14. 5. 2012



Prispejte mobilem

Sledujte Britské listy na Twitteru.
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 5. 2012

Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena – díl 2.

aneb jak reaguje zemědělská věda na společenskou objednávku

Pokračování seriálu "Jak se dělá věda na hnojárně"

Česká zemědělská univerzita je ctihodnou veřejnou vysokou školou. Pouze trpí tím, čím téměř všechny vysoké školy, nejen ty veřejné. Nutnost publikovat za jakoukoliv cenu v recenzovaných a impaktovaných médiích je nadřazena praktickému uplatnění znalostí a jejich přínosu pro společnost. Stát, reprezentovaný ministerstvem, preferuje formální kritéria vědy, které dobře fungují u mnoha vědních oborů, ale ne u všech. Studenti i pedagogové jsou vedeni při psaní odborných článků k uplatňování dnešních „akademických“ pravidel. A tak pedagogové, doktorandi i studenti píší a píší, smolí své příspěvky do proceedings (sborníků) a přednášejí na uměle vytvářených konferencích jen proto, aby mohli studovat, učit, případně bádat a zůstat na škole pod ochranou před krutou realitou kapitalistické praxe. Dělají to tak už skoro všichni.

Na hnojárně mají problém. A možná ne pouze jeden. Dnes si v této souvislosti povíme něco o dlouholetém předsedovi Konference rektorů českých univerzit. Je emeritním rektorem České zemědělské univerzity a děkanem jedné její fakulty. Jeho příběh je také ilustrativní.

Mičurinci

Kvalita akademických publikací by měla být zajištěna tím, že externisté – lidé mimo redakci sborníku či časopisu – čtou tyto práce před jejich přijetím k publikaci, aniž vědí, kdo článek psal. Tento proces se nazývá přezkoumávání (reviewing). Měl by být standardní součástí akademické práce, ale není. A nebo se omezuje na recenzenty pečlivě vybrané, krotké a telefonická avíza zasílaných článků. Vznikají kartely pracovišť či celých fakult nebo univerzit jako tichá publikační souručenství a namísto objektivních kritérií rozhoduje příslušnost k té či oné vědecké a grantové klice a vzájemná celebritální korektnost v liščích čepicích a límcích se zlatými řetězy. Všichni o všech všechno vědí a vědí také, že tvrdost by se vrátila i jim a tvrdě by na ni v tom vědeckém pseudovesmíru doplatili… Přínos konferencí a publikací je tudíž nulový, ale do akademických výkazů se rutině počítají…

Krásně tento křivý akademický svět popsal britský spisovatel a humorista David Lodge v novele Hostující profesoři.

Vzniklá komunita lidí, ověnčených tituly po obou stranách jména, je odtržená od života a nucená k osamělé literární onanii. Praktickým důsledkem je financování elitního uzavřeného světa vědy bez praktického dopadu se svými vlastními pravidly pokřivené morálky grantových příživníků. Rozčarování inteligentních a tvořivých lidí, všeobecná rezignace na etiku, mrhání veřejnými penězi a chudnutí ekonomiky tento úpadek vědy provází.

Výsledky šedesátileté práce

Ruský amatérský ovocnář a kupodivu úspěšný experimentátor Ivan Vladimirovič Mičurin by byl dnes určitě akademickou komunitou odsouzen a vyobcován – nikoliv však proto, že nepřijímal Mendelovu genetiku a tvrdil, že prostředí má významný vliv na dědičnost, ale protože měl nedostatek publikací a zcela určitě nedostatek citací z relevantních akademických zdrojů. Své zkušenosti totiž shrnul v jediné knize – Výsledky šedesátileté práce. Až posmrtně pak vyšly jeho sebrané spisy. Vyšlechtil ovšem křížením 300 nových odrůd ovoce, vhodných pro drsné klima středního Ruska. Od cara Mikuláše ovšem samotářský Mičurin dostal, přestože odmítal bigotnost pravoslavné církve, dvě vyznamenání: Kříž sv. Anny třetího stupně a Zelený kříž „za jeho úsilí v zemědělství“. V 1896 zástupce washingtonského Zemědělského ústavu , profesor Frank N. Meyer, poprvé navštívil Mičurina a přivezl do Ameriky kolekce jeho jablek, třešní a švestek. Ve stejném roce byl Mičurin zvolen čestným členem Americké vědecké společnosti pěstitelů. V 1934 Mičurin založil genetickou laboratoř, v současné době Všeruský výzkumný ústav genetiky a šlechtění ovocných rostlin (iměni Mičurina). Publikoval pouze několikrát. V odborném časopise „Progresivní zahradnictví“a několik propagačních článků o zahradnictví do novin Pravda. Neměl čas. Šlechtil právě temně rudou a sladkou třešeň „Naděžda Krupskaja“…

Posměšné označení „mičurinci“ pak souvisí s pseudovědou Trofima Děnisoviče Lysenka, který se na Mičurina odvolával jako na ikonu a popíráním role Mendela, genetiky a úlohy matematiky a statistických metod v biologickém výzkumu.

