23. 5. 2011



Prispejte mobilem

Sledujte Britské listy na Twitteru.
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 5. 2011

Po sedmdesáti letech…

Nejdříve dva poněkud rozsáhlejší citáty, píše Ladislav Brzobohatý:

Předpokladem obrody našeho světadílu je - budiž to znova a zcela zásadně zdůrazněno - demokratické přebudování společnosti a hlavně jejího hospodářského řádu. Je to základní otázka jak celé společnosti, tak veškeré evropské vzdělanosti. Rozhodující tu arci bude vůle a zájem veliké většiny společnosti, jež se musí teprve vytvořit solidaritou všech pracujících lidí, kterou dosavadní držitelé hospodářské moci dovedli tříštit.

Budiž tu řečeno obecně a zásadně, že slovem „pracující lidé" rozumíme nejen dělníky, úředníky a jiné zaměstnance, nýbrž všechny lidi, kteří se skutečné živí svou prací, tělesnou nebo duševní, tedy stejně zemědělce, živnostníky, řemeslníky, obchodníky, drobné podnikatele, příslušníky svobodných povolání a vrstev středních vůbec. Všichni jsou postiženi důsledky a krisemi dosavadního hospodářského řádu, často sice popíranými, ale projevujícími se nakonec vždy tím, že se společnost hospodářsky stále ještě dělí na utlačované a utlačující.

A slovem kapitalismus, kapitalistický řád, jenž má být nahrazen sociálně spravedlivějším a hospodářsky účelnějším, nemyslíme, jak už z předchozího patrno, veškeré soukromé podnikání a soukromé vlastnictví. Co musí být odstraněno, je to, že výroba se řídí a o pracovní příležitosti se rozhoduje s hlediska soukromého zisku a jeho hromadění, rozhoduje moc finančního kapitálu, místo aby rozhodovaly skutečné lidské potřeby a zvyšování spotřební síly. Je to dále soustřed'ování hospodářské moci v malém kruhu držitelů výrobních a finančních prostředků, ovládání politického a všeho veřejného života vůbec touto mocí, bez kontroly a odpovědnosti. Je to vyřazování malých a středních podnikatelů nezřízenou soutěží mamutích koncernů. Je to bezplánovitá anarchičnost hospodářského života, která vede do ničivých krisí a spolu s dravým konkurenčním bojem do válek. Je to řád, který z racionalisace a moderní strojové výroby dělá prostředek vykořisťování místo šiřitele blahobytu. Řád, který brání sociální spravedlnosti v ocenění lidské práce a v rozdělení národního důchodu, brání uplatnění hodnoty člověka, z něhož dělá předmět hospodářské činnosti, místo aby ho učinil jejím pánem. Krátce, brání ve všech směrech demokratisaci hospodářského života. Ale toto všechno není dílem živnostníků, sedláků, řemeslníků, menších a ani středních podnikatelů, majitelů domů - nýbrž dílem velikých koncernů, které strhly na sebe moc. Ty to jsou, které musí být zveřejněny nebo zespolečenštěny dle povahy a velikostí podnikání, aby výroba se řídila zájmem většiny společnosti, aby se mohl uplatnit nárok každého člověka na práci zajišťující slušný život. Do určitých rozměrů, jejichž hranice budou účelně stanoveny, může hospodářská činnost zůstat v soukromých rukou, arci bez výjimky pod veřejnou kontrolou - činorodou a tvořivou, nikoli byrokratickou a brzdící - a včleněna do plánovitého hospodářství. Nebude však podkopávána osobní iniciativa a osobní zájem v hospodářské činnosti; musí se uplatnit naopak i v oněch oblastech, jež budou zveřejněny. Bojem proti kapitalismu není tedy míněno nic, co by podlamovalo zdravé síly hospodářského života, nýbrž naopak odstranění toho, co se v zastarávajícím řádu stalo překážkou rozvoje - všechno, co brání uplatnění jedinečných možností, jimiž dnešní technika, organisace a účelné hospodaření mohou poskytovat blahobyt všem.

