měl mít u sebe bambitku a div nám nebyla promítnuta scéna z Divokého západu, kdy pistolník sejme šerifa a prchá na ukradeném mustangovi.

Hala však zřejmě ledacos ví a mohl by rybářům pomoci dostat do sítě mnohem více kapříků i pořádných sumců. Možná proto je jeho proces tichý a nemedializovaný. A o resortu dopravy se již bude mluvit jen v dobrém a V. Bárta se přestane obouvat do možných korupčních kauz na tomto ministerstvu. Ještě že máme toho Ratha. Jinak bychom si všímali toho, čeho si všímat nemáme a po dubnové demonstraci mohla následovat klidně i generální stávka. O té nyní nemůže být ani řeč. Přešla nás totiž chuť a nutno říci, že kauza Rath nám vytřela zrak. Je jedno, co na ní nevoní a že jí jaksi chybí hmatatelné důkazy. Raději se zavrtáme do svých příbytků a budeme ke všem pochybnostem hluší.

Přitom požadavek na řádný soud by neměl být zase něčím až tak luxusním. Bylo opravdu nutné doktora Ratha rozcupovat a zlynčovat ještě před tím, než se mohl (nechat) hájit? Byl to takový docela obyčejný preventivní útok. Co kdyby se totiž důkazy předložené soudu ukázaly jako nedostatečné, či dokonce zmanipulované? Nyní, po odsouzení ochlokracií, již je vlastně jedno, jak soud s Rathem dopadne. Odsouzen již totiž je a politický vaz má zlomený hned několikrát. To není pro občana dobrá zpráva, občan by měl být znepokojen.

Neboť je to právě nespokojený a vzpurný občan, se kterým se mimo jiné vede soud. Ze všech stran totiž slyší: "Vidíš, s kým ses spojil? Těmto lidem věřiti si troufáš? Satana na trůn bys volil? Pohleď, co bys svou nerozvážností způsobil a jaké katastrofální následky by to - i pro tebe, zbloudilý pomatenče, mělo?"

Tento občan by si měl ale uvědomit, že před soudem nestojí on, ale pouze jeden z politiků. Možná vinný, možná nevinný. "Kristus pán byl taky nevinnej a stejně ho ukřižovali", prohlásil by s rozšafností sobě vlastní Josef Švejk. Jen stěží lze předpokládat, že se nezákonného jednání dopouštějí politici podle politické příslušnosti. Takový předpoklad by zaváněl politickým rasismem, kam ostatně dobová hesla typu: "Sociální demokrat, kudy chodil, tudy krad", patří. Už proto, že Pavel Bém alias Kolibřík, Pavel Dlouhý alias Kníže z Hluboké či Martin Kocourek patří k úplně jiné straně, nemluvě o pánech M. Kalouskovi, V. Bártovi, P. Němcovi ad. Otázkou není, zda se někdo z politiků nezákonného jednání dopouští, ale jak velké procento z nich tyto činy páchá a v jakém rozsahu.v Věřme tedy, že soud s doktorem Rathem nevyzní do ztracena a že se dočkáme buď rozsudku vinnen, či zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Potom by ale muselo následovat prošetření všech okolností, jež k zadržení D. Ratha vedly. Nejhorší zprávou by pak byl osvobozující rozsudek pro procesní chyby či nedostatek důkazů s tím, že věčný stín podezření by bývalého vládního kritika provázel na každém kroku. Víno by zmizelo, pachuť v ústech a krku zůstala. Do skončení soudu je zájmem občanů, aby pro D. Ratha platila presumce neviny. Politická presumpce viny je v pořádku, před soudem je ale stále ještě nevinný -- to je třeba mít na paměti.

Až večer zapneme televizi, zkusme se zamyslit nejenom nad tím, koho v ní uvidíme, ale i nad okolností, koho nevidíme a koho bychom patrně vidět měli. Historikové vědí nejlépe, že v dobových dokumentech jim toho často nejvíce řeknou mezery, tedy to, o čem se nepsalo. Zkusme tyto mezery vnímat a naučit se v nich číst. Je to v našem osobním zájmu.

0
Vytisknout
10253

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2012