Ombudsman ČD Fejk kontra arabský šejk?

10. 6. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 6 minut

Opravdu pozoruhodná je pracovní anabáze bývalého ředitele pražské ZOO Petra Fejka. Alespoň co se týká posledních let. Víme, že byl dlouhou řadu let ředitelem pražské ZOO a jistě mu nelze upřít pracovní úspěchy. Po dvanácti letech však na něj padl splín a rozhodl se ze ZOO odejít.

A jak sám přiznává, nebylo to jednoduché, ZOO se mu až příliš zaryla pod kůži. Hledal cestu, jak se této závislosti na ZOO zbavit. Vzal tedy nabídku, vstoupil do diplomatických služeb a nastoupil jako ředitel České národní budovy a Českého centra v New Yorku. Mise na tomto postu mu však z osobních důvodů nevyšla a po roce působení se vrátil do Česka. No jo, ale co dál?

Pan Fejk je totiž poněkud svérázná osobnost, sám sebe považuje za solitéra a autoritáře rozhoduje vlastní intuicí. To samo o sobě nedává mnoho možností pracovního uplatnění, aby mohl své ego plnohodnotně uplatnit. Jenže měl tu výhodu, že byl jednak již známá celebrita -- a navíc diplomat, a na tom se již dá docela dobře stavět.

Příslušná místa, či ještě lépe příslušní lidé, zapracovali a panu Fejkovi vytvořili a nabídli ideální trafiku: ombudsmana kvality u Českých drah. Taková nabídka se samozřejmě neodmítá, notabene jsou-li podmínky, s nadsázkou, rovnající se arabskému šejkovi. Tedy: práce málo, peněz "hafo" (na vysvětlenou: hafo=mnoho). Neprozradím snad žádné státní tajemství, byť se to týká státního podniku České dráhy, že jeho měsíční plat mu byl "prý" stanoven na 270 tisíc měsíčně a ještě nějaké další prebendy, včetně odstupného ve výši 24 měsíčních platů. Záměrně uvádím "prý", protože tuto skutečnost odmítají ČD potvrdit s tím, že tak nemohou učinit bez svolení zaměstnance -- a "zaměstnanec" (pan Fejk) se k tomu rovněž nevyjádřil, neboť se jedná o osobní záležitost. Takže se touto skutečností bude muset zabývat sám ministr dopravy Šmerda, a to na popud samotného předsedy vlády Nečase.

Proč o tom píši? No samozřejmě je to především výše zmíněný (nepotvrzený) Fejkův plat. Nemohu než souhlasit s názorem Bohuslava Sobotky (ČSSD), že: "V situaci, kdy vláda snižuje platy ve veřejném sektoru, tak má dostatek peněz, aby zajistila dobré teplé protekční místo. Kdyby nebyly České dráhy dotovány státem a kraji, byla by to jejich věc".

Nemohu si však odpustit nesouhlas s poslední Sobotkovou větou, neboť i v případě vyloženě soukromém postavení zaměstnavatele (ČD) by to byla výše platu dost nemravná i ve srovnání s jinými posty ve státě (Fejk má, pokud je to pravda, dvojnásobek platu veřejného ochránce práv, pětinásobek mzdy, jakou měl ve funkci ředitele ZOO, ale také víc než guvernér České národní banky).

Další skutečností je fakt, jak se nezodpovědně nakládá se státními prostředky ye stranz lidí, kteří o takových platech (a mnohém jiném) rozhodují. Nelze opomenout, že v ČD existuje jak vedení podniku, tak představenstvo a dozorčí rada. Posledně jmenovaný orgán má (alespoň se domnívám), mj. dohlížet i na ekonomické vynakládání finančních prostředků, a to zvláště u státního subjektu, který byl (nebo je dosud?) dlouhodobě ve ztrátě a byl státem podporován mnohamiliardovými dotacemi. Tedy místo toho, aby se náklady, respektive výdaje snižovaly, je s nimi nakládáno, jako by ČD nevěděly co s penězi! Za co jsou tam pánové či dámy v těchto orgánech placeni nevím. On to nejspíše totiž neví nikdo, což není pro jisté lidi, tím méně vládu, vůbec podstatné. Mají tam totiž své lidi, a to je hlavní.

Vytvoření postu ombudsmana kvality je rovněž problematické. Nebudu jediný, když o jeho relevantnosti a hlavně užitečnosti bude silně pochybovat. Nejsem totiž přesvědčen, že se naplní (ze strany iniciátorů tohoto postu, respektive ústy generálního ředitele Žaludy) proklamované efekty, které velkohubě pustili do světa při vytvoření této ojedinělé a zcela mimořádné funkce. Problémy ČD totiž nespočívají v jejich představách, tedy v kvalitách výkonu práce řadových železničářů, ale především v ekonomicky odpovědném a racionálním přístupu vedení ČD, v likvidaci všeho špatného, co ovlivňuje chod tohoto gigantu (osobní zájmy, lobbying, korupce apod.). Nicméně nepochybuji o tom, že to byl "úkol" shora, tedy někoho, kdo měl zájem pana Fejka nejen zaměstnat, ale coby člověka ( z různých důvodů či úhlů pohledu) potřebného také dobře zaplatit. A při tom se nepřetrhnout. No a trafika byla na světě. Vedení ČD v čele s panem Žaludou pak s bohulibými důvody a plno očekávání (jako) nabídlo tento post panu Fejkovi, aby se funkce ujal. Ten, jak jsem zmínil výše, se jistě dlouho nerozmýšlel (sám se totiž již dříve zmínil, že si potřebuje finančně polepšit, na krku prý má, chudák, hypotéku).

V neposlední řadě je zde otázka, jaké má pan Fejk předpoklady k výkonu funkce. Nechť mi všichni prominou, ale je přece jenom rozdíl mezi velbloudem, opicí, nosorožcem či papagájem a elektrickou lokomotivou, železničním vagonem, kolejemi, přepravou osob a různého zboží a materiálu. Nejsem ani přesvědčen, že post diplomata, tedy ředitele českých objektů v New Yorku, mu na kvalifikaci a odbornosti pro výkon ombudsmana nějak pomohl (spíše nic nedal). A přesto takovou náročnou funkci přijal. Osobně se domnívám, že toto je funkce je vhodná pro kvalifikovaného a zkušeného právníka, spíše než pro zoologa a příležitostného ředitele čehosi. Jenže čemu se vlastně divím. Žijeme v Česku, kde je možné všechno, ba i to nemožné. V tomto případě jde o pana Fejka a jeho ombudsmanování, včera (ale i dnes a bůhví kdy a kdo ještě příště) o pana Hušáka a jeho plat, výhody a bonusy, které jsou adekvátní podmínkám nejvyššího amerického byznysu, nikoliv "k Řecku se ubírajícímu a krachu se blížícímu Česku", jak by asi řekl premiér Nečas a jeho vládní souputníci.

No a také jsem zapomněl, že žijeme ve státě, který si říká, že je demokratický. Zůstanu u toho, že "si říká". Tím také končím!

0
Vytisknout
11637

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2011