Starosti Juana Carlose a královského dvora pochází odjinud. Jejich zdrojem je manžel druhorozené dcery královského páru, infantky Cristiny, vévoda z Palmy Iňaki Urdangarín.

Bývalý špičkový sportovec, hráč španělské reprezentace v házené, se rozhodl podnikat. V době kdy už byl vévodou a otcem čtyř královských vnoučat, stanul v čele poradenské firmy, poté ještě nadace a následně vznikla klasická pavučina firem, nadací a spolků s nastrčenými statutárními figurami.

Urdangarínova pavučina nabízela zprostředkovatelské, organizační a promotérské služby na sportovní, propagační a výchovné akce, které se nikdy neměly uskutečnit. Za tyto služby vlády autonomních oblastí Valencie, Baleárských ostrovů, Madridu a Katalánska a další různé společnosti zaplatily Urdangarínově chobotnici souhrnem přes 10 milionů eur.

Když v královských komnatách zavládly pochybnosti o zeťových aktivitách, podařilo se ho odstranit ve službách zahraniční divize společnosti Telefónica i s celou rodinou do Washingtonu. Bylo však už pozdě. Vyšetřování korupce a praní peněz v souvislosti se stavbou areálu dráhové cyklistiky v Palmě de Mallorka pokročilo do té míry, že dospělo i k Urdangarínovým společnostem. V důsledku aféry „Palma Arena“ odstoupil i předseda baleárské vlády Jaume Matas.

Nyní v předvánoční čas, přes mnohá jiná aktuální témata jako je formování nové španělské vlády, není dne, aby tisk nepřicházel s novými poznatky kolem aktivit „vévody z Palma arény“. Královský dvůr se zatím omezil na prohlášení, že jednání Iňakiho Urdangarína nebylo vždy příkladné a vyloučil ho z oficiálních protokolárních akcí. Popření presumpce neviny ze strany královského rodu hovoří za vše.

Skutečnost, že se korupce vloudila až do královské rodiny, poškozuje pověst Juana Carlose, královského páru a španělské monarchie s nepředvídatelnými následky. Monarchie nastolená v osobě Juana Carlose po 40 letech Frankovy diktatury a jako Frankův odkaz, nikdy neměla plnou podporu občanů země. Formálně vzato právě „o tom“ byly strasti občanské války a následujících let.

Může být i hůře pokud se prokáže, že v tunelujících a korupčních firmách figurovala samotná infantka Cristina a že královský pár byl již dříve do závažnosti a protizákonnosti oněch aktivit zasvěcen.

O křehkosti španělské monarchie se šuškalo i tak. Korunnímu princi Felipemu se totiž narodily dvě dcery, ale španělská ústava přiznává nástupnictví jen v mužské linii. Neotevře-li se otázka modernizace ústavy v zájmu genderové rovnosti, pak by třetím v nástupnické linii byl Froilán, syn prvorozené infantky Eleny. Pustit se do novelizace ústavy se však hlavním politickým silám nechce. Nikdo totiž netuší, čím by diskuze o změnách ústavy mohla skončit. Hrálo by se nejen o osud monarchie, ale i o celistvost země.

Vyčkávání má zatím podobu úsměvných aktů. Iňaki Urdangarín byl v madridském muzeu voskových figur přesunut ze sálu královské rodiny do sálu sportovců. Objevilo se pro vévodu z Palmy i nové označení „yernísimo“, které by v češtině mohlo znít jako „zetíček“ (to je nám ale vydařený ptáček, tenhle zetíček). Má však i historické asociace. A to ve slovech „generalísimo“ a „cuňadísimo“, jak se dříve hovořilo o Frankovi a jeho švagrovi Serano Súňerovi.

Pro jejich královská veličenstva Juana Carlose a doňu Sofíu nic veselého.

!Feliz Navidad y un próspero Aňo Nuevo!