Patologie na silnicích

1. 4. 2011 / František Řezáč

K článku pana Kartouse "Řidičák místo lyžařského kursu" je třeba dodat tři věci:

1) V české společnosti se spousta věcí získává podvodem, mezi jiným i řidičské průkazy. Je to jen hra na školení. V porovnání s tím, co jsem se musel naučit já v roce 1971, je dnešní školení směšné a počet jízd taky.

2) I kdyby se toto změnilo, je třeba odstranit hlavní příčinu nehod a tou je faktická neschopnost jistého počtu lidí řídit vozidlo, daná psychickými dispozicemi. Já za svou jedenáctiletou kariéru řidiče poznal řadu úplných "prdloušů", kterým bych nesvěřil ani kočárek, natož auto. Pokud nebudou adepti předem podrobováni solidním psychotestům, budou psychopati jezdit a zabíjet dál. Autolobby to však nedovolí, klesl by jim počet zákazníků, kteří auta nejen kupují, ale, což je důležité, také rozbíjejí.

3) Boj proti nehodám je jen stínohrou, je to zase jenom "jako", typicky české. Proto se nemůže dařit. Může to myslet vážně společnost, která vyrábí a prodává velké procento vozidel pouze k účelu zábavy? Všechny motorky, některá auta nejsou dopravními prostředky, nýbrž jakýmsi tělocvičným nářadím, sex-symbolem k ukájení nedostatečného sebevědomí.

Kdo jezdí pro zábavu, dává si vysvědčení duševní způsobilosti sám (viz bod 2). Chudáci ti, kteří jezdit musí. Kdo nemusí, ať nejezdí autem, ale veřejnou dopravou. To je jedině účinné - pro jednotlivce i společnost.

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pravo-ridic-ze-smrtelne-nehody-na-plzensku-mel-velkou-davku-drog/617014

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.4. 2011