24. 1. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2011

Chirurgovy zkušenosti z českých škol

Váš článek mě velmi potěšil. Já taky chodil na gympl Nad štolou. Já to měl o to horší, že naše třída byla nejlepší z celé historie gymnasia, a tak, i když snad nejsem úplný pitomec, tak jsem byl nejhorším žákem ve třídě, píše Jan Novák.

Stačilo mít na vysvědčení čtyři nebo pět dvojek a byl jsem nejhorší. I v jazyku jsem měl nejhorší prospěch. Ale krom tří lidí všichni přišli z jazykové školy Františka Křížka, která je asi o dvě ulice níže. Dva z těch tří byli s rodiči - diplomaty - řadu let v Anglii a USA. Ten třetí měl rodiče docela obyčejné a přišel z obyčejné základní školy. To jsem byl já. Bylo to peklo. Sice jsem nějak na 2 obvykle zvládl ale ve skutečnosti jsem se toho moc nenaučil, takže jsem schpen pochpit většinu odborného textu ale když mám promluvit, tak je to více nežli příšerné. Ale taky už dělám 20 let venkovského chirurga a moc Angličanů sem nejezdí.

Moc jsem nemiloval ani matematiku a fyziku. Ale po příchodu na přírodovědeckou fakultu nás učili zcela jiným způsobem a já se dokázal naučit za půl roku více nežli za 4 roky na gymnasiu a začal jsem matematiku a fyziku mít docela rád a se mnou i celý kroužek - a to jí nesnášeli více nežli já. Ten chlápek, co nás to učil, měl nějaké kouzlo, že jsme, po skončení těch cvičení místo do hospody šli do parku a trumfovali se, kdo dříve příklady uložené za úkol vypočítá. Měl bych i docela dobré prospěchové stipendium, ale protože jsem odešel po roce jinam, tak jsem ho už nikdy nedostal.

Podobné zkušenosti jsem měl i na medicině. Skutečně ta škola mi toho až tak moc nedala, zejména ne praktické znalosti. Pamatuju si jen na jednoho lékaře v budějovické nemocnici, který mě, ačkoliv to neměl v popisu práce, začal učit znát EKG.

Byla to zcela jiná metoda, žádná teorie ale praxe. Prostě mi ukázal každý z těch asi šesti či sedmi dní, co jsme se setkali, tak něco kolem 80-90 křivek a ze začátku mi to vysvětloval. pak se zeptal a když jsem se trefil, tak se usmál a když ne, tak ze mě nedělal pitomce (což na medicíně dělali asistenti s obzvláštním potěšením) ale řekl mi proč se pletu a jak to je.

Na konci jsem ta EKG prakticky popisoval já, sestra to psala na stroji a on mě kntroloval a většinu jen mlčky podepsal. Hlavně díky tomuhle člověku jsem udělal zkoušku z interny napoprvé.

Ne že bych jí uměl dokonale, ale její součástí byl popis reálného EKG záznamu, které jsme během výuky vlastně nikdy nespatřili. Také v tom každý plaval. Já ne.

V klidu jsem to bezchybně popsal. Dodnes si pamatuji. jak zkoušející s přísedícím strnuli a dali mi jiné. A pak ještě jedno a ještě čtvrté.

Tohle se jim zjevně nestávalo. Pak se ještě na pár věcí zeptali, no věděl jsem toho dost a odešel jsem tuším s chvalitebnou.

Kdyby bylo více takových lékařů jako ten, co mě nezištně učil v těch Budějovicích, asi bych ze školy vyšel s výrazně lepšími znalostmi a možná by i moje směřování a uplatnění bylo jiné.

EKG již zdaleka neumím na té úrovni jako tehdy, ale jsem také chirurg a je to tak asi čtvrt století, co se tím moc nezabývám.

I dnes si ale něco pamatuju. Ale na fakultě takoví asistenti nebyli. Smutné, leč realita. Škoda jen, že mám špatnou paměť na jména a již jsem dávno zapoměl jak se ten doktor jmenoval a tak jsem mu nemohl ani napsat, jak moc mi ten čas, co mi věnoval, pomohl.

Jen bych si dovolil vyjádřit nesouhlas s tím že ústní zkoušení není dobré. Nevím jak kdy, ale pamatuju si na zkoušku z anorganické chemie, kde jsem nevěděl odpověď na jednu otázku.

Zkoušející ale z předchozích dvou otázek věděl, že jsem se učil a a zeptal se na trochu něco jiného, čímž mě navedl a já najednou zjistil, že jsem schopen si odpověď na tu třetí vlastně dovodit, že jsem jí vlastně věděl celou dobu, jen jsem si to nedokázal hned srovnat v hlavě.

Pak se mě ještě zeptal orientačně na dvě nebo tři