Ne všechny obory, které je nutno na škole vyučovat, vyžadují zapálenost vědou a grafomanské psaní článků an sich. Například počítačové inženýrství většinou nepotřebuje psát články o programech, ale programy. Funkční, které nebudou obsahovat chyby. S otevřeným kódem a creative commons licencemi pro poučení a možnou kooperaci ostatních. Uplatnitelné v praxi. Chtěné a prodejné. Užitečné. To ovšem není věda, ale řemeslo, za které se akademické tituly nedávají.

ČZU ale dokáže dělat poctivou vědu - většinou v oborech, které mají přímé napojení na zemědělskou praxi a nejsou spekulativní. Zde je věda pomocníkem a inspirátorem potravinářství,chovatelství, pěstitelství. Šlechtění zemědělských plodin a optimalizace jejich výživových nebo růstových parametrů je poctivá věda. Ač se to nezdá, vrcholem vědy může být nejen vysoce výkonná rostlinná či živočišná produkce (dnes vysmívaná, kdysi komunistickou propagandou adorovaná dojička - rekordmanka, mluvící těšínským dialektem a plnící plán na 1 245 % či agronom, sející na pole pouze to,co tam mohlo růst) i ekologické zemědělství (fascinující vůní rozmetané čerstvé chlévské mrvy po širých lánech, výdobytky vědy neznající). Vědou může být i produkční a okrasné zahradnictví či chov exotických zvířat, které se učí na Fakultě agrobiologie a přírodních a potravinových zdrojů. Zde se nedá nic okecat. Kráva „potřebuje dostat do držky, aby dala do dížky“ (dojila) a zemědělství zvané „ekologické“ má dnes tak přísné přepisy, že je věda je dodržet.... To je ale věda, kterou prověřuje periodicky praxe. Růže můžete křížit jak chcete, ale modře kvést nebudou, pokud zahradník nebude podvodník a nebude barvit růže modrým inkoustem nebo.... pokud nebudou geneticky modifikovány maceškou (japonská odrůda Applause, která produkuje modré barvivo delfinidin) či jinou modře kvetoucí květinou. A vytvořit novou odrůdu modré růže je VĚDA. Opravdová. Takovou třeba dělá prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., který přednáší biotechnologie na České zemědělské univerzitě a přitom pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi. Podle něj lze například získat len, který nemá tolik ligninu a tkaniny z něj jsou potom mnohem měkčí a podobají se bavlně. Podle něj je modrá růže „symbolem touhy člověka prorazit bariéru nemožného“. A to může pouze věda. Ne lysenkovská pseudověda a ne vědecké podvádění. A pak záleží na etice vědce, zda najde hranici - podle profesora Petra by se dala vyšlechtit třebas i rostlina, působící jako "biologická zbraň". Zodpovědností vědce alé je, že i kdyby dostal miliónový grant Pentagonu, neudělá to.

Vědou pro profesora Hrona je předstírat vědu. Vrcholem vědy a vlastního sebeuspokojení je to předstírat celý život.

Scientia est potentia – vědění je moc

Prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c. mult., (*17. září 1941) bývalý proděkan, prorektor a rektor ČZU, nyní děkan provozně ekonomické fakulty, nadřízený profesora Vrany (*12. června 1941, Myjava) a muž, který ho po „velvetové“ revoluci jmenoval docentem, posléze profesorem. Prý odborník na „teorii řízení“ je pětinásobným doktorem honoris causa. Podle některých zdrojů desetinásobným.

