Vzkaz Martinu Weissovi do Lidových novin

Probouzí se občanská společnost, a to může být váš konec

1. 2. 2011

Pane Weissi, vy se ale velice mýlíte. To se neprobouzí šelma cítící krev, ale občanská společnost, které konečně začíná svítat, jak nás vládnoucí pseudoliberální kleptokracie přivedla na cestu do chudoby a bezvýznamnosti - a teď by nám za to chtěla ještě posílat účty, krátit důchody a ureformovat nás k smrti, píše Pavel Sagner.

Požadavek lékařů je egoistický jen na první pohled. Dvě tři miliardy korun neznamenají naprosto nic vůči nějakým sto a možná i více miliardám, které každoročně mizí v černém jícnu zkorumpovaného systému, a biliónům dolarů, které takto mizí celosvětově.

Ano, kdyby tento stát a západní svět řídili lidé, pro něž dobré mravy jsou zásadní prioritou, peněz by bylo alespoň adekvátně dost, šíleným státním zadlužovacím politikám navzdory.

Krvavé šelmy nenosí bílé pláště, pane Weissi, nýbrž obleky od Bosse a vozí se limuzínami do stranických sekretariátů, do Senátu, parlamentu a na zasedání vlády. Nebo taky do FEDu, IMFatd.

Bohužel je mezi nimi těžké rozeznat pravé dravce od užitečných idiotů, kteří jim slouží a mají se u toho královsky. Jsou to lidé bez vize a bez morálky - a tudíž bez jakýchkoliv skrupulí. V tomto smyslu mne páně Obamův projev o stavu Unie pobavil skutečně královsky.

Velká francouzská revoluce, pane Weissi, vypukla tak rychle a neočekávaně, že než se překvapení oligarchové, podtrůnní slouhové a vypasení představitelé kléru vzpamatovali, už je vedli pod gilotinu. Námezdní pisálkové bourbonského režimu to jaksi nedokázali predikovat.

Naše úžasná postmoderní a politicky korektní epocha je jen drobnou epizodou brutálního a neovladatelného toku dějin, který má své zákonitosti a, ano, nepochybně i mravní rozměr, který můžeme směle nazvat historickou spravedlností. Kdo tyto zákonitosti ignoruje (a celých poválečných více než šedesát let vývoje tzv. západní demokracie je toho jasným důkazem), neskončí dobře i kdyby nadelegoval třeba padesát vlád "rozpočtové zodpovědnosti" za sebou.

Exitus acta probat.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 1.2. 2011