Věda:

Postihuje ČR "syndrom rozvojových zemí"?

29. 3. 2011 / Boris Cvek

Nedávno jsem psal v Britských listech o tom, že bývalý prezident Královské společnosti ve svém editorialu pro časopis Science označuje Českou republiku za příklad vědeckého úpadku. Jedním z vysvětlení tohoto údajného úpadku může být určitý syndrom "rozvojových" zemí, vyskytující se podle mého názoru i v ČR, totiž v oblasti financování vědeckého výzkumu. O tomto syndromu psal nedávno v časopise Nature (18. listopadu 2010) nositel Nobelovy ceny za chemii a poradce prezidenta Obamy ve věcech vědy a technologií prof. Ahmed Zewail (působí již 30 let na CalTechu a v článku zmiňuje mj. jeden ze svých rozhovorů s Richardem Feynmanem, vedle Linuse Paulinga asi nejvýznamnější ikonou dějin CalTechu).

Námětem Zewailova článku je jeho osobní zkušenost s návštěvami v "rozvojových" zemích, kde si politikové a vědci myslí, že "aplikovaným" výzkumem, stavěním velkých budov a sledováním současných trendů dostihnou Západ. A tento způsob myšlení je podle mých zkušeností v českém vědeckém a politickém prostředí běžný. Ostatně teprve v CalTechu mé hypotézy dosáhly sluchu a jsou testovány (laboratoř prof. Deshaiese), v České republice, kdybych si nevybudoval vazby na Západ, bych se naopak zbláznil. Zewail striktně obhajuje tzv. "zvídavostí hnaný" (curiosity-driven) výzkum, totiž základní výzkum, vycházející z kreativního (česky "tvořivého") myšlení. Výmluvný je už název jeho článku: "Podivnější a ještě podivnější: jak zvládat objevování nových věcí" (Curiouser and curiouser: managing discovery making).

Základní tři body, jež Zewail považuje za klíčové pro vědecký pokrok a západní vědecký standard, jsou tyto:

1. Naprosto nejdůležitější jsou lidé. Je zapotřebí jim poskytnout pronikavé a inspirující vzdělání ve vědě, technologiích, matematice a inženýrství. Výzkum a vývoj potřebují přitáhnout nejlepší mladé mysli. Rozlehlé budovy a masivní financování nedosáhnou mnoho bez těch pravých lidí. Zde je citace z originálního textu:

"First, and most important, are the people involved. Giving proper priority to providing thorough and inspiring education in science, technology, mathematics and engineering is essential. Research and development needs to attract the best young minds. Large buildings and massive funds will not produce much without the right people."

Překlad:

"Nejdůležitější jsou lidi. Je nutno dát řádnou prioritu poskytování hlubokého a inspirujícího vzdělání ve vědě, v technice, v matematice a v inženýrství. Výzkum a vývoj musí přitahovat nejlepší mladé mozky. Velké budovy a obrovské finance toho bez kvalitních lidí moc nevyprodukují."

K tomu dodávám, že z mých (ovšemže omezených) zkušeností plyne, že v ČR je téměř zakázané chtít originální a tvořivé myšlení po lidech, kteří se věnují vědě, a za "vědu" se vydává to, že "se něco dělá v laboratoři" a že se "zvládne" nějaká metoda. Že by věda měla v prvé řadě být intelektuálním výkonem tvořivé mysli, to je zde téměř něco nemyslitelného.

2. Podle Zewaila má atmosféra intelektuální výměny svrchovaný význam pro krystalizaci idejí. Jestliže vědečtí pracovníci budou od této činnosti odvráceni kvůli psaní mnoha žádostí o granty nebo tím, že se z nich stanou manažeři, je to začátek konce. Zde je opět citace z originálu:

"Second, an atmosphere of intellectual exchange is of paramount importance for ideas to crystallize. To distract faculty members with the writing of extensive and numerous proposals or to turn them into managers is the beginning of the end. The modern enterprise of science has become so bloated and complex that the traditional models of funding must be re-examined. How do we focus resources on the best science and what is the level of funding needed to serve society best?"

Překlad:

"Zadruhé, mají-li vznikat nové myšlenky, je zapotřebí atmosféry intelektuální výměny. Odvádět pozornost členů fakulty od řádné práce tím, že musejí psát rozsáhlé a četné žádosti o granty, anebo je proměnit v manažery, to je začátek konce. Moderní podnikání v oboru vědu se stalo tak neohrabaným a tak složitým, že je teď nutno vrátit se k tradičním modelům financování. Jak zaměřit zdroje na nejlepší vědu a jaká je míra financování, která by společnosti sloužila co nejlépe?"

Zatím jsme se stále nedočetli o laboratorním drilu a zvládání metod. Stále je to o intelektuální kapacitě mysli a její kreativitě (dokáži si představit, jak je to pro mnoho českých vědců urážlivé a nepochopitelné).

3. Zewail zdůrazňuje i to, že je zapotřebí mít prostředky, bez nichž ani sebekreativnější mysl nic nevytvoří. Plný dosah tohoto bodu Zewailovu článku se však téměř bojím překládat, budu pouze citovat originál (jako by byl tento nobelista nedávno na návštěvě ČR a viděl, co se tu děje):

"Third, without resources little can be achieved, no matter how creative the mind. Obviously, investment in science is needed to build instruments and to hire competent staff. Countries and institutions that provide the requisite infrastructure and the funding for ideas will be the homes of discoveries. But such support should follow the vision of creative researchers, not be built merely to lure money or to force people into fashionable research areas such as nanotechnology."

"A za třetí, beze zdrojů není možné dosáhnout skoro ničeho, bez ohledu na to, jak tvůrčí mohou být mozky. Je jasné, že je zapotřebí investice do vědy, je nutno vytvořit nástroje a zaměstnat kompetentní pracovníky. V těch zemích a v těch institucích, kde se poskytuje vhodná infrastruktura a financování pro myšlenky, budou vznikat nové objevy. Ale taková podpora by měla být směřována k vizi tvůrčích pracovníků, jejím cílem by nemělo být jen vytahovat z kapes daňových poplatníků peníze anebo nutit lidi, aby pracovali v módních výzkumných oblastech, jako je nanotechnologie."

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.3. 2011