Jak se nejovocnější ovoce stalo součástí biografu

4. 7. 2011 / Věra Říhová

čas čtení 5 minut

Reklamu na ovoce jsem sice neviděla, protože reklamy nečtu ani nesleduji, za to s nejovocnějším ovocem jsem se setkala ve spojení se slovem biograf.

Při cestování veřejnou dopravou občas vyslechnu cizí hovory, ať je mi to milé či nikoliv. Při jedné dlouhé cestě jsem seděla před dvěma dívkami bavícími se hodně hlasitě. Snažila jsem se je nevnímat, neboť mě jejich hovor spíše rušil, ale zbystřila jsem pozornost, když jsem zaslechla větu :

"Tak jsem si taky postavila biograf."

Druhá dívka chtěla samozřejmě poradit, jak se to dělá, a já jsem byla zvědavá také. Po chvíli vysvětlování znalé dívky jsem zjistila, že se nejedná o KINO, ale BIO-GRAF. Tedy graf, kterým štíhlé dívky sledují spotřebu bio-potravin ve své stravě. Tedy alespoň tato dívka to tak dělala a ta druhá nejspíše začala. Přes svůj věk -- mým odhadem tak 16-20 let -- měly obě dívky o biopotravinách opravdu rozsáhlé vědomosti a s biojídelníčkem dlouhodobé zkušenosti. Nedozvěděla jsem se, zda od rodičů, či vlastním zájmem.

Termín nejovocnější ovoce jsem zaslechla kromě jiných bláznivých označení jako nejmasovější maso (pochopila jsem, že je to maso libové bez šlach a jiných nejedlých přimíšenin), bezmasé maso (nějaký vegetariánský výrobek, myslím, že ze soji) vodová voda ( z domácího kohoutku) a bublinková voda, přírodní voda a stáčená voda.

Z neplánovaného školení mi šla hlava kolem. Po návratu domů mi to nedalo a na internetu jsem se začala pídit po bio-stravě. Zjistila jsem spoustu zajímavých věcí, ale i spoustu pitomostí, jakými jsou bio-výrobky, které rozhodně samy nevyrostly, ale byly člověkem vyrobeny z umělých surovin. Je to prý správné označení pro rychlý - tedy bio rozklad odpadu v přírodě.

I v mém věku je stále toho hodně, co se mohu či mám učit. Od mladých lidí. Dříve tomu bylo naopak. Životní styl dnešních mladých lidí je tak strašně vzdálený od toho našeho, že se pro mne stal novým směrem soukromých bádání. Vždy, jakmile mi to jakákoliv situace dovolí, se s mladými lidmi bavím o jejich životní filosofii, způsobu života a loudím na nich názory na dnešní svět. Pomáhá mi v tom hodně internet, například dlouho jsem nemohla přijít na to, kam to mládež chodí, když mluví o Bigy, dnes už vím, že je to Biskupské gymnázium. Učme se slovník dnešních dětí a mládeže a neposmívejme se mu. Není všechno, co naše generace a generace důchodců používá,  krásné a správné. Také mluvíme nesmysly z pohledu jiných lidí.

Objevila jsem "cizinu" ve své vlastní domovině tam, kde jsem ji nečekala. To není jenom o jiné hudbě a jiné zábavě. Dnešní mládež je to, o čem my jsme v době svého mládí jen beznadějně snili. Jsou to naprosto svobodní lidé. Neposmívejme se jim, že hledají nové cesty, vyšlapávají je a přitom klopýtají i padají, občas mění směr a hlavně při tom vymýšlejí spoustu neživotaschopných blbostí. Tohle totiž je skutečná svoboda. Blbosti, nezdary a prohry k ní přirozeně patří, nebýt tvořivé svobody v reálném životě, žili bychom ještě na stromech nebo v jeskyni.

Nejovocnější ovoce je blbý reklamní slogan, ale jeho reálný význam si mladí lidé dokáží najít. Nejovocnější ovoce je reklamní termín používaný především v obchodu s víny a to minimálně od r. 2008.

Termín již zdomácněl a dostal svůj lidový význam. Možná zdomácní i bio-graf a spousta dalších novým termínů, některá slova změní svůj význam. Tak je to již po staletí, jazyk se mění, bude se měnit i pravopis rodného jazyka, způsob psaní písmen. Filosofie s tím nemá nic společného.

Těžko jsem se smiřovala například s písemným oslovením baby místo babi. Nakonec jsem pochopila, že mladí lidé mají pravdu. Babi a mami je z pohledu pravidla o tvrdém y v ženském rodu blbost. A přesto ji my starší považujeme za správný gramatický tvar, protože to tak "někdo" kdysi určil. Nelogická výjimka z pravidel. Štve nás to. Naši prarodiče byli naštvaní, když jsme ve škole přestali psát kudrlinky u velkých písmen a považovali to za hanobení krasopisu. Dnes už mládež píše tiskacím písmem a nikoho to nerozčiluje.

Nejovocnější ovoce je bio-ovoce, tedy ovoce bez jakéhokoliv chemického zásahu do jeho růstu i prodeje. V dnešní době je to pouhé nereálné přání, ale v budoucnosti ? Možná, že touha po čistých přírodních potravinách dá lidem nový směr nejenom v oblasti stravování a uchování zdraví, ale také v oblasti zemědělství, zdravotnictví a v politice vůbec. Spolu s jinými touhami.

Možná, že takovéto touhy budou ve společenském vývoji účinnější nežli nějaké revoluce. Není blbost všechno, čemu nerozumíme, ale z nerozumu můžeme napáchat spoustu jiných blbostí. Konečně z některých původních blbostí vznikly krásné, rozumné a užitečné věci. Nejovocnější ovoce je logická blbost, ale co z ní jednou může vyrůst ?

0
Vytisknout
8102

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2011