Je cílem demokracie, aby toto rozdělení bylo překonáno, aby společnost byla uspořádána na základě netřídním. Domáhajíce se toho, nepřezíráme, pro význam činnosti hospodářské, činitelů duchovních a mravních. Ale nemůžeme mlčet k přehlušování životních hmotných zájmů lidových vrstev domněle idealistickými frázemi, jak si v tom libují fašisté a nacisté, aby ochránili kapitalistický řád a předstíraný idealismus sytého proti materialismu hladového.

Poučeni vývojem po minulé válce, budeme musit stůj co stůj zabránit, aby se neopakoval katastrofální zjev krise a nezaměstnanosti, až se válečná výroba bude měnit v mírovou. Nesmí se opakovat, aby nejstarší a nejmladší ročníky dělnictva nenacházely práci a aby inteligence, vstupující do života, byla odmítána jako přebytečná. Právě bezradnost demokratů a socialistů vůči krisi a záměrný postup kapitalistů proti každému jejímu sociálně pokrokovému řešení zavinily v mnohých zemích pád demokratické soustavy a pomohly nastolit fašistické režimy, které pak zavlekly Evropu do válečné katastrofy. Obnovení republiky po stránce správní i hospodářské poskytne ve sku-tečnosti nedohledné množství úkolů a tím i pracovní příležitosti všem. Půjde o to, aby jich bylo využito v zájmu společnosti, aby obnovení nepostupovalo nahodile a podle zájmů dílčích.

Proto bude nutno vzít řešení hospodářské činnosti plánovitě do rukou. To ovšem není plně možné bez mezinárodního dorozumění, zejména se státy, s nimiž bude náš hospodářský styk nejživější. Ale základy hospodářského řízení si může a musí vytvořit každý stát sám. Součinnost se středoevropskými státy nabude i v tom rozhodujícího významu.

(Kapitola 20)

Má-li se v budoucnosti zabránit krisím a válečným katastrofám, je nutno, aby i hospodářský život byl přebudován na demokratickém základě a spolu s ním i rozvrstvení společnosti. Pracující člověk má také ve své hospodářské činnosti a nejen ve svých občanských právech nárok na svobodu a rovnoprávnost, t. j. na to, aby kapitál napříště neurčoval jednostranně jeho životní a pracovní podmínky. V kapitalistickém řádu tomu nemůže zabránit ani kolektivní organisace pracujících, protože ti v něm nepožívají faktické rovnoprávnosti. Té dosáhnou teprve podílem na hospodářské moci, t. j. zároveň na řízení hospodářského života, čímž bude také umožněna žádoucí rovnováha mezi jednotlivcem a společností v hospodářské činnosti. Až dosud skrytá, nekontrolovaná a neodpovědná moc nečetné skupiny hospodářsky vládnoucí přerůstala jednotlivce i společnost a rozhodovala o osudech národů, ale tak, že je vedla z krise do války a z války do krise. I tato moc musí být úměrně rozdělena a podřízena zájmu společnosti.

Musí se dále také v životě uplatnit hodnota člověka a lidská důstojnost. Dosud v celé soustavě hospodářství nebyla lidská práce základem, nýbrž pouhou součástí výrobních nákladů. Sociální spravedlnost musí i v hospodářském životě potlačit „právo" silnějšího, které bezohledně ovládá celé dosavadní zřízení společnosti; kapitalismu je totiž demokratická snaha o překonání násilí v základě cizí. Hospodářský život nikdy dosud nepřevzal ani formální znaky demokracie a neřídil se souhlasem většiny občanstva, tím méně pak jejími skutečnými hospodářskými potřebami. Toho bude možno dosáhnout teprve plánovitým hospodářstvím, v němž potřeby a zájmy většiny budou skutečně rozhodovat a v němž také obecné zásady demokratické budou důsledně uplatněny. Potom se pracující člověk i v hospodářském životě stane rovnoprávným činitelem a z poddaného postoupí na občana.

