26. 1. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2011

Budeme všichni obchodovat s energií?

Ekologické organizace v Česku nedávnou nekritickou podporou solárních dotací nesmírně zproblematizovala budoucí nutnou společenskou debatu o energetické otázce. Základní problém vidím v tom, že způsob realizace dotací společnost rozdělil na dvě ostře protikladné skupiny: Na jedné straně producenti dotované energie ( a další napojené firmy, v to počítaje advokátní kanceláře), na druhé straně všichni spotřebitelé. Zájmy těchto dvou skupin jsou v naprostém protikladu – jde o typickou hru s nulovým součtem. Dotovaní producenti se snaží dodat maximum energie za dotované ceny, bez ohledu na její okamžitou potřebu. Spotřebitelé platí v konečném ohledu vždy – ať už obnovitelnou energii spotřebují, či nikoliv.

Cena každé potenciálně uspořené tuny CO2 navíc dosahuje astronomických výšek (přibližně mezi 10 000 a 15 000,- Kč dle způsobu výpočtu v porovnání s elektřinou vyrobenou spálením uhlí). Pokud by bylo primárním cílem snížení emisí CO2 do atmosféry, pak vynaložené náklady zabrání daleko efektivnějším opatřením, jak je patrné z ohodnocení jednotlivých strategií v často citovaném  materiálu konzultační firmy McKinsey (dostupného ZDE). Ostatně netřeba chodit tak daleko – nedávné pozastavení nesmírně populárního programu „Zelená úsporám“ ukazují na tvrdý limit ve financování i těch nejefektivnějších opatření pro energetické úspory.

Existují ovšem jiná řešení, která by dosáhla vyšší spravedlnosti a lepšího společenského konsensu? Britská parlamentní komise pro ropný zlom a Spojení pro štíhlou ekonomiku (All Party Parlamentary Group on Peak Oil & Lean Economy Connection) představila v parlamentním výboru svůj plán TEQ: Tradeable Energy Quota (česky Obchodovatelné energetické kvóty).

V tomto dokumentu, mezi jehož proponenty jsou členové všech současných parlamentních stran (ačkoliv vedou liberální demokraté a labouristé, jsou zde i dva poslanci za konzervativce a nechybí ani poslankyně za zelené) je navržen odlišný mechanismus, který řeší několik základních požadavků:

  • rychlý, ale regulovaný pokles spotřeby fosilních paliv;
  • zabránění „energetické chudobě“ (tento stav je v britské legislativě definován jako práh, kdy výdaje domácnosti za energii překročí 10 %);
  • minimalizaci klimatických změn v důsledku spotřeby energie;
  • přípravu mechanismu pro řešení možných krizových situací se zásobováním energií.

Jak se uvádí v  souhrnu dokumentu (Executive Summary):

„To, co lidi motivuje k tomu, aby vykonávali obtížnou úlohu – takovou, která vyžaduje uvažování a vynalézavost – je především důvěra, že tato úloha je zajímavá a hodná úsilí. Lidé si musí uvědomit, že je v jejich vlastním zájmu se zúčastnit, musí věřit, že se mohou spolehnout na spolupráci s ostatními, a musí mít jistotu, že ti, kdo celý proces řídí, jsou zodpovědní vůči jeho účastníkům a sami jsou povinni se na něm podílet.“

Étos je tedy pozoruhodný, jak vypadá faktický návrh?

Země si stanoví národní uhlíkový rozpočet (Carbon Budget), který bude vycházet ze stávající spotřeby a závazného poklesu (například 2 % ročně).

Producenti a importéři energie nabídnou (Surrender) své zdroje centrálnímu úřadu (Registrar), který provede jejich ohodnocení v uhlíkových kvótách. Na základě tohoto ohodnocení mohou nabízet svoji energii v aukcích (Tender) a podílet se na dodávkách (Entitlement) pro obyvatelstvo.

Všichni dospělí budou mít nárok na rovný podíl v celkové výši 40 % této kvóty (komentář: toto samozřejmě hluboce znevýhodňuje rodiny s dětmi.), který obdrží na své individuální účty (ve Schématu jako Entitlement). Tyto dodávky energie budou osvobozeny od plateb. Výše kvóty přibližně vychází z procentuálního podílu domácností na celkové spotřebě energie.

