Důležité je asi vědět, kdo v Egyptě útočí na "bělošské novináře"

7. 2. 2011 / Jan Čulík

Pokud by měl Ladislav Žák pravdu, že řadoví občané v Egyptě podnikají fyzické útoky proti "bělošským novinářům" ze Západu, protože jsou ztraumatizováni mnohaletým útlakem bílého muže, byl by to stejně nepřípustný a politováníhodný rasismus, jako když Češi obviňují z asociálního chování všechny Romy bez rozdílu. Situace je však složitější.

Zdá se mi pozoruhodné, že Češi už za jednadvacet let od pádu komunismu úplně zapomněli, jak se chovají představitelé totalitní moci, která se octne pod tlakem demokratické revoluce - že lžou, podvádějí, manipulují a chovají se brutálně, jen aby si moc udrželi.

Primárním a všeobecně známým charakteristickým rysem egyptských prodemokratických demonstrantů dosud bylo, že se právě chovají vůči všem přátelsky a zcela nenásilně. Západní novináři svědčili o tom, že se prodemokratičtí demonstrati vůči nim chovají nesmírně přátelsky.

Ovšem propaganda Mubarakovy vládní strany tvrdí, že podvratné vlivy a myšlenky do Egypta přinášejí "cizáci", a na západní novináře systematicky útočí a zatýkají je příslušníci Mubarakovi tajné policie. Právě exponenti Mubarakova režimu mají silné důvody proč zahraniční novináře nenávidět. Není to zuřivost zaměřená jen vůči bělochům, opakovaně jsou zatýkáni a vězněni reportéři televize Al Džazíra, která - k vzteku a k hrůze blízkovýchodních totalitních vládců revoluce v jejich zemích postupně vyvolává. Celý Blízký východ sleduje průběh revolucí v televizi Al Džazíra jako mesmerizovaný.

Někteří čtenáři možná nezapomněli, že nedlouho před nynější demokratickou revolucí v Egyptě došlo k násilným útokům proti tamějším koptským křesťanům. Čímpak to asi je, že od doby vzniku demokratického vzbouření se už násilné útoky proti křesťanům v Egyptě neopakovaly, ptá se v deníku Independent reportér Robert Fisk a dodává: "Že by Mubarakova tajná policie měla nyní jiné starosti?"

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.2. 2011