(Kapitola 24)

Konec citace (označení subkapitol čísly – zde 20 a 24 - a rovněž zdůraznění kurzivou je v původním textu) .

Jazyk ukázky už je poněkud archaický, ale obsah je srozumitelný a v mnohém podivuhodně aktuální. Asi jen pár historiků vidělo a zná v úplném znění publikaci, z které byly citáty naskenovány. Jde o ideový program „Za svobodu do nové Československé republiky“, který přijal za svůj a vydal ÚVOD (Ústřední Vedení Odboje Domácího) na jaře r.1941, tj. právě před 70ti lety. ÚVOD byl vrcholovým představitelem nejvýznamnějších organizací NEKOMUNISTICKÉHO odboje, tehdy jediné organizované reálné síly odporu proti okupační moci - zastřešoval PÚ (Politické Ústředí), ON (Obrana Národa) a PVVZ (Petiční Výbor „Věrni Zůstaneme“). Komunistický odboj v té době prakticky neexistoval díky tehdejší politice Kominterny a důsledkům tzv.paktu Molotov – Ribbentrop.

Koncept programu, který zpracoval doc.dr.Josef Fischer, byl dále rozpracován širším kolektivem autorů. O tom, za jak nebezpečný považovali program nacisté, svědčí to, že všichni autoři byli posléze zatčeni a odsouzeni - část byla popravena, ti co měli více „štěstí“ šli do koncetráku, kde někteří rovněž zemřeli. Stojí za to alespoň připomenout jejich jména (jmenný seznam dle úvodu a doslovu z vydání z r.1945) :

Nepřežili: F.Andršt, K.Bondy, J.Fischer, J.Franta, J.Friedl, J.Churavý, V.Jankovec, V.Kaufman, J.Pešek, A.Tomas.

Ti, co přežili nacistické koncentráky: V.Běhounek, K.J.Beneš, E.Bulíček, J.Černoch, J.Grňa, F.Hampl, B.Horák, M.Horáková, L.Jankovcová, J.Kafka, F.Kostiuk, F.Macháček, J.Maryška, M.Rais, M.Zelenka.

Autoři (většinou členové či sympatizanti soc.dem. a nár.soc.) vysoké intelektuální úrovně měli také bohaté životní zkušenosti se společenským systémem, ve kterém prožili 1.sv.válku, vznik demokratické republiky a její vývoj, hospodářskou krizi třicátých let, nástup fašismu a nacismu a jeho expanzi vrcholící 2.sv.válkou a u nás okupací. Za svým dílem nekompromisně stáli a zaplatili za to nejvyšší cenu.

Je pozoruhodné, že nepříliš rozsáhlá publikace (vlastní text v originálu 56 stran) vydaná konspirativně za války, byla pak vydána už jen jednou (v červenci r.1945 péčí K.J.Beneše). Od té doby zřejmě její základní myšlenky všechny režimy (z různých důvodů) považovaly za nepřijatelné nebo alespoň natolik nepříjemné, že lze nalézt porůznu nejvýše zmínky o její existenci anebo vytržené citáty v rozsahu jednotlivých vět. Výjimkou je snad jen práce: V. Průcha - L. Kalinová „Koncepce budoucí hospodářské a sociální politiky v čs. odboji za druhé světové války“ v Acta Oeconomica Pragensia, 2005, roč. 13, č. 3 a příspěvek J.Kuklíka na semináři pořádaném k 60tému výročí od konce II.sv.války družstvem FONTES RERUM (resp. jiné rozsáhlejší zmínky jsem na internetu nenašel). Publikace sama by si jistě zasloužila nové vydání doplněné o rozsáhlejší zasvěcený politicko–ekonomický komentář, neboť zůstává i po 70ti letech v mnohém poučná ve vztahu k našemu a evropskému vývoji po 2.sv.válce i po převratu z r.1989.

A také se domnívám, že v dnešní době, kdy tzv.levicové strany a jejich vůdcové hledají svůj program, by neškodilo, aby se ohlédli na práci svých předchůdců, a důkladně prostudovali jejich názory a zkušenosti – přinejmenším by viděli, kam až při svém „reformování“ kapitalismu v současných názorech a reálné politice dospěli.

