14. 2. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 2. 2011

ANALÝZA

Monopol na pravdu prostřednictvím její distribuce

Sněmovna má zákonný důvod k odvolání Rady ČTK. O tom, že Rada ČTK už dávno není orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře, dnes pochybuje málokdo. Četka se kontroluje sama. V případě obsahu, který produkuje, to ve většině případů nevadí, protože redaktoři i obsahový management jsou profesionálové. Nicméně… Jako výsměch právu i etice je zde permanentní rezignace Rady na své zákonné poslání.

Ta je spojena s působením Pavly Valčákové v pozici předsedkyně. Valčáková se totiž ztotožnila s doktrínou vysokého managementu agentury o tom, že ČTK de facto není veřejnoprávní institucí, protože nedostává dotace či koncesionářské poplatky.

Skutečnost, že právě díky svému právnímu postavení agentura může trvale počítat s nemalými příjmy z ČT, ČRo či státní správy, které dotace nahrazují, už Rada „nepostřehla.“

Uvedenou mystifikací se dlouholetému šéfovi ČTK Milanu Stibralovi povedlo za tichého souhlasu části politické scény Radu zpacifikovat a transformovat na pouhý nástroj výkonu své moci a zástěrku pro vlastní cíle. Nakonec i řada mediálních odborníků dnes právě kvůli tomu má problém považovat ČTK nadále za instituci veřejné služby. Proto se není co divit veletočům Rady v rámci jmenování a následného odvolání GŘ ČTK Radima Hrehy v roce 2009. Nového šéfa ČTK ještě před jeho nástupem Rada odvolala i za cenu svého a Stibralova zesměšnění. A to se Vlačákové vysvětlení chechtali už všichni. Včetně poslanců Stálé komise pro sdělovací prostředky. Rada ochotně akceptovala „stanovisko“ Stibralovy advokátní kanceláře o tom, že agentura má dva ředitele. Krom nového, Radou "neuváženě" zvoleného, to měl být i samotný Stibral, jenž svou abdikaci prý neposlal sám sobě, tudíž tato byla „právně“ neplatná. Důkazem je i to, že Hrehu Rada odvolala, aniž ho vzápětí po svém hlasování jmenovala. Právo – neprávo, eticky selhali všichni aktéři této frašky.

Přistoupením na tuto hru radní porušili zákon o ČTK č. 517/1992 Sb.. Konkrétně tím, že Rada ČTK nesplnila svojí působnost podle § 8 odst. 1 písm. b) jmenovat a odvolávat generálního ředitele. A ona je neplní ani teď. Protože ani po Stibralově "už definitivním" odchodu se nevrátila ke svému usnesení a situaci s Hrehou nenapravila.

Vypsáním dalšího výběrového řízení na šéfa ČTK (19.1.2011) Rada ve stejné věci pochybila opakovaně. Akceptovala totiž účelové prohlášení vedení ČTK, že považuje za bezpředmětnou určovací žalobu, kterou se u soudu Hreha domáhá určení, že je nadále právoplatným ředitelem ČTK. Naopak. Rada vypsala nové "výběrové" řízení. Tím, že k novému termínu ukončení Stibralovy působnosti Hrehu nejmenovala ředitelem ČTK, potvrdila, že zaváděla veřejnost tvrzením o tom, že vítěze předcházejícího tendru odvolala jen proto, aby tím přiznala, že agentura v důsledku pochybení Rady měla dva ředitele. Rada tak doznala, že vědomě veřejnost klamala ve svých výrocích.

Poslanecká sněmovna podle zákona o ČTK může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své působnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto zákona. A ona je neplní.