Všichni ostatní uživatelé systému (podniky, orgány vlády a samosprávy, ostatní organizace) si budou kupovat energii na pravidelných (dle návrhu týdenních) aukcích, ve kterých bude vydražen zbytek, tedy 60 % celkové kvóty (ve schématu Tender).

Jednotlivci, kteří spotřebují méně energie, než je jejich podíl, ji mohou nabídnout do dražby za identických podmínek (dražba je elektronická) a získat přímo finanční odměnu za ušetřenou energii (The Market).

Energie, kterou účastníci nakupují, má rozdílnou cenu, v závislosti na množství skleníkových plynů (hlavně CO2) emitovaných na jednotku produkce. Cena za jednotku uhlí tak bude vyšší, než za stejné množství benzínu nebo zemního plynu. U elektrické energie je rozhodující podíl zdrojů. Energie z větrných nebo jaderných elektráren bude mít minimální uhlíkovou cenu.

V praxi by tedy například individuální motoristé nakupovali pohonné látky na speciální kartu, která by odečítala jejich uhlíkové kredity. Podobně by proběhl odečet při zálohové platbě za elektřinu nebo plyn. Pokud by se jednotlivec dostal do mínusu, musel by energii dokoupit za identických podmínek jako podniky a organizace.

Systém má jednoznačnou výhodu, že spojuje tržní cenu paliva a jeho ekologické externí náklady (přinejmenším tu část externalit, která se podílí na globální změně klimatu). Jde tak vlastně o novou spotřební daň s určitou důležitou obměnou:

  • Systém garantuje každému jednotlivci základní energetickou spotřebu bez nutnosti platby této daně (v případě uhlíkové daně by byli nejslabší účastníci trhu postaveni mimo něj).
Další vlastnosti tohoto systému jsou:

  • spotřebitelé se snaží nakoupit energii za co nejnižší cenu;
  • pokud je finančně laciný zdroj emisně náročný (například elektřina z uhlí), bude jeho emisní složka ceny stoupat, až se vyrovná s jinými druhy energie (proto jsou důležité časté aukce energie – zabrání se vykoupení podobných zdrojů);
  • v případě náhlého zdražení energetického zdroje (ropný šok) dojde ke snížení jeho spotřeby a následně i ke zlevnění jeho uhlíkové ceny (funguje tedy opačně než DPH);
  • jednotlivec se stává zodpovědným za svůj životní styl, pokud chce žít nadále s vysokou konzumací energie, musí počítat se stále vyšší cenou za tento luxus;
  • plán energetického sestupu není zodpovědností vlády, ale celé společnosti;
  • vzájemná spolupráce účastníků na všech úrovních odměňuje všechny zúčastněné podílem na dosažených úsporách.

Úlohou vlády je zajistit, aby byl výnos energetické daně (Government revenue on tender) vynaložen na opatření, která umožní společnosti uskutečnit energetický sestup. Tato opatření zahrnují školení, infrastrukturní investice, půjčky a podobně. Státní orgány jsou také samy účastníkem a musejí nakupovat energii k pokrytí svých potřeb za rovnoprávných podmínek. Na druhé straně nemá státní správa za úkol provádět opatření k dosažení energetických úspor. To je myslím velmi realistický návrh, české zkušenosti by patrně hovořily pro vytvoření nového fondu striktně odděleného od státního rozpočtu.

Dokážete si představit implementaci tohoto plánu v českých podmínkách? Na druhé straně, existují spravedlivější možnosti řešení postupného snižování energetické spotřeby?

(Autor je přispěvatelem serveru Energybulletin.cz a spoluzakládající člen o.s. Resilience.)