Na univerzitě je nepřetržitě od roku 1959 s roční přestávkou v letech 1964 – 1965, kdy po absolutoriu odešel na umístěnku jako ekonom do JZD Radbuza Staňkov. Rychle se ale jako mladý kádr vrátil. Krávy se totiž musí inseminovat a otelit, než začnou dojit. Univerzita ne. Hron nikdy nic (mimo školy) v praxi neřídil. Ale má na řízení řidičáky – doktorát věd a profesuru. Dokonalý vědec. Teoretik virtuálního vzdělávání… Když se na to přišlo v Radě pro vědu a výzkum, byl potichu odejit. Ale přežil. Věděl příliš mnoho na příliš mnoho lidí, tvrdí znalci tohoto zkorumpovaného prostředí. Jím řízená katedra řízení je podle svých vlastních webových stránek „posledních 12 letech nejúspěšnější katedrou PEF ČZU z hlediska získávání externích zdrojů pro financování vědecko-výzkumné činnosti“. No aby ne.

Dojení prostředků IGA, CIGA, GAČR, PHARE a ERASMUS, mezinárodní meziuniverzitní vztahy, právo vést habilitační a profesorská řízení na Hronem řízené katedře, moc rozhodovat o výměnných pobytech, doktorátech, přidělených grantech - na řadě univerzit přes jejich oborové a vědecké rady a redakční rady odborných časopisů, stejně jako získávání peněz „na základě osobních kontaktů“ vedly dokonce k realizaci nového typu studia na PEF ČZU – programu „International MBA in Agribusiness“. A Hron se tím dokonce chlubí. Veřejně.

Katedra řízení – Základní informace ZDE

Vrána k vráně sedá

Právě teď Hron s Vranou připravují opulentní VIP mezinárodní konferenci, ze které nebude mít fakulta ani univerzita ani jeden akademický bodík - impact. Ale zcela určitě se obří investice vyplatí... 80 rektorů a nejspíš i jejich manželek si bude debužírovat v malostranském paláci, pronajatém za 214 tisíc Kč, sní lososy, kaviár a vypije šampaňské za 505 tisíc Kč, Řečníkům a VIP zaplatí za cestovné a ubytování 420 tisíc, propagace přijde na 136 tisíc. Fee pořádající kongresové agentuře přijde na více než 80 tisíc. Suma sumárum bude stát konference 1,5 milionu... Vrana přispěje z českých univerzitních peněz půlmiliónkem, protože příjmy z vstupného 300 EUR se zdaleka nevyrovnají výdajům.

Velkorysá konference rektorů "3rd EUNIS Rectors Conference Higher Education Challenges and Priorities" pod názvem "Information Technology as a lever for competiveness" je čistě koruptivně-lobbistickou záležitostí, jakých lze u příležitosti každého veletrhu Invex najít několik. První dva ročníky konference rektorů se konaly v Paříži v roce 2003 a 2006. Cíl tentokrát? „Diskutovat o strategii, politice, organizaci a řízení problémů v oblasti vysokého školství s zejména se zaměřením na strategické plánování pro efektivní využívání technologií ve spolupráci pro konkurenceschopný globalizovaný svět.“ Podle organizátorů se univerzitní představitelé - účastníci budou snažit odpovědět na řadu otázek, např.:

  • Může "systém pro podporu rozhodování" opravdu zlepšit rozhodování?
  • Jak je možné zlepšit spolupráci mezi vysokými školami?
  • Jak může technologie zlepšit komunikaci mezi univerzitami a národními a mezinárodními orgány?
  • Jak to může pomoci univerzitám zlepšit jejich pozice v "ligové tabulce"?
  • Jak může učení za podpory technologií napomoci zvýšení konkurenceschopnosti?
  • Jak to může zlepšit "kvalitu"?
  • Jak je možné technologie použít k potírání a odhalování plagiátorství?
  • Jak mohou vysoké školy využívat "cloud computing"?
  • Jak zajistit návratnost investic do IT?

Je toto věda, hodná mezinárodní konference rektorů? Pokud myslíte, že na zodpovězení těchto otázek v roce 2012 - době multimediálních sociálních sítí - je nutné uspořádat setkání desítek rektorů v historickém malostranském Kaiserštejnském paláci v Praze, a pokud si myslíte, že každý z rektorů je kompetentní osobou pro zodpovězení těchto otázek, jste naivní. Diskuze ovšem bude mít nikoliv vědecký, ale společenský a kartelově-politický význam. Rektoři přijmou do exkluzivního klubu evropských dojičů miliard na vzdělání jednu doteď paběrkující zemi a zejména jednu doteď paběrkující univerzitu, která je pořadatelem, iniciátorem a hlavním organizátorem celého sdružení EUNIS. Hlavní postavy jsou prof. Vrana (předseda výkonného výboru) a prof. Hron (iniciátor a gestor této aliance). Současný rektor v této šarádě nehraje, jen se dívá a tiše mlčí. Modlí se.

