O nesnesitelné podobnosti impérií
9. 8. 2011 / Karel Dolejší
Asi nejslavnější knihou sovětského disentu se stala Solženicynova Souostroví Gulag; autor v ní na základě trpké a málem fatální osobní zkušenosti popsal systém stalinských trestních a pracovních táborů, jímž podle "nahoře" připravených podrobných plánů pod nejrůznějšími záminkami prošly miliony lidí. Systém lágrů měl ovšem docela jiný účel než "napravovat zločince" - jeho smyslem bylo především poskytnout režimu množství zotročené a bezprávné pracovní síly, která musela dřít pouze za nekvalitní jídlo, ošacení a ubytování.
Těžko si při četbě o tom, jak v USA od roku 1979 postupně vznikalo "souostroví PRIDE", nevzpomenout právě na solženicynovskou klasiku. Ovšem, chceme-li, nalezneme snadno detaily, které srovnání relativizují: Gulagy navenek provozovala státní organizace (Главное управление исправительно-трудовых лагерей, ГУЛаг), kdežto americký systém otrocké práce vězněných přece funguje v režii "soukromé neziskové organizace" Prison Rehabilitative Industries and Diversified Enterprises (PRIDE), jež vězňům vyplácí "mzdy" (pokud dvacet centů na hodinu je mzda...). Jenomže... Jenomže GULag ve skutečnosti reprezentoval cosi jako "stát ve státě ve státě", s vlastními pravidly tolerovanými NKVD - a pokud režimu odváděl, co bylo žádáno, byl na něm sice jen relativně, nicméně v konečném důsledku do značné míry nezávislý. Také se lze pozastavit u toho, že 476 stalinských táborů vesměs těžilo suroviny nebo se zaměřovalo na gigantické investiční projekty industrializace, zčásti víceméně nesmyslné (Bělomořský kanál) - s konečným cílem připravit zemi na obnovení "vývozu revoluce" na pásech tanků - zatímco PRIDE prostě produkuje levné zboží generující soukromé zisky. Jenže při bližším pohledu se tyto údajně zásadní rozdíly také do značné míry stírají. I projekty PRIDE jsou zčásti zapojeny do amerického zbrojního průmyslu. A v hlubší vrstvě pod povrchem obou skandálních obludností nalezneme hlavní paralelu, která je vlastně docela přesná.
Ideologie sovětského imperialismu hlásala univerzální osvobození všech utlačovaných, zatímco systém miliony lidí pod nejrůznějšími politickými záminkami zotročoval a vykořisťoval pro cíle, které s oficiálně deklarovanou metou veškerého konání souvisely v nejlepším případě jen velice, velice volně. Ideologie amerického imperialismu hlásá svobodu, demokracii a lidská práva pro všechny - impérium nicméně vytvořilo systém, který (podobně jako ten sovětský ve svém pozdějším stádiu) začíná označením nejrůznějších socializačních poruch za fatální, organicky podložené psychické choroby (odtud doslova exploze nejrůznějších obskurních diagnóz amerických psychologů a psychiatrů, které mají vesměs jednu věc společnou - označují subjekt za v zásadě nevyléčitelný a požadují jeho trvalou kontrolu v rámci toho či onoho typu goffmanovské totální instituce).
"Melting pot", který měl roztavit kulturně, nábožensky a národnostně omezené identity imigrantů a proměnit je v jedinou americkou identitu, je postupně nahrazován systémem, který příslušníky jiných kultur stigmatizuje a menšiny a imigranty v masovém měřítku mění v otrockou pracovní sílu. Jestliže Solženicynova výpověď o stalinských táborech delegitimizovala hlavní ideologickou story režimu, který gulagy provozoval - jak se máme postavit k faktu, že jiné impérium, které každoročně kárá všechny vládce světa porušující lidská práva a pokouší se do různých koutů světa "vyvážet demokracii", buduje samo vlastní systém otrocké práce?
Každé ideologicky profilované impérium postupem času, jak se zaplétá do sítí sestávajících z důsledků minulých výbojů závislých zase na důsledcích výbojů předchozích, upadá a degeneruje, až nakonec řeší výhradně vlastní mocenskou agendu, kterou si samo nadrobilo, a na víc mu už nezbývají síly. Řeči, jež se kolem vedou, se ovšem nemění tak rychle jako praktické jednání a fyzická skutečnost. Zahnívající brežněvovský systém se oháněl stejným Leninem jako relativně přece jen progresívní SSSR v době Nové ekonomické politiky. Stejně tak se zahraniční politika dnešních Spojených států hemží tématy a pojmy, jež jsou prakticky k nerozeznání od toho, co svět poznal v době Woodrowa Wilsona.
Jak ale velmi dobře vědí opravdoví psychiatři, nebývá vůbec výjimkou, že systém bludů, kterým pacient "zdůvodňuje" své jednání, vlastně vychází z kdysi solidní a docela rozumné úvahy... ačkoliv časem prostě přestal mít se změněnou skutečností cokoliv společného.
"Barbarský potenciál civilizace roste; zezvířečtění člověka se každodenně zvětšuje", lamentuje německý filozof Peter Sloterdijk nad selháním osvícenského projektu humanizace.
Vznik amerického "souostroví PRIDE" je jednak zcela zřetelným důkazem této věty - a na druhé straně i přesvědčivou ilustrací toho, že se západní imperiální mýtomotorika - podle Jana Patočky předaná Evropou následníkům ležícím na západ a na východ od ní - coby zdroj autentického civilizačního pohybu definitivně vyčerpala.
Diskuse