Pospíšil může větší ostudě ještě zabránit
14. 3. 2012 / Milan Daniel
Soudní mlýny usoudily, že malíř tykadel Roman Svoboda si už užil relativní svobody víc než je zdrávo a jeho umístění do šatlavy je na pořadu dne. Dostal výzvu k nastoupení "trestu", který ovšem on sám vnímá jako násilí, jež stát svým postupem v jeho případě legitimizuje.
Přátelé Romana Smetany připravují širokou solidární akci, s níž čtenáře BL během v příštích dnech seznámíme.
Co může udělat stát?
Prostřednictvím Jiřího Pospíšila, takto ministra spravedlnosti (a mj. i místopředsedy ODS) může podat stížnost pro porušení zákona. Podnět k takové stížnosti může na adresu ministra Jiřího Pospíšila, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 podat každý - podatel jím podle ustanovení § 466 tr. ř., § 59 odst. 1 a 2 tr. ř., § 31 a § 32 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb. žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat jako jediná osoba stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno (§ 31 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb.). Vzor k podání podnětu naleznete ZDE.
O případném nenastoupení či přerušení trestu v takovém případě rozhoduje na základě stížnosti ministra Nejvyšší soud ve čtrnáctidenní lhůtě.
Zásadním důvodem, který by měl ministr v této souvislosti zvážit, je podjatost soudkyně Langerové, která se jako manželka "postiženého" politika ODS Ivana Langera z případu nevyloučila a v rozporu se zásadou trestního zákoníku, že stíhat lze jen čin společensky škodlivý, Smetanu odsoudila. Společensky škodlivým je však naopak samo Smetanovo odsouzení, protože je v rozporu se zásadními ustanoveními Listiny práv a svobod -- zejména článkem 17, v němž se říká, že svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
Tato práva lze sice podle Listiny omezit zákonem, jsou li taková "opatření nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých", ale žádný zákon na ochranu plakátů politických stran v ČR ještě bohudík neexistuje, a navíc Roman Smetana svými komentáři na plakátech práva a svobody nikomu neupíral, pouze komentoval věrohodnost tvrzení, jež na plakátech byla obsažena.
Pospíšil by mohl případným podáním stížnosti, jejíž součástí by měla být i samozřejmá žádost o přerušení trestu, snížit míru škody, již kauza působí jak právnímu obrazu státu, tak ODS. Roman Smetana se další medializaci svého případu spíše vyhýbá, nepodkládá se za žádného hrdinu. Jak však vyplývá z rozhovoru, který výjimečně poskytl serveru Antifa, je jeho postoj naprosto konzistentní a jako člověk si zaslouží úctu a neokázalou spoluúčast.
Diskuse