BRITÁNIE:

Oxfordská univerzita vyjádřila nedůvěru konzervativnímu ministru pro vysoké školství

8. 6. 2011

čas čtení 3 minuty

Tato vláda budí dojem, že jí motivuje ideologie, ale ve skutečnosti je to slabá a rozhádaná vláda. Jsou slabší, než si myslí a my jsme silnější, než si myslíme. Konec konců, oni musejí vyhrát příští volby.

Oxfordská univerzita oficiálně deklarovala, že nemá důvěru v politiku konzervativního ministra pro vysoké školství Davida Willettse. Je to první známka vzbouření britských univerzitních učitelů proti tzv. "reformám" vysokého školství.

Univerzitní profesoři v Oxfordu schválili rezoluci, odmítající britské vládní univerzitní reformy, hlasováním v poměru 283 hlasů vůči 5. Hlasovalo se v "kongregaci", což je legislativní těleso Oxfordské univerzity.

Elitní Oxfordská univerzita se tak stala první britskou vysokou školou, která se veřejně postavila proti rozhodnutí britské vlády horentně zvýšit univerzitní školné a drasticky snížit státní financování anglických vysokých škol.

Vzbouření se ale šíří. Očekává se, že obdobnou rezoluci o nedůvěře ve vládní univerzitní politiku schválí univerzita v Cambridgi v pondělí a na univerzitě ve Warwicku se podepisuje protivládní petice.

Stalo se poprvé v historii, že nějaká anglická univerzita vyjádřila hlasováním nedůvěru v ministra. Toto hlasování následuje poté, co Royal College of Nursing, celostátní britská organizace zdravotníků, obdobným způsobem vyjádřila nedůvěru ve zdravotnické "reformy" ministra zdravotnictví Andrewa Lansleyho.

Vyjádření nedůvěry ministru pro vysoké školy bude oficiálně komunikováno britské vládě Oxfordskou univerzitní radou, která vysokou školu řídí.

Robert Gildea, oxfordský historik, který rezoluci o nedůvěře ministru pro vysoké školy navrhl, charakterizoval vládní reformy jako "nezodpovědné, nesouvislé a nekompetentní". Varoval, že návrh umožnit vysoce platícím studentům studovat na univerzitách mimo určené vládní studentské kvóty, pokud budou ochotni uhradit zvlášť vysoké mimořádné školné, stejně jako návrh A.C. Graylinga založit novou soukromou univerzitu, znamená vytváření "dvojkolejného", neférového systému.

V debatě, která trvala dvě a půl hodiny, sdělil přítomné akademické obci: "Je to červený koberec pro bohaté a ještě intenzivnější konkurenční prostředí pro ostatní. Chtějí nás vrátit k třídní nerovnosti."

Oxfordská debata měla zvlášť silnou rezonanci v den, kdy zveřejnil parlamentní výbor varování, že počty studentů přijímaných na anglické univerzity bude zřejmě nutno omezit, aby se zabránilo drasticky zvyšujícímu se objemu studentských půjček od státní studentské agentury pro univerzitní půjčky. Vláda totiž neočekávala, že maximální školné ve výši 9000 liber ročně budou chtít studentům účtovat skoro všechny anglické univerzity.

Karma Nabulsi, která vyučuje mezinárodním vztahům, apelovala na akademiky, aby nepovažovali rezoluci za něco záporného, ale "za potvrzení toho, co jsme, a tradic, které si přejeme zachovat".

Dodala: "Oxford hájí především vynikající akademickou práci, ve všech svých formách, obhajuje akademické disciplíny bez ohledu na tržní hodnoty a hájí koncept vzdělávání jako všeobecné, státem financované činosti, která je přístupná co největšímu počtu mladých lidí."

Po hlasování, které univerzitní učitelé přivítali ovacemi, historik Gildea zdůraznil, že to bude mít "mobilizující dopad" na ostatní univerzity a donutí to vládu, aby změnila svou politiku.

Pokračoval: "Tato vláda budí dojem, že jí motivuje ideologie, ale ve skutečnosti je to slabá a rozhádaná vláda. Jsou slabší, než si myslí a my jsme silnější, než si myslíme. Konec konců, oni musejí vyhrát příští volby. Kdyby obnovili přímé státní financování humanitních oborů tak, jak to bylo před těmito škrty, rázem by to vyřešilo celou řadu problémů."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6977

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2011