Soud s Vítem Bártou

17. 4. 2012 / Jiří Jírovec

čas čtení 5 minut

Jak se dalo předpokládat, soud skončil tak, že se vlk nažral, Bárta zůstal skoro celý a soudce Jan Šott si vcelku šikovně splnil politickou poptávku. Heureka! Korupce byla odsouzena a Škárka půjde do tepláků. V médiích se dokonce objevilo, že se soudce nenechal vyvést z míry Klausovým znepokojením.

Celá záležitost má dvě základní roviny, právní a politickou.

K té první se jistě vyjádří právníci zběhlí v paragrafech. To, že soudce první instance vynesl lehce napadnutelný rozsudek, se projeví v odvolacím řízení. Možná, že jsem příliš naivní, ale soudce si přece nemůže ze svědeckých výpovědí vybrat to, co se mu hodí do krámu a zbytek zavrhnout jako lži a manipulace. Soudce neměl žádné věrohodné důkazy, že peníze předané Kočí a Škárkovi byly úplatkem. To, že Bárta chtěl ovlivnit vrcholné funkcionáře ve vlastní straně zůstává v soudcově fantazii.

To, jak poslanci nakonec hlasují je ovlivněno celkovými zájmy partaje (v tomto případě trojkoalice). Například je již dlouho zřejmé, že VV budou držet basu, protože mají před očima průzkumy veřejného mínění, které naznačují, že se nemusejí dostat do Sněmovny po dalších volbách.

Troufám si tvrdit, že kdyby k takovému soudu došlo v USA, tak by soudce musel souhlasit s obhajobou, že obžaloba předkládá bezcenné důkazy, takže ji s nimi musí vyhnat a soud zrušit. Mimochodem, zpochybnění věrohodnosti svědků (a důkazů) je vždy základem taktiky obhajoby.

Pokud se nemýlím, existuje zásada, že v případech, kdy se nedá vina jednoznačně prokázat, musí soud rozhodnout ve prospěch obžalovaného. Jinak řečeno presumpce neviny má přednost před nepodloženými spekulacemi soudce a jeho senátu.

Před časem jsem napsal článek Nečas politizuje Bártův proces v němž jsem reagoval na definici úplatku, jak ji v BL podal Čestmír Kubát . Připomínám tyto dva články jako můstek ke komentáři o rovině politické.

Kdyby měl být Bárta odsouzen za to, že svoji moc údajně posiloval obálkami, pak by stejně tak musel být odsouzen kterýkoli vůdce kterékoli strany, za to že funkcemi odměňuje "svoje" lidi. Cožpak se Nečas nezbavil údajně schopného ministra zemědělství Fuksy proto, aby prostřednictvím údajně neschopného Bendla vylepšil vlastní podporu v ODS? Jinak řečeno, dal Bendlovi posici, na kterou by jinak neměl nárok, protože Fuksa byl považován za dobrého ministra.

Cožpak nejsou tak zvaná volitelná místa na kandidátkách významným nástrojem korupce? Tedy alespoň do té doby než kdosi přišel na možnost kandidáty vykroužkovat.

Máme celá hejna politologů, ale ti se vnitrostranické korupci vyhýbají jako čert kříži. Loajalita se samozřejmě nekupuje jen přiznáním výhod, ale i hrozbou jejich ztrát. Tedy odsunutím do bezvýznamné pozice -- symbolicky přesunem do zadních lavic ve Sněmovně a nebo Senátu -- a v nejkrajnějším případě vyjmutím ze seznamu preferovaných kandidátů pro příští volby. Když loyalita nepřinesla poslanci Doktorovi (ODS) dostatek uznání, rozešel se (tedy jakoby) s rodnou stranou, ale pro jistotu s ní pořád hlasuje. Tluchoř (ODS) si taky chtěl budovat vlastní posici, ale patrně mířil moc vysoko a Nečas ho uzemnil. Dvě strany téhož politického spektra hrají vyčkávací hru na selhání Nečase.

Korupce hrozbou zní možná podivně, ale v češtině lze tento jev celkem bezpečně nazvat vydíráním.

Chování Víta Bárty je do značné míry nepolitické. Zjevně podcenil, že, tak jako v jakékoli jiné straně, i jemu budou spolustraníci podrážet nohy. Nedošlo mu, že "nespokojenost" uvnitř VV není dána celkem bezvýznamným snížením platů politiků, které se po svém snažil nahradit ze své bohatší peněženky, ale že je projevem boje o moc. Že mezi Škárkou a daleko uhlazenější Peake není v ambicích žádný rozdíl. Cožpak Peake teď nevyužívá Bártovo neprávomocné odsouzení k tomu, aby potlačila jeho stoupence v klubu?

Daleko zajímavější než soud sám je to, že političtí oponenti Víta Bárty nectí presumpci neviny. Teprve, bude-li pravomocně odsouzen, by se měly vynášet soudy o tom, že by měl být gentleman a vzdát se poslaneckého mandátu. Bárta řekl, že odejde z vysoké politiky, pokud nebude osvobozen soudem první instance. To taky udělal, aby projevil politickou odpovědnost za stranu VV. Poslanecký mandát je něco jiného, protože jeho vzdáním by připustil vinu, kterou mu soud zatím nepravomocně přisoudil.

Bártovi se do omrzení otlouká o hlavu, že chtěl vést stranu VV stejným způsobem jako agenturu ABL. No a co? Cožpak nejsou jiné politické strany vedeny jako korporace, v jejichž zájmu je upravit společnost k maximalizaci vlastního zisku? VV byly alespoň z počátku nebezpečné tím, že mohly tvrdit, ano, my jsme Bárta, ale na rozdíl od vás ostatních, za námi nejsou kmotři, skrz které se ztrácejí miliardy z veřejných rozpočtů do soukromých a stranických kapes.

Bártovy obálky naplněné z vlastní kapsy jsou v principu daleko čistší než hrátky, které provádí Nečas s Vondrovou politickou odpovědností za několik set prošustrovaných miliónů. Jeho metr je ovšem dvojí, a tak nechce po Vondrovi, aby byl gentlemanem a odešel z vysoké politiky.

0
Vytisknout
11735

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2012