Nevábná budoucnost a zapomenutá minulost

14. 12. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 10 minut

"Pokládám za mnohem pravděpodobnější než nepravděpodobné, že budeme v příštím roce čelit problémům a výzvám, které jsme si dvacet let neuměli představit. Bude to fakt docela hustý", popsal Kalousek nejbližší budoucnost, pokud se naplní obavy o pádu eurozóny. Poměrně drsné, jasné a smutné konstatování, podle kterého bude náš stát příští rok (a možná i déle) čelit takovým problémům, které si dosud nedokáže Kalousek (a my rovněž) vůbec představit. Problém je však v tom, že tato situace by nastala i bez toho, že by na to měl vliv jen zmiňovaný krach eurozóny! Není však od věci položit si otázku: bylo by to za jistých okolností opravdu nutné či nevyhnutelné?

Tato řečnická otázka je samozřejmě jen vyjádřením jistých pochybností, zda všechny okolnosti jsou relevantní a opodstatněné či nikoliv a správně by měla směřovat přímo na ministra financí Kalouska. Tedy:

"Pane Kalousku, udělal jste všechno, spolu s vládou, aby k této situaci nedošlo? S vládou nejen současnou, ale i předchozí či předchozími? Vnímáte svou účast a zodpovědnost za stávající ekonomickou situaci s faktem, že jste po několik let ministrem financí, byl jste členem několika vlád za několik politických stran a mnoho let členem nejvyššího establishmentu ČR? Můžete s čistým svědomím obhájit svou přímou neúčast na státním deficitu?"

Daleko za hranicemi našeho státu nejlepší ministr financí více než vážně analyzuje pravděpodobný ekonomický vývoj v naší republice v  r. 2012 včetně nejčernějšího scénáře, který může nastat pod vlivem vývojem stejně vážné situace v EU, která však již nebude (ani být nemůže) primárním důsledkem, do kterého se může republika a její ekonomika dostat. Podle Kalouska následný hospodářský, rozpočtový i sociální dopad na ČR by pak musely demokratické strany přinutit ke společnému řešení.

"Musí padnout všechna ideologická tabu, protože pak už to není souboj o ideje, ale boj o holou existenci," dodal pro Právo Kalousek. Ejhle, když je nejhůře, je ochoten spolupracovat i s opozicí, tzn. otevřeně i s komunisty! Připustil, že ministerstvo financí pro takovou situaci připravuje krizový plán. Otázka je, koho tím hodlá zachraňovat, zda horních deset tisíc, nebo stát a jeho občany? Přesto, že vláda, resp. ministerstvo financí řeší (bohužel však "až" jako důsledky), nikdo se nezabývá skutečnými příčinami. Mohlo by se to zdůvodnit třeba tím, že na to není čas. Jenže to neobstojí zvážíme-li, že ne všechno je jen na samotném Kalouskovi a vládě. Vždyť všichni mají k dispozici stovky více než dobře placených poradců, analytiků, interních spolupracovníků, mají své stranické aparáty plné na slovo vzatých odborníků na všechno možné i nemožné, takže by asi nebyl problém zadat jim takový obyčejný úkol, jakým je vypracovat analýzu příčin, proč je stát v situaci, v jaké je. Problém je, že o to nemá nikdo ani zájem, natož odvahu podobné analýzy vypracovávat. Taky k čemu, že?

Jsem si rovněž vědom nemožného když zmiňuji (nebo chci), aby se všichni ti političtí zloději, podvodníci a lumpové všeho druhu dobrovolně "udali", tj. přiznali svou vinu za činy, které na státě a jeho občanech spáchali a také dobrovolně odstoupili (podali demisi, nejlépe vláda jako celek). Chápu, že by je to nejen postavilo do špatného světla, ale pro ně by to znamenalo ztratit peníze, vliv a moc a možná i majetky, ba co horší, zcela jistě odsouzení celého národa a zřejmě by je neminulo ani trestní stíhání a odsouzení soudem.

Ano, relativně chci nemožné, nicméně nemožné až potud, pokud se ke všem těmto negativním skutečnostem budeme stavět i nadále laxně a nebudeme my, občané, trvat na tom, aby všichni ti, kteří způsobili tento stav a které můžeme považovat za zločince, byli hnáni k odpovědnosti a po zásluze potrestáni.

Chápu, že si asi někdo bude myslet, že to nemám v hlavě všechno v pořádku, ale mluvit jen o kritických, neřku-li katastrofických scénářích a opatřeních a nezabývat se příčinami je stejné, jako chtít odstranit závadu na motoru a nehledat, proč motor nefunguje. No jestliže před nastartováním někdo ukradl z nádrže naftu, tak se motor asi sotva rozjede, maximálně pojede tak dlouho, až spotřebuje ten zbytek v nádrži. Stejně je tomu i s naší ekonomikou.

