Neoptimální spánek může způsobovat stárnutí mozku

2. 5. 2011

čas čtení 3 minuty

Jestliže člověk ve středním věku spí v noci méně než šest či více než osm hodin, je to spojeno s úpadkem mozkových funkcí, zjistili britští vědci.

Rozsah úpadku odpovídá čtyřem až sedmi letům věku mozku.

Jestliže lidé omezují spánek kvůli tomu, aby splnili vše, co se od nich očekává, může to mít neblahé důsledky pro jejich kognitivní funkce, vysvětluje Jane Ferrie z katedry epidemiologie a veřejného zdraví na University College London Medical School.

Ženy, které v noci spí sedm hodin, měly nejvyšší skóre pro všechny kognitivní ukazatele; hned za nimi se umístily ty, které spaly šest hodin denně. U mužů byly kognitivní funkce podobné pro ty, kdo spali šest, sedm nebo osm hodin.

Avšak spánek kratší než šest hodin - nebo delší než osm hodin - je spojen s nižším skóre.

Ferrie ovšem zdůrazňuje, že potřeba fyziologické restituce je individuální a někteří lidé mají spánkové optimum na úrovni nižší nebo vyšší než statisticky zjištěné optimum.

Chronicky krátký spánek produkuje v těle hormony a chemikálie, které zvyšují riziko vzniku srdečního onemocnění, infarktu a dalších podmínek jako vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu, cukrovky a obezity.

Výzkumná zpráva byla zveřejněna včera v časopise Sleep (Spánek).

Výzkum probíhal na vzorku 5 431 mužů a žen, kteří v roce 1985 dosáhli věku 35-55 let. V letech 1997-1999 byli tázáni, kolik hodin naspali během noci v běžném týdnu, a stejnou otázku dostali i v letech 2003-2004. Ti kdo vykázali změny ve spánkových návycích byli pak srovnáni s těmi, u nichž se délka spánku během výzkumu nezměnila.

V letech 2003-2004 dostal každý jednotlivec baterii otázek standardního testu, který hodnotil jeho paměťové schopnosti, úsudek, slovní zásobu, globální kognitivní status a plynulost slovního projevu.

Výzkumníci zjistili, že 58% mužů a 50% žen během trvání výzkumu své spankové vzorce neměnilo. Nicméně 7,4% žen a 8,6% mužů svůj spánek prodloužilo ze sedmi na osm hodin za noc.

Tato změna byla ve srovnání s těmi, jejichž spánkové vzorce se nezměnily, spojena s nižším skóre v šesti testech kognitivních funkcí. Pouze testy krátkodobé slovní paměti nebyly delším spánkem ovlivněny.

Kromě toho 25% žen a 18% mužů vykázalo zkrácení doby spánku. A tato změna byla spojena s nižším skóre ve třech ze šesti kognitivních testů, s nižším skóre v oblasti úsudku, slovní zásoby a globálního kognitivního statusu.

Není jasné, proč se delší spánek projevuje negativně - ale může jít o důsledek jiných, skrytých zdravotních problémů.

K zachování zdraví je spánek stejně potřebný jako zdravá strava a fyzická aktivita.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10731

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2011