„Program, včetně slavnostní „Gala“ večeře a recepce v malostranském paláci a výletů s průvodcem (zahrnuta v registračním poplatku 300 EUR na osobu, placeným univerzitami - přijímáme American Express, Mastercard / Eurocard, Visa i Diners Club) umožní objevování krásného města Prahy a poskytne příležitost pro odpočinek po „náročné práci“ na zasedání“ a „příležitost setkat se s kolegy v žoviální atmosféře“.“

Klíčovou součástí konference je pracovní snídaně, příznačně nazvaná „Birds of a feather“. Původně staroanglické elitářské úsloví odkazuje na to, že každý pták si hledá své hejno podle peří - hledá přátele svého druhu. V češtině bychom řekli „vrána k vráně sedá“. Hlavním organizátorem akce je profesor Vrana... Nomen omen. Vrána k vráně sedá.„Kulatý stůl má identifikovat strategie a opatření se silným potenciálem, kde EUNIS (Vranou řízený a Hronem posvěcený) může přinést "přidanou hodnotu" pro vysoké školy v Evropě.“ Konec citátů. Důvod se podívat na konferenci podrobněji očima zpravodajské služby. Jde o peníze a jde o velké peníze. Jde o desítky miliard. Tu v korunách, jinde v eurech.

3. konference rektorů EUNIS: Vysokoškolské výzvy a priority - oficiální stránky ZDE

Čest práci

Mezinárodní akademicky koruptivní model už své ovoce přinesl. Čestné doktoráty získal Hron na University of Plymouth (1994, v jihozápadní Anglii – studijní pobyty LPP a ERASMUS), Zemědělské univerzitě v Tbilisi (1996, Gruzie – od roku 1996 smlouva ČZU o spolupráci – čili možnost nostrifikace Gruzínů v zemi EU), SPU Nitra (2001, Slovensko – od roku 1995 smlouva o spolupráci, možnost uznatelného vzájemného jmenování docentů a profesorů), Humboldt-Universität (2002, Berlin, SRN/DDR), Universidad Nacional de Ucayali (2005, Pucallpa, Peru – smlouva o výměnných pobytech a stipendiích pro Institut tropů a subtropů v rámci programu spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou ČR a vládou Peru). Jedná se tedy o společenská či diplomaticko-politická, nikoliv vědecká ocenění. Václav Klaus má tyto“čestné“ doktoráty tři, Václav Havel jich měl padesát. Takto se v praxi provádí „nevládní“ diplomacie a současně rozšiřuje akční rádius výměnného byznysu. Granty, publikace a pobyty za docentury, profesury či čestné doktoráty. V libovolné kombinaci. V libovolném množství. PEF ČZU měla a má stále co nabídnout. A ČZU, jejíž rektor ponechal doteď Hrona výhradním pánem na jeho písečku a umyl si ruce jako Pilát Pontský, má rozpočet necelé dvě miliardy ročně.

Ve svém životopise u příležitosti svého jmenování rektorem v roce 2006 se Hron chlubil 352 vědeckými a odbornými pracemi, z toho: 63 výzkumnými zprávami, 45 učebnicemi a skripty, 38 „tituly“ v zahraničí.

V databázi SCOPUS (jedné z největších abstraktních a citačních databází výzkumné literatury a kvalitních webových zdrojů, pokrývající téměř 18.000 titulů od více než 5000 vydavatelů), má profesor Hron pouze 10 záznamů, profesor Vrána pouze 14 záznamů, z nichž pouze jeden je citován vícekrát (20x) a to jen proto, že jeho prvním autorem stati "Fuzzy aggregation and averaging for group decision making: A generalization and survey" (in Knowledge-Based Systems 22 (1)) byl zemřelý profesor Jiří Vaníček, dlouholetý vyučující na Vránově katedře, bývalý předseda ČS normalizační komise za software, ...který v informatické vědě doopravdy něco znamenal - byl legendou. Možná proto, že byl matfyzák. Šest z těch 14 citací Vránových nebylo citováno nikým. Poněkud obskurně se mezi vědeckými citacemi ocitla Vránova kniha o jachtingu... Přesto profesor Vrána tvrdil odborné veřejnosti i Britským listům, že je těch záznamů několikanásobně víc...

Vránovy jediné dva samostatné mezinárodní vědecké životní úspěchy - články zveřejněné v IEEE Transactions on Information Theory, byly za dvacet let citovány 5x...