Podobná situace je totiž i v samotné EU, kde rovněž dělají vše pro její záchranu, již méně se zabývají příčinami tohoto stavu či spíše nejsou s to vygenerovat příslušné postihy a opatření vůči těm zemím (a jejich bankovním domům), které tento stav zavinili, řeší důsledky, které se snaží rozložit na všechny členské země EU.

. Výsledkem pak je rozpolcenost v jednání, ke kterému se ne všichni jednotně, shodně a už vůbec ne ochotně postavili. Především Velká Británie se nehodlá podřídit podmínkám, které "Markozy" vykonstruovali pro záchranu eurozóny a bankovních institucí svých zemí, zatím co sedm dalších zemí, včetně ČR ještě váhají, ale zřejmě nebude možné jinak, než se (i podle K. Schwarzenberga) k podmínkám EU připojit. Nicméně premiér Nečas vyčkává, až naprší a uschne.

Jestliže současnou, ale i avizovanou ekonomickou situaci v našem státě lze považovat za kritickou až katastrofální, není rovněž od věci se zamyslet, kam to až polistopadová garnitura politiků v různých barvách svých trikotů dotáhla a jak je tím vážně ohrožen stát, společnost, občané. A to vše přes znalost viníků, bez jejich popohnání k zodpovědnosti a potrestání. Nechci jmenovat zákony, které tito lidé překročili, nechci specifikovat jednotlivce a jejich účast na tomto vlastizrádném komplotu, ale vzhledem k současné ekonomické situaci za vše mluví sama podstata ekonomické krize a to je číslo cca 1,2 bilionu korun státního dluhu, drzým a arogantním způsobem (rádoby) Kalouskovými poštovními poukázkami přeneseného na bedra všech občanů tohoto státu! To už je záležitost, která by neměla být přehlížena, bagatelizována, upozaďována a už vůbec ne omlouvána.

Podle nejnovějších informací, zřejmě pod vlivem mezinárodní, resp. evropské ekonomické krize, bezprostředně ovlivňující i českou ekonomiku, má být Kalouskovým úřadem (MF) v příštím roce realizována další půjčka ve výši 243,4 miliardy korun, ke konci roku 2012 počítá MF s nárůstem na 1,602 biliónu korun, ke konci roku 2013 na 1,714 biliónu a ke konci 2014 na 1,791 biliónu korun. Státní dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout podle strategie na 1,495 bilionů korun, v r. 2014 již takřka 1,8 bilionů korun. To už zřejmě nebude mít Kalousek ani peníze na další složenky občanům ČR!

Skutečnost, že zadluženost v porovnání s jinými státy (včetně Německa a jiných zemí EU) je ještě relativně přijatelná neznamená, že není důvod se vážně zabývat otázkou, proč i tato zadluženost vůbec existuje. Zadluženost by nemusela být žádná, v krajním případě minimální, kdyby nebyl způsoben dluh po zániku ČKA (České konsolidační agentury), ve výši 236 miliard. Ten pak byl základem k postupnému navyšování až do současné výše. Nebýt tohoto dluhu (236 miliard) mohli jsme být, s nadsázkou řečeno, vůči ostatním "vysmátí". V daném případě jsou však vysmátí ti, kteří se na tomto dluhu podílejí, či podíleli a nám zbyly jen oči pro pláč!.

Existence současné koaliční vlády, která je slepencem amorálních a nečestných představitelů politických stran, především ODS a TOP 09, (bohužel k vlastní škodě občanů, kteří jim sedli na lep a zvolili je), její dosavadní pochybné výsledky, korupční a jiné skandály a problémy ji neopravňuje dál vládnout této zemi a jejím občanům, jejichž důvěra je nejnižší od listopadu 1989. Ostatně, personální změny na 6 ministerských postech za poměrně krátkou dobu jejich vládnutí o něčem napovídá.

Tato vláda vládne jen sama sobě, ve svůj prospěch, nikoliv pro blaho občanů a společnosti. Vláda svými iracionálními reformami cílevědomě občany poškozuje, nerespektuje jejich potřeby, ubíjí jejich životní standard a jistoty a žene je do období chudoby, bídy a nezaměstnanosti. Tato vláda je prostě vůči občanům stejně totalitní, nedemokratická, nepřející, arogantní a škodlivá, jako vláda bývalých komunistů! To vše jsou dostatečně relevantní důvody k tomu, aby odstoupila, stejně jako president. Otázkou zůstává jak se k tomu dopracovat, kým a kdy. Občané, ač značně nespokojení, nejsou zatím příliš ochotni "vzít věc do svých rukou". Naštěstí, mračna se už stahují, blýská se a třeba uhodí i tolik očekávaný a potřebný hrom! Naději tomu dává předpokládané konání Celostátní konference občanských iniciativ a odborů v lednu 2012 !

0
Vytisknout
10301

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2011