                 
Obsah vydání       26. 1. 2011
26. 1. 2011 Další uvažování o tom, jak učit Jan  Čulík, Miroslav  Čapek
26. 1. 2011 Hodina na vysoké škole Milan  Kohout
26. 1. 2011 Zvací dopis (č.2) Miloslav  Štěrba
26. 1. 2011 Exekuce – kde jsou skutečné problémy Helena  Svatošová
26. 1. 2011 Šalda o Česku F. X. Šalda
26. 1. 2011 Budeme všichni obchodovat s energií? Tomáš  Hyjánek
24. 1. 2011 Termovizní měření - spolehlivá analýza úniků tepla
26. 1. 2011 Obamovo poselství o stavu Unie: USA čelí podobné výzvě, jako v roce 1957
26. 1. 2011 Michael  Marčák
26. 1. 2011 Koutek reklamní tuposti 9 – Na na na Štefan  Švec
20. 1. 2011 Politics of Language: Approaches to Nations, Communities and Cultures in Contemporary Central Europe
26. 1. 2011 Zahraniční vysílání BBC vyhodí 650 novinářů
26. 1. 2011 Šéf Bank of England: Životní úroveň klesá nejrychleji od 20. let
26. 1. 2011 Malibu Milan  Kozelka
26. 1. 2011 Operní pěvkyně Naděžda Kniplová odmítla cenu Thálie Nikola  Slabáková
26. 1. 2011 „A na co to těm děckám bude?“ – úvaha o výuce cizích jazyků
26. 1. 2011 O špičkách ledovců a limitech hluku
26. 1. 2011 Fórum s mottem : Je čas přejít od slov k činům!
26. 1. 2011 Petice "SOS zdravotnictví"
26. 1. 2011 Je třeba se podívat na skutečné poměry v českém a moravském školství
26. 1. 2011 Programované vzdělávání František  Augusta
26. 1. 2011 Egypťané odmítají Mubaraka, střetli se s pořádkovou policií
26. 1. 2011 Rusko a Francie podepsaly smlouvu o nákupu výsadkových plavidel
26. 1. 2011 Podpora svobody sdílení informací po internetu by měla končit tam, kde začíná omezování práv autora digitálního díla
25. 1. 2011 Vláda v otevřené společnosti Egon T. Lánský
25. 1. 2011 Mediální pasáci II: "Důvod? Kvalita práce!" Štěpán  Kotrba
25. 1. 2011 Kosovského premiéra Hashima Thaciho identifikují dokumenty NATO jako "vlivného aktéra organizovaného zločinu"
25. 1. 2011 Míchejte a nepřestávejte!
25. 1. 2011 Pondělní chaos na pražském Masarykově nádraží Oldřich  Adamec
25. 1. 2011 Diskuse: Reformy a my - jaké máme šance?
25. 1. 2011 Půjdou nemocnice cestou vodáren? Ivo  Bubeník
25. 1. 2011 Proč házet perly sviním aneb co je možné ve škole Miloslav  Štěrba
25. 1. 2011 Americká armáda: Mezi Assangem a Manningem se nepodařilo najít vazby
25. 1. 2011 Objem britské ekonomiky koncem roku 2010 poklesl o šokujícího 0,5 procenta
7. 1. 2011 Hospodaření OSBL za prosinec 2010

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2011 Budeme všichni obchodovat s energií? Tomáš  Hyjánek
24. 1. 2011 Automaton: Technika pro svět s nedostatkem energie?   
20. 1. 2011 K ropnému zlomu ještě nedošlo? Omezení Hubbertova modelu   
11. 1. 2011 Transaljašský ropovod čtvrtý den mimo provoz, ceny ropy stoupají   
20. 12. 2010 Dvě poučení z praktické ekologie John Michael Greer
29. 11. 2010 Není čas na uspávanky John Michael Greer
26. 11. 2010 Varianty dalšího vývoje ekonomické krize Karel  Dolejší
23. 11. 2010 Nejopravdovější forma úcty John Michael Greer
18. 11. 2010 Kalous: Ropný zlom a...   
16. 11. 2010 Přednáška Ropný zlom a širší souvislosti (otázky současného a budoucího vývoje)   
15. 11. 2010 Přidat se k tanci John Michael Greer
15. 11. 2010 Bude ropný zlom host, nebo strašidlo u hodovního stolu? Tomáš  Hyjánek
10. 11. 2010 Studie: Použitelné alternativy k ropě budou k dispozici 90 let poté, co dojde Karel  Dolejší
9. 11. 2010 Rozhovor s Nicole Foss: Očekávejte další fázi krachu na trzích – a to větší, než byla ta předchozí   
5. 11. 2010 Převaha malého John Michael Greer