  • Ivan Vrana: Optimum statistical estimates in conditions of ambiquity. (Optimální statistické odhady v podmínkách nejasností) 1023-1030 IEEE Transactions on Information Theory Volume 39, Issue 3, 1993 (DOI 10.1109/18.256508 )
  • On a direct method of analysis and synthesis of the SPRT. 905-910, Information Theory, IEEE Transactions Volume 28, Number 6, November 1982 (DOI10.1109/TIT.1982.1056577 )
    *sequential probability ratio test (Přímé metody analýzy a syntézy testu měřítka sekvenční pravděpodobnosti)

Ivan Vrána - 2 záznamy v databázi IEEExplore ZDE

Jan Hron - 10 záznamů v katalogu SciVerse SCOPUS ZDE

Ivan Vrána - 14 záznamů v katalogu SciVerse SCOPUS ZDE
Jan Hron - 3 záznamů v katalogu NTK ZDE
Ivan Vrána - 4 záznamů v katalogu NTK ZDE
WorldCat: Ivan Vrana: Jachting (Olympia, 1990) ZDE

„Historie je světelným paprskem budoucnosti“, pravil Hron

Ve svém vlastním akademickém profilu na stránkách univerzity ovšem Hron uvádí 72 publikovaných „titulů“. Tragédií je, že 40 z nich je „mimo kategorie RIV“ – tedy neimpaktovaných a nerecenzovaných, u 35 z nich je vydavatelem ČZU, 20 je dokonce publikováno v fakultním časopise Zemědělská ekonomika, jehož vědeckou (ne)kvalitu jsem popsal v minulém díle seriálu. 7 titulů jsou interní skripta ČZU. U 38 publikací jsou spolupodepsáni jiní autoři – u 17 je spoluautorem 1. února 2012 jmenovaná profesorka managementu, Hronova zástupkyně na katedře a jeho tajná favoritka na vedoucí katedry po Vranovi, Ing. Ivana Tichá, Ph.D, (nyní zkoumající dle interního grantu IGA PEF ČZU za 55 870 Kč "Sociální potřeby jako determinanty internetového chování"), u 11 doc. Ing. Tomáš Macák Ph.D., teoretik "organizačního chování".Jen 34 příspěvků děkana Hrona ze 72 jím publikovaných je samostatných, z nich 25 jsou příspěvky do sborníků ze zdvořilostních mezinárodních konferencí „mimo kategorie RIV“ – tedy neimpaktovaných a nerecenzovaných, a u 12 příspěvků je vydavatelem ČZU, kde lze využít mocenského postavení k prosazení publikace. Do svého oficiálního přehledu odborných publikací neváhal bývalý rektor zařadit ani Úvodní slovo rektora ČZU v Praze, zveřejněné ve sborníku ČZU „Venkov je náš svět“. Jeho vědecká hodnota je totiž nevyčíslitelná.

Hron Jan, prof. Ing. DrSc., dr. h. c. – osobní stránky ZDE

Hron se přitom příliš nechlubí tím, že působil (do roku 1998) v boardu NATO Science Fellowship Programe, což byl systém rozdílení cestovatelských grantů z bezedného vojenského rozpočtu Aliance a přitom před rokem 1989 publikoval v časopise Politická ekonomie… To v jeho životopise chybí. Jistá specializace je ale cenná i po tolika letech a určitě i pro NATO. Teorie strategického řízení je to určitě. Díky této teorii NATO zvítězilo v Iráku i v Afghánistánu...

Hronovy výzkumné knižní publikace, vydané Ekonomickým ústavem ČSAV „Změny v oblasti mezd v období 1945-1953“ z roku 1968 či „Věcné požitky jako mzdová složka“ a „Problematika vývoje mezd po peněžní reformě z roku 1953“ z roku 1969 by se ale vedle současných sborníků o strategickém řízení špatně vyjímaly. Ovšem dodnes zůstává pravdou, že každý máme svoji cenu a jen málokdo ji zná.

Nejhůře by se v seznamu nejspíše vyjímala jeho prvotina, kterou napsal v roce 1956 ve věku pouhých 15 let a vydalo mu ji v edici skript Ministerstvo výkupu ve Státním zemědělském nakladatelství: Jde o 67 stránkovou publikaci „Metodika samostatného studia a příprava přednášek“. Podle anotace jde o „praktický návod, který ukazuje na konkrétních příkladech, jak se studují učební texty, pořizují výpisky nebo zachycují přednášky. Druhá část uvádí hlavně pokyny pro správný metodický postup při přípravě přednášky.“ Geniální dítě… A byla taková doba. Některým soudcům tehdy stačilo právní minimum, ředitelům JZD stačila dvouletka. Před mladým kádrem Střední zemědělské technické školy se otevřel svět.

