WIKILEAKS:

Obhájce Bradleyho Manninga obvinil amerického vyšetřujícího soudce ze střetu zájmů

16. 12. 2011

čas čtení 4 minuty

Bradley Manning, americký voják obviněný z údajného prozrazení amerických diplomatických depeší serveru Wikileaks, byl v pátek 16. prosince 2011 poprvé od svého zatčení v květnu 2010 předveden před soud. Jde o předprocesní slyšení ve Fort Meade v Marylandu.

Slyšení bylo zahájeno dramatickým vystoupením civilního obhájce Bradleyho Manninga, Davida Coombse. Ten požádal, aby předsedající soudce (který má u tohoto slyšení podle amerického článku 32 titul "vyšetřující důstojník") odstoupil, protože je zaujatý a je jen nastrčenou loutkou amerického ministerstva obrany.

Coombs podrobil soudce křížovému výslechu. Uvedl čtyři důvody, proč by měl vyšetřující důstojník Paul Almanza odstoupit.

Zaprvé, Almanza pracuje od r. 2002 jako prokurátor pro americké ministerstvo obrany. V této funkci vystupoval jako prokurátor ve 20 případech. Coombs argumentoval, že to znamená, že je Almanza v konfliktu zájmů, protože právě americké ministerstvo obrany provádí trestní vyšetřování Juliana Assangeho a WikiLeaks.

"Pracujete na ministerstvu spravedlnosti od roku 2002 a sám přiznáváte, že jste byl prokurátorem ve 20 případech. A ministerstvo spravedlnosti tento případ vyšetřuje. Pokud ministerstvo spravedlnosti prosadí svou vůli, donutí mého klienta, aby vystupoval jako svědek proti Assangemu a Wikileaks."

Zadruhé, Coombs si stěžoval, že jeho seznam svědků nebyl drtivou většinou vyšetřujícím soudcem schválen. Prokuratura požádala o dvacet svědků a dostala povolení je předvolat všechny.

Coombs chtěl předvolat 48 svědků a vyšetřující soudce mu schválil pouze dva. "Dva ze 48!" zvolal u soudu Coombs. "V případě, kdy vláda obviňuje Manninga z napomáhání nepříteli, za což může být odsouzen k smrti!!" Coombs dodal: "Každý rozumný člověk by usoudil, že je vyšetřující soudce zaujatý."

Zatřetí, Coombs poukázal na to, že požadoval, aby se celé slyšení podle článku 32 konalo bez přítomnosti veřejnosti, ale že soudce tuto žádost odmítl. Coombs poukázal na to, že mediální informace o tomto slyšení nepřípustně ovlivní porotce u vojenského soudu v této věci.

Začtvrté, Coombs protestoval, že mu nebylo dovoleno povolat svědky, kteří by zpochybnili podstatu materiálu, který byl prozrazen serveru WikiLeaks, a zpochybnili by, že americkému národnímu zájmu vznikly nějaké škody.

"Proč to trvalo rok a půl?" ptal se právník. "Vláda žádala stále o další a další odklady."

Coombs uvedl, že Almanzovo rozhodnutí povolit výroky o dokumentech z WikiLeaks, které nebyly učiněny pod přísahou, proti přání obhajoby, je jasným porušením předpisů o vojenských procesech, které platí pro toto slyšení podle článku 32. Dodal o WikiLeaks: "Všechno tohle bylo prozrazeno a vy o půldruhého roku později děláte proti tomu co? Jen tohle? Jaká je škoda? Co bylo způsobeno?"

Coombs uzavřel: "Žádáme, abyste odstoupil."

Po tomto pozoruhodném útoku požádal Almanza o přestávku, během níž bude uvažovat o tom, zda má odstoupit. "Věděli jsme, že toto slyšení bude podivné, ale už tento začátek vstoupil do říše surreálna," poznamenává reportér deníku Guardian.

Manning je obžalován z 23 trestných činů. Nejvážnějším z nich je, že Manning "vědomě předal informace nepříteli, i když nepřímými prostředky".

Představa, že WikiLeaks je "nepřítel", anebo nástroj pro nepřítele amerického státu, bude sama terčem rozsáhlých právních argumentů.

Podle analytika Davida Leigha z Guardianu je dnešní slyšení čistě formální a procedurální, nicméně je zajímavé, že byla odmítnuta žádost Manningovy obhajoby, aby se slyšení konalo s vyloučením veřejnosti, protože jinak média ovlivní porotu. Druhým zajímavým aspektem je podle Leigha to, že Coombs se vlastně zmínil o populární konspirační teorii, podle níž americké úřady věznily Manninga bez soudu tak dlouho, protože doufaly, že se vzdá a že bude ochoten svědčit proti Julianu Assangovi.

Předsedající soudce odmítl rezignovat. Manningův obhájce podá armádnímu soudu soudní stížnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8990

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2011