Je na orgánech Parlamentu, aby situaci řešily. ČTK, která je národní tiskovou agenturou a nevyjadřuje zájmy a preference zahraničního vlastníka, na tom díky Stibralovi a Radě nyní není ekonomicky nejlépe a potřebuje na místo do důchodu odcházejícího vyhořeného ředitele zkušeného krizového manažera se silným mandátem, který bude veřejně garantovat, že instituce nebude privatizována a pokusí se ji ozdravit. Dřív, než bud pozdě a naplní se výzva mediálního manažera Michala Klímy, aby vydavatelé deníků a dalších médií „přijali odpovědnost za další existenci" ČTK. Se stejnou logikou přijímali před dvaceti lety vydavatelé deníků odpovědnost za informace v Obchodním věstníku a Hospodářských novinách. Tehdy se to povedlo a bývalý mluvčí Adamcovy vlády Miroslav Pavel tak získal v roce 1990 za pomoci amerického kapitálu (čtyřpětinový podíl mezinárodní vydavatelské skupiny Dow-Jones Handelsblatt) kontrolu nad vydavatelstvím Economia a na dlouhou dobu i monopol na ekonomické informace. Pro klid státu mu díky desetiprocentnímu podílu ČTK v Economii měl pod prsty koukat právě Stibral... Nekoukal.

Klíma to musí vědět, protože je bývalý generální ředitel a předseda představenstva společnosti Economia z Pavlovy doby, který se v minulosti podílel i na formování distribučního monopolu PNS. Čtyři největší vydavatelé denního tisku skoupili v jednu chvíli akcie distributora tisku, který už tehdy ovládal víc jak padesát procent distribuce. Dominance vznikla historicky z předlistopadového monopolu Poštovní novinové služby a První novinová tak získala veškerou síť trafik. Díky tomuto kroku si stávající vlastníci velkých deníků stabilizovali své investice. A to i přesto, že v tu samou porevoluční dobu na scénu vstoupil druhý hráč Mediaprint&Kapa Pressegrosso, který ovšem záhy byl od distribuce deníku odstaven a dodnes spíše paběrkuje - dodává výhradně časopisy. V letech 2002 až 2004 se odehrál spor. V listopadu 2002 získali akciový podíl v PNS časopisečtí vydavatelé Europress a Sanoma Magazines. Dvacet procent akcií odkoupili od společnosti Ecomedia, která byla správcem akcií vydavatelství Economia. Europress tak získal v PNS 11%, Sanoma zbylých 9%.

V tu dobu prakticky během jediného dne vypověděli vydavatelé deníků VLP, Mafra, Československý sport, Ringier, Borgis – a zároveň akcionáři PNS – smlouvy konkurenčnímu Mediaprintu. Vzápětí totéž udělali Mediaprintu i někteří další vydavatelé, kteří si lídry trhu jednající ve viditelné shodě nechtěli pohněvat. A s PNS uzavřeli smlouvu o exkluzivitě. Byla to bohatýrská doba, ve které zákon byl jen na papíře. Monopolní postavení na trhu distribuce deníků (včetně komunistických Haló novin) si PNS uchovala za tichého nezájmu antimonopolního úřadu i přes žalobu Mediaprint Kapa. Když stát nechce vidět, tak nevidí. A kdo by se vzpouzel proti VŠEM deníkům naráz? Stát? Politici? Stát byl náhle slepý přesto, že v případě této společnosti došlo k vertikálnímu monopolu a křížovému vlastnictví - vlastníky PNS jsou sami vydavatelé deníků a PNS má stoprocentní monopol na jejich distribuci. Konkurenti se veci distribudce shodnou. Co víc si přát na ilustraci kartelového chování? Kde není žalobce, nenajde se soudce. PNS měla v roce 2003 už sedmdesát sedm procent trhu. Antimonopolní úřad se až v roce 2006 zastavil pouze u toho, že První novinová společnost stanovila rozdílné podmínky pro jednotlivé prodejce a přikázal nápravu. První novinová společnost odhadovala v roce 2006 svůj tržní podíl už na 83 procent…