138 stránková příručka „Úvod do teorie řízení“, z roku 1971 a „Teorie řízení v organizátorské praxi“‎ z roku 1982 dokazují ovšem Hronovu vědeckou erudici a předurčení stát se během „velvetové“ revoluce profesorem a později i rektorem. Všechna JZD musela jásat, když tyto příručky dostali předsedové jako povinnou četbu. Krávy vzápětí určitě dojily víc mléka a a strdím tehdy oplývala česká luka. Čas ovšem oponou trhnul a „Úloha vysokých škol při budování znalostní ekonomiky“ a hodnocení znalostí podle metodiky Světové banky přivedlo spolu s grantovou politikou a formalistickým hodnocením publikačních čárek české zemědělství i českou vědu tam, kde jsou dnes. Optimalizované zemědělství pěstuje řepku pro Agrofert a Hron s Vranou budují znalostní ekonomiku. Teď právě řeší Podnikové determinanty ovlivňující inovační klima v malých a středních podnicích v České republice. Je krize. A věda o klimatu ji vyřeší.

Diagnostika vědeckého zdraví

Britským listům se dostal do ruky páně Hronův příspěvek z vědecké konference EUNIS z května 2005 „Principy tvorby strategie rozvoje univerzity“. Na úvod v něm Hron píše:

„Univerzity, jako subjekty akademické sféry, podobně jako jiné subjekty v jiných sférách z hlediska řízení podléhají určitým principům, které lze odvodit z teorie řízení a strategického řízení. Proto, i když mnoho akademických pracovníků s tímto tvrzením nesouhlasí, lze najít společné principy chování těchto subjektů, které lze obecně označit jako organizační systémy. Tyto principy se týkají jak jejich struktury, tak i jejich chování, přičemž existuje předpoklad, že právě jejich chování je funkce struktury. K dosažení funkční struktury a chování vždy musí být zvolena účelná strategie. Cílem příspěvku je navržení rámcového postupu tvorby strategie rozvoje organizačního systému, subjektů v jednotlivých sférách spolčenosti a tedy i univerzity. Svým způsobem se jedná i o „diagnostiku zdraví“ a navržení určité „terapie“.“

ČZU, Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. dr. h. c. mult.: Principy tvorby strategie rozvoje univerzity. In: EUNIS-CZ proceedings ZDE

Teorie citační etiky vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci. Opak se označuje jako plagiát. Trapné je ovšem stále citovat sama sebe. Praxí je citovat se s kolegy navzájem. Utužuje to vztahy a vzájemné „kolegiální“ vazby. Nutnost citační etiky vyžaduje citovat konkurenci i částečně neznámé zdroje, aby byl dostatek externích odkazů které nikdo nebude prověřovat a impact factor. Citovat sebe sama pětkrát v jednom článku je úchylné.

V podobně blábolivém duchu („diagnostika zdraví“) se nese celý příspěvek, za který Hronovi určitě kolegové zdvořile zatleskali. „Zdravý subjekt je charakterizován takovými parametry své struktury a chování, které umožňují jeho rozvoj v daném prostředí.“ Kdo by to byl bez profesora řekl? Platí to i pro zdravý subjekt samotného Hrona? To je věda tohle vymyslet. Nebo terapie.

„Naše univerzita je kolektivní dílo: společné dílo generací učitelů a studentů. Jak dlouhý by byl seznam jmen pracovníků, kteří se o toto dílo zasloužili? Kdo z nich má největší zásluhu na rozvoji univerzity? Jsou to profesoři a docenti? Nebo vědečtí pracovnici a technicko-administrativní pracovnici? Nebo studenti, mezi nimiž se někteří proslavili? Nelze jmenovat jednu osobu, ba dokonce ani skupinu osob. I práce vynikajícího vědce či pedagoga by bez podpory a pomoci dalších pracovníků nepřinášela výsledky – tvořivé a příjemné univerzitní prostředí je dílem všech zaměstnanců“, píše o několik let později Hron v PR článku, který se tváří jako rozhovor.

