Klausovo chování je i naší hanbou

14. 4. 2011 / Jan Keller

Mluvčí kanceláře prezidenta v reakci na tuto světovou aféru prohlašuje, že pan prezident dostal protokolární pero darem. Pokud bychom tomu uvěřili, nezbylo by nám, než žasnout, jak zvláštním a bytostně neceremoniálním způsobem se prezident naší země naučil přebírat slavnostní dary.

Pokud bychom skutečně této verzi uvěřili, jen stěží zodpovíme následující dvě otázky:

1) Proč byla prezidentu České republiky slavnostně darována obyčejná propiska? (O "obyčejné propisce" mluvil sám Klaus při přebírání čestného doktorátu na brněnské technice.) Znamená to snad, že jsme v Chile vnímáni jako stát, pro jehož náčelníky jsou dobré i skleněné korálky?

2) Václav Klaus při stejné příležitosti (převzetí čestného doktorátu!) prohlásil, že už ani neví, ve které kapse kterého z jeho obleků propiska skončila. To by byl naopak hodně urážlivý postoj vůči zemi, která našeho prezidenta obdarovala.

Václav Klaus by si měl vybrat. Buďto propiska nebyla darem a on si ji opravdu mistrovsky nenápadně přivlastnil, anebo darem byla, a v tom případě ukázal, že se neumí chovat podle protokolu a dary přátelské země prostě zahazuje.

Určité vodítko při řešení tohoto dilematu nám může poskytnout vyjádření paní Paoly Elbietové z tiskového oddělení chilského prezidentského paláce La Moneda, které otiskl server Novinky:

"Protokolární pero bylo uměleckým výrobkem z dílny chilských šperkařů."

Rytinami zdobené pero bylo vyrobeno z polodrahokamu lapis lazuli, typického výraznou modrou barvou. Na otázku, co se s takovým perem obvykle po podpisu smlouvy dělá, reagovala Elbietová mlčením.

Pokud nechceme, aby hanba za toto nevysvětlitelné jednání padla i na ty, které Václav Klaus ve světě "reprezentuje", měli bychom požadovat, aby dar v některé z kapes svých obleků našel a s omluvou za opravdu hluboké nedorozumění ho vrátil.

Vytisknout