  • Definice monopolu
    Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma.
  • Definice oligopolu
    Oligopol, neboli koluze, je taková tržní struktura na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem. Ty potom stanovují samy ceny a směr vývoje celého odvětví.
  • Definice kartelu
    Kartel je forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž. Cílem kartelu je omezení, nebo vyloučení konkurence a maximalizoce zisku celého odvětví.
    • Dohody o určení cen
      Nejčastěji se jedná o situaci, kdy si firmy stanoví prodejní nebo nákupní ceny, tím je narušeno přirozené konkurenční prostředí, znevýhodněny jsou nezúčastněné firmy a především spotřebitelé.
    • Restrikční nebo kontrolní kartely
      Tato kategorie dohod zahrnuje dohody o omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic. Omezování výroby nebo odbytu se typicky projevuje jako dohoda o kvótách výroby nebo odbytu. V důsledku regulace výroby se přestává nabídka chovat závisle na poptávce a je tedy uměle limitována, čímž dochází k deformaci soutěžního prostředí.
    • Dohody o rozdělení trhu (segmentační kartely)
      Jedná se o dohody rozdělující trh podle určitých hledisek. Může se jednat o rozdělení zákazníků podle určitých kriterií, nebo o rozdělení trhu podle lokality. Firma pak na své části trhu získává monopolní postavení.
    • Junktimační kartely
      Tento typ kartelů je v zákoně popsán jako dohody o tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí nějakého dalšího plnění. Jde o případy, kdy neexistuje žádná souvislost mezi tímto plněním a předmětem smlouvy a z žádných obchodních zvyklostí ani ze zásad poctivého obchodního styku nevyplývá, že by se tato dvě plnění měla poskytovat současně. Odběratel je pak nucen odebírat i zboží, o které neměl zájem a kterým mu jsou zbytečně navyšovány náklady.
    • Diskriminace soutěžitelů
      Jedná se o dohodu, která určuje uplatňování odlišných podmínek pro různé soutěžitele.
  • Definice syndikátu
    Syndikát je forma sdružení podniků, které mají vlastní výrobní, ale ne obchodní samostatnost. <

zdroj wikipedie

Za takovéto situace je role veřejnoprávního sektoru klíčová. Ale v tomto případě došlo k výrazné deformaci a snad i proto tisk v ČR vypadá tak, jak vypadá. Nikdo nový jako konkurence na trh nepřijde, pokud nezíská i podíl v PNS. A ten nezíská, pokud není "připuštěn". Pro ilustraci z jiného, ale příbuzného soudku: v březnu 2010 Sněmovna s převahou pravicové koalice schválila na nátlak soukromých rozhlasových a televizních vysílatelů novelu, která dokonce ruší zákaz křížového vlastnictví digitálního rozhlasového a televizního vysílání. Jak bude za několik let vypadat rozhlasové a televizní vysílání, si dokážete představit. Když ne, dočkáte se. První vlaštovka už existuje - skoupení provozovatele multiplexu CDG Českými radiokomunikacemi a okamžité zvýšení ceny distribuce na dvojnásobek.

Nyní Klíma z pozice člena výkonného výboru Světové asociace novin a vydavatelů, i když se od 1. 1. stal generálním ředitelem jednoho z největších vydavatelství na Slovensku Spoločnosť 7 plus*, zavelel k tiché tvorbě kartelu na budoucí privatizaci ČTK. Podle stejného modelu. Monopolní či značným způsobem dominující firma na distribuci informací, což ČTK určitě je, by mohla některými formami nátlaku na jednotlivé vydavatele ohrozit pluralitu šířených informací a názorů a připsět tak výraznou měrou k monopolizaci médií v ČR. Prostě nepohodlní producenti nepohodlných názorů by skončili a nebo by byli ochočeni.

* deník PLUS jeden deň (druhý nejprodávanější a nejčtenější deník na Slovensku), týdeníky Plus 7 dní, Šarm, Báječná Žena a měsíčníky Záhradkár, Zdravie, Emma, Pekné bývanie, Dobré jedlo, Brejk, Poľovníctvo a rybárstvo, Mamina a nově i dětské časopisy Včielka, Zornička, Ohník a Bobík.