Potravinářský zpravodaj 12/2008, str. 26 ZDE

„ČZU v Praze je dnes dynamickým organismem reagujícím na změny v ekonomickém, technickém, technologickém i společenském prostředí a svojí diverzifikovanou strukturou studijních programů a oborů pružně reaguje na společenskou objednávku v oblasti vzdělávání, výzkumu a poradenství“, chválí se Hron.

The end

Co víc k tomu říct? Slovy profesora Hrona z jeho příspěvku o strategickém řízení univerzity z konference Evropské organizace pro univerzitní informační systémy – EUNIS v říjnu 2010:

„Vzhledem ke skutečnosti, že časové zpoždění v praxi od zavedení změny k její realizaci se pohybuje v intervalu 1 – 3 roky, potom v akademickém prostředí je

  • diskutabilní délka funkčního období
  • nutnost profesionalizace managementu
  • stabilita organizačních norem, pravidel
  • funkčnost IT informačních technologií“

Ano. Děkan Hron už je ve funkcích moc dlouho. Management provozně ekonomické fakulty by se měl co nejdříve zásadním způsobem profesionalizovat. To s profesorem Hronem a profesorem Vranou v čele opravdu, ale opravdu není možné. Stávající pravidla hry je nutno co nejrychleji vykostit i s jejich nositeli a poté stabilizovat nová pravidla včetně nového managementu. Funkčnost profesorova počítače je nízká stejně, jako jeho vědecká úroveň.

„Rozhodující úlohu zde hraje kvalifikace manažerů. Neustále platí známá rovnice, že efektivní chování podnikatelských subjektů je závislé na kvalifikaci manažerů, kteří znají, chtějí, mohou a stačí.“

ČZU, Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. dr. h. c. mult.: Principy tvorby strategie rozvoje univerzity. In: EUNIS-CZ proceedings ZDE

Známá rovnice stále ještě platí. Padesát dva let placeným akademickým pracovníkem, dvanáct let docentem a dvacet dva let profesorem, doktorem blábolivých věd, proděkanem pro vědu, prorektorem a rektorem České zemědělské univerzity, členem Vědecké rady VŠE, členem vědecké rady JČU v Českých Budějovicích, členem vědecké rady ekonomicko-správní fakulty Univerzity Pardubice, členem vědecké rady provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kancléřem a později předsedou České konference rektorů – no řekněte, kdo by dnes nechtěl liščí límec a čepici?

Post scriptum: Hron je podle svého životopisu také členem správní rady Západočeské univerzity v Plzni. Předsedou výkonného výboru EUNIS-CZ je prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc., dvacet let vedoucí katedry informačního inženýrství Hronem řízené Provozně ekonomické fakulty ČZU, který teď řeší za 95 000 Kč interní "vědecký" úkol IGA PEF "Plánování projektových zdrojů s ohledem na náklady projektu v podmínkách neurčitosti"...

Znají se, chtějí vše, myslí si, že mohou vše a stačí si. I v podmínkách neurčitosti...

Prof. Ing. Jan Hron, DrSc. dr. h. c. mult. – (ne) kompletní životopisy ZDEZDE

Dobré jméno fakulty a potažmo celé ČZU, která má ctihodnou tradici českého zemědělského vysokého školství od roku 1776, nepoškozuje odhalení podvodného a šikanózního jednání, ale ti, kteří tento stav způsobili a nyní mlží, lžou, zastrašují své podřízené a vyhýbají se odpovědnosti. Je normální, když vedoucí pracovník univerzity byl donedávna živnostníkem ve stejné oblasti, která byla jeho náplní práce na univerzitě? Kolik zakázek jako podnikatel uzavřel s univerzitou? Tito lidé jsou vrcholem pyramidy lží a dehonestace opravdové vědy.

Pokračování příště - o interní grantové agentuře fakulty provozně ekonomické, která je určena na podporu vysokoškolského výzkumu studentů doktorských a magisterských studijních programů a místo nich z ní statisíce čerpají pedagogové (včetně děkana), grantu ministerstva školství v hodnotě 100 milionů, o dobrovolně povinné účasti na konferenci Think Together a o tom, že selhaly-li všechny pokusy, je na čase si přečíst návod.