Poněkud jízlivá poznámka na závěr:

Mezi autory programu byla, jak výše uvedeno, i dr.Milada Horáková. Kdyby se veřejně přihlásila k takovému programu dnes, tak by se tato statečná žena (stejně jako všichni ostatní spoluautoři) pravděpodobně zase stala objektem sledování zpravodajskou službou jako politická extremistka a zcela jistě by ji čekalo tvrdé odsouzení naším mediálním mainstreamem, tzv. veřejnoprávní nevyjímaje.

Obsah vydání       23. 5. 2011
23. 5. 2011 Ploty Botanické zahrady Pavel  Sekerka
23. 5. 2011 Ochránce nespravedlivě stíhaných před soudem II Zdeněk  Jemelík
23. 5. 2011 Zas po roce v české restauraci „Na Špalku“ Milan  Kohout
23. 5. 2011 Presumpce neviny v ČR neplatí Aleš  Uhlíř
23. 5. 2011 Španělští socialisté poraženi v komunálních volbách
23. 5. 2011 Politické zásahy ohrožují občanský zákoník Stanislav  Křeček
23. 5. 2011 Jak dál v ČSSD? Petr  Pokorný
23. 5. 2011 Česká republika zaspala
23. 5. 2011 ČR zanedbává i cyklistickou dopravu František  Řezáč
23. 5. 2011 Co to? Břišní myslitelé? neboli Proč je reklama přece jen věcí hlavy Uwe  Ladwig
23. 5. 2011 Jsou pro redakci BL všichni křesťané hlupáci? Tomáš  Koloc
23. 5. 2011 Britské listy nejsou protikřesťanské
23. 5. 2011 O neuskutečněném konci světa jsme referovali stejně jako západní média Jan  Čulík
23. 5. 2011 Promítání filmu Střílení na slona ve Světozoru
21. 5. 2011 Komise pro jadernou bezpečnost zveřejnila výsledky testů německých jaderných elektráren Kay  Čejka
21. 5. 2011 Agresivní neonacisté v Berlině napadli protidemonstraci i policii Kay  Čejka
21. 5. 2011 Restrukturalizace německé armády aneb operace srdce za pochodu Kay  Čejka
23. 5. 2011 Připomínky k ekonomice František  Marčík
23. 5. 2011 Lze v sektoru zemědělství rozeznat „politickou odvahu“ od svodů boha Herma ? Antonín  Ticháček
23. 5. 2011 Uspěje Paroubkova ČSNS 2005? Filip  Zíka
23. 5. 2011 Zázračný recept na přesun korupce z jedné kapsy do druhé Michal  Vimmer
23. 5. 2011 Řešení nelze hledat v žádných radikálních revolučních zvratech
23. 5. 2011 Izrael schválil výstavbu nových domů na Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě
22. 5. 2011 Petr Skokan: Protestuji proti navrhovanému rušení dotací pro regionální železniční spoje
22. 5. 2011 Byl jsem varován před těmi komunisty tady, ale udělal jsem chybu
22. 5. 2011 Po sedmdesáti letech… Ladislav  Brzobohatý
23. 5. 2011 Ministr Drábek se ptá, zde je (subjektivní) odpověď Jiří  Baťa
23. 5. 2011 Nezaslouženě exkluzivní podmínky bankovního podnikání a podlézavé vlády
22. 5. 2011 Obama: Nájezd do Pákistánu bych opakoval
21. 5. 2011 Připlaťte si! Vojtěch  Merunka
21. 5. 2011 Hořký plod frustrace aneb E, pozdě... Karel  Dolejší
20. 5. 2011 Šílení doby vymknuté z kloubů – aneb co s tím Jan  Čihák
20. 5. 2011 Proč nedokáže lidská kultura odmítnout útočnou válku? Ivo  Šebestík
14. 5. 2011 Hospodaření OSBL za duben 2011

Copyright © 1996-2012 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce