Charles Dallara: Ne, já jsem stále členem zmenšující se skupiny lidí, kteří jsou přesvědčeni, že se to nestane. Jsem přesvědčen, že cena, kterou by za to Řecko muselo zaplatit, cena pro Evropu i pro celou globální ekonomiku by byla příliš vysoká. Ještě to povede evropské politiky i řecké politiky k tomu, aby si to rozmysleli.

Evropské banky a evropské instituce by přišly o obrovské množství peněz. Je tak vysoce pravděpodobné, že odchod Řecka z eurozóny by byl špatně řízen, že by byl chaotický, že by to ohrozilo finanční instituce po celém světě. Vyvolalo by to tak velkou globální ekonomickou krizi, z jaké se stále ještě snažíme dostat. A proto si myslím, že nakonec převládne názor chladnějších hlav.

Myslím, že tato situace je příležitostí pro šéfy Evropské unie zastavit se a zamyslet se nad tím, zda jejich přístup k Řecku obecně a jejich přístup i k ostatním evropským zemím, které mají ekonomické problémy, nepotřebuje podstatnou změnu. Menší důraz na krátkodobé škrty, delší důraz na dlouhodobou finanční disciplínu a strukturní reformy a větší finanční podporu od Evropy.

Musíme si uvědomit, že řecký odchod z eurozóny by velmi pravděpodobně vedl k bankrotu Řecka. To by postihlo nejen soukromé věřitele, ale všechny věřitele Řecka, což jsou nyní základní instituce Evropské unie i MMF. To by mělo velmi závažné důsledky. Protože řecké dluhy u Evropské centrální banky jsou o hodně větší, než je celý kapitál této banky.

Takže si myslím, že v hodině dvanácté vznikne potřeba mezi evropskými i řeckými politiky se pragmaticky dohodnout a zorganizovat postupné oživení.