Pokud bychom po zkušenostech s PNS nevěřili této možné interpretaci Klímových nedávných slov v Lidových novinách, museli bychom věřit, že vrcholový manažer soukromého vydavatelského sektoru hodlá v průběhu vleklé krize médií a stále klesajícího nákladu většiny z nich do kasičky vybírat na záchranu veřejnoprávní instituce. Aby přežila. A tomu snad nevěří ani on sám.

                 
Obsah vydání       14. 2. 2011
14. 2. 2011 PONDĚLÍ
Armáda zakáže stávky, Egypťané se vracejí zpět do práce
14. 2. 2011 Náš jazyk a naše pravidla Josef  Švéda
14. 2. 2011 Lidovky, lékařská lůza, deregulované nájmy a panský škrabák a škrabáci Petr  "Vlk"
14. 2. 2011 Co chtějí zrušit
14. 2. 2011 Britská armáda přijde kvůli škrtům o vybavení v hodnotě 12 miliard liber
14. 2. 2011 Fúzování na Wallstreet? Kdo bude řídit výsledný kolos?
13. 2. 2011 Michael  Marčák
14. 2. 2011 Monopol na pravdu prostřednictvím její distribuce Štěpán  Kotrba
14. 2. 2011 Systematické mučení bylo zhoubným příznakem Mubarakovy éry Daniel  Veselý
14. 2. 2011 Rozhadrovaný svět, aneb povzdech téměř konzervativní Karel  Dolejší
14. 2. 2011 Lidové revoluce demokracii nezaručují
14. 2. 2011 ČSSD se musí distancovat od korupce Boris  Cvek
14. 2. 2011 Egypt mezi vojenskou diktaturou a islámským státem? Karel  Dolejší, Boris  Cvek
14. 2. 2011 Tisíce demonstrantů opouštějí náměstí Tahrír
10. 2. 2011 Michael  Marčák
13. 2. 2011 Univerzity omezují počet vyučovacích hodin
11. 2. 2011 Máte-li zájem podpořit další existenci Britských listů, podepište tuto petici
14. 2. 2011 Tahle česká vláda je taková, jací jsme my sami… Ladislav  Žák
14. 2. 2011 Anamnéza Milan  Kozelka
13. 2. 2011 BREAKING NEWS MONITOR│NEDĚLE
Egyptská armáda se snaží vyprázdnit náměstí Tahrír
14. 2. 2011 Ministr spravedlnosti: Právní úprava exekucí je bez problémů Michal  Škop
14. 2. 2011 Posuďte sami, pro koho pracuje vaše vláda! Josef  Mrázek
13. 2. 2011 České domino / Hegerův úplatek Michal  Vimmer
13. 2. 2011 Šokující český ministr zdravotnictví
14. 2. 2011 Kauza „Marie Benešová“ Zdeněk  Jemelík
14. 2. 2011 Podpora doktoru Engelovi Luděk  Prokop
13. 2. 2011 Odchodem českých lékařů dojde k privatizaci nemocnic
14. 2. 2011 Vkladní knížky pro duševně těžce nemocné kanadské občany Miloš  Kaláb
14. 2. 2011 Egypt v súdánské optice
14. 2. 2011 FCIC k příčinám finanční krize: Dramatická selhání v řízení korporací a ve zvládání rizik
13. 2. 2011 Odchod Mubaraka zmařil izraelský útok na Írán
13. 2. 2011 Egypt z pohledu íránské revoluce v roce 1979
12. 2. 2011 Několik tisíc Japonců se chce přestěhovat na ruské Kurilské ostrovy
13. 2. 2011 Dominový efekt v Alžírsku? Josef  Brož
7. 1. 2011 Hospodaření OSBL za prosinec 2010