Drábkova sociální reforma je protiústavní a odporuje mezinárodním normám

4. 4. 2011 / Jiří Hrebenar

Sociální reforma pocházející z dílny pana ministra práce a sociálních věcí je protiústavní a odporuje mezinárodním úmluvám, které Česká republika přijala. Snad poprvé v historii člen české vlády takřka do krve brání něco, co je zcela proti základním zákonům tohoto státu. Ministerský úmysl byl jenom ušetřit finance státu, a to i za cenu poškození základních práv a svobod občanů tohoto státu.

Je snad úkolem lidmi zvoleného poliitika šlapat po základních právních normách? Je toto demokracie? Může si toto vůbec veřejně činná osoba dovolit? Tato Nečasova vládní skupina politiků jenom ukazuje na to, jak jsou neschopní a že by měli opustit svá místa ve Strakově akademii. Nová sociální reforma pana ministra Drábka šlape také po české kulturnosti a státnosti.

Nové ministerské nařízení má zavést ponižování zdravotně postižených. Má také způsobit jejich krácení na základních občanských právech. Má takový zákon právo ubírat velmi ohrožené skupině obyvatel základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod? Nevycházím z údivu, co všechno je ještě v demokratickém státě možné. Podívejme se tedy na jednotlivá porušení ze strany navrhované sociální reformy pana ministra Drábka:

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD:

Článek 7:

(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

(2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Pokud požádáte jako zdravotně postižený občan o příspěvek nebo sociální dávku, musíte do svého bydliště vpustit zaměstnance úřadu práce. Pokud tak neučiníte, ztrácíte nárok na požadovaný příspěvek nebo dávku. Proč tomu tak je, když veškeré dávky a příspěvky jsou závislé od výše příjmu žadatele? Touto nesmyslnou podmínkou je porušován tento článek 7 Listiny základních práv a svobod.

Článek 10:

(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Jak se s tímto článkem srovnává povinnost nechat pracovníky úřadu práce vstupovat do bytu, hlásit konta pomáhajících osob a zasílání příspěvku přímo pečujícím osobám? Na osoby se zdravotním postižením se pohlíží a priori jako na podvodníky.

Článek 12

(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.

(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.

Jak se s tímto článkem srovnává povinnost nechat pracovníky úřadu práce vstupovat do bytu. Co jiného dělají než domovní prohlídku?

Jak vidíte, tyto Drábkovy návrhy odporují Listině základních práv a svobod. Jak je možné, že to Vláda ČR nevidí? Jak je možné, že takové zmetky může někdo vůbec navrhovat? Celá sociální reforma u zdravotně postižených porušuje také nedávno přijatou Úmluvu OSN o právech osob s postižením. Podívejme se na jednotlivé body, které jsou narušovány:

Úmluva OSN o právech osob s postižením

Ministerstvo je povinno respektovat závazky plynoucí z ratifikované Úmluvy OSN o právech osob s postižením, kde např. článek 19 zavazuje smluvní státy poskytovat lidem podporu, která jim umožní žít v běžném prostředí, nezávislým způsobem života, článek 12 zavazuje smluvní stát poskytovat podporu při rozhodování.

Obojí je tímto novou reformou porušováno. Stát svým jednáním zabraňuje osobám se zdravotním postižením k přístupu ke kompenzačním pomůckám. Znemožňuje mu zrušením chráněných dílen výkon práce. Veškerá podpora státu při rozhodování je zrušena. Zdravotně postiženému je diktováno, co má a nemá využívat. Stát zcela zásadně porušuje tuto mezinárodní úmluvu.

Jsou porušovány i ostatní zákony a usnesení

Nová právní úprava musí být rovněž v souladu s platnými dokumenty nejrůznější právní síly, s vládou schválenými politikami, např. Národními akčními plány sociálního začleňování, Národním plánem vytváření rovných příležitostí pro osoby s postižením, Koncepcí podpory transformace pobytových sociálních služeb apod.

Podle Legislativních pravidel vlády je povinností, aby přípravě každého právního předpisu předcházela podrobná analýza právního a skutkového stávajícího stavu. Je tedy nezbytné nejen provést analýzy jak nynějšího stavu, tak odůvodnit případné návrhy změn výzkumy a pilotním ověřováním v našich podmínkách. Přitom navržený způsob financování nebyl nijak testován.

Ještě jednou uvádím, že navrhované způsoby řešení a financování Drábkovy reformy neobsahují nutné analýzy ani výzkumy a tudíž odporují i postupům Vlády ČR. Je tu komická situace, ve které zákony člena vlády odporují principům schválenými samotnou Vládou ČR.

Hospodárnost a efektivita musí být podložené seriózním, ověřitelným způsobem. Jakýkoliv jiný způsob je spekulace a vzhledem k velikosti rizika ztráty nejen vynaložených prostředků, ale také pravděpodobných osobních neštěstí, je to na mravní úrovni podvodu. Ministerstvo, jak to všichni vidíme, klidně sáhne po rovině mravního podvodu.

Tvrzení, že "Příjemci příspěvků na péči v mnoha případech vnímají nesprávně účel dávky. Příspěvek na péči považují za odškodnění za jejich zdravotní stav a zvýšení příjmu" není doloženo žádným výzkumem. Opět zde ministerstvo účelově lže.

Čím více je veřejnost proti novým návrhům, tím intenzivněji Drábkův úřad lže, a to bezprostředně i v přímých televizních přenosech. Toto je přeci za prvé neetické také nemorální.

Proto je jediné možné řešení celé zákony shodit takzvaně ze stolu a vytvořit něco nového, ne tak zničujícího a kontroverzního.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 4.4. 2011