Další díly seriálu o PEF ČZU

25. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5. ZDE

22. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Čtvrt miliardy ze státního rozpočtu - porážka vědeckého dobytka - díl 4. ZDE
16. 05. 2012 Štěpán Kotrba: My, krávy počítačem řízené a mlhavá předpověď dojivosti - díl 3. ZDE
10. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1. ZDE
Obsah vydání       14. 5. 2012
14. 5. 2012 Evropu čeká osudových 48 hodin
13. 5. 2012 Tato obrovská dluhová past hrozí zlikvidovat celou Evropu
14. 5. 2012 Kterak se studenti i pedagogové učí tahat za finanční vemena – díl 2. Štěpán  Kotrba
14. 5. 2012 Soud v Malajsii shledal George W. Bushe vinným z trestných činů mučení a z válečných zločinů
14. 5. 2012 „Vykořisťují“ chudí českou společnost?
14. 5. 2012 Anatomie českého protestu. Jak Češi v moderní době (ne)protestovali 1848–2012
14. 5. 2012 Jste lhář a propagandista
14. 5. 2012 Konference o družstevním podnikání
14. 5. 2012 Sociální politika současnosti a budoucnosti Miroslav  Opálka
14. 5. 2012 Ministře Pospíšile, propusťte politického vězně Romana Smetanu
14. 5. 2012 Stiglitz: Advokáti globalizace nikdy nemluvili otevřeně
14. 5. 2012 Krize v biomedicínském systému Boris  Cvek
14. 5. 2012 NATO ve věci zabíjení libyjských civilistů zaujalo pozici "mrtvého brouka"
14. 5. 2012 Budoucí britské "město kultury" je městem strachu
11. 5. 2012 Úředníci: Příživníci a paraziti, nebo pilíř právního státu? Postesknutí nad likvidací byrokracie Jan  Potměšil
14. 5. 2012 Myslí to Karolína Peake vážně?
14. 5. 2012 Merkelová utrpěla významnou volební porážku v Severním Porýní-Vestfálsku
13. 5. 2012 Michael  Marčák
14. 5. 2012 Ředitel JP Morgan Chase: Důvěryhodnost banky je ohrožena
14. 5. 2012 Tři členové vedení banky JP Morgan rezignují
14. 5. 2012 Ředitel Yahoo odstoupil kvůli zfalšování akademického titulu
14. 5. 2012 Koaliční rozhovory v Řecku jsou před kolapsem
14. 5. 2012 O státních maturitách Petr  Wagner
14. 5. 2012 Poevropštit českou politickou kulturu Tomáš  Schejbal
17. 4. 2012 Zprávy, které nemají názor
2. 4. 2012 Hodně klesající tendence
14. 5. 2012 U mexickoamerické hranice nalezeny desítky zohavených těl
11. 5. 2012 Mladík z Břeclavi, údajně napadený "Romy", "prodával marihuanu"
13. 5. 2012 "Podejte si s Idnes.cz a Romea.cz ruku hovada. Aby vás rakovina chytla!" Jan  Čulík
13. 5. 2012 Můžou za to knihovny a nemocnice - zavřít!
13. 5. 2012 Den matek Boris  Cvek
12. 5. 2012 Démonizace Miloše Zemana, aneb kdo by se vlka bál Marek  Řezanka
12. 5. 2012 Nejpřesnějším testem obezity "je poměr obvodu pasu a výšky"
11. 5. 2012 Telefonování z mobilu ze zahraničí ještě více zlevní
11. 5. 2012 Do ČR přijedou držitelé Nobelových cen. Budou hovořit s mladými vědci Boris  Cvek
12. 5. 2012 Křesťanství se na mafiánské struktuře pěstovat nedá Boris  Cvek
12. 5. 2012 Ve Španělsku demonstrovaly proti škrtům desetitisíce občanů
12. 5. 2012 Kvalitní zákon o státní službě je nutnost
11. 5. 2012 Na prostý lid musí být přísnost! Petr  Wagner
11. 5. 2012 Melánie má konflikt s matkou, blonďák chce jinou barvu vlasů a ananas vyzval k závodu zajíce, aneb Standardizované testy čtení s porozuměním v praxi Jana  Bradley
11. 5. 2012 "Manifest Globální máj" hnutí Occupy
11. 5. 2012 Archeologové objevili mayské astronomické záznamy
11. 5. 2012 Jak v moderním světě znovu vytvořit společenství?
11. 5. 2012 ProAlt podporuje stupňování protestů
11. 5. 2012 Španělsko podceňující ztráty bank čeká osud Irska
11. 5. 2012 Švejnar: Škrty jsou v českém kontextu přehnané
11. 5. 2012 Bude Nicolas Sarkozy postaven před soud?
9. 5. 2012 Hospodaření OSBL za duben 2012

Copyright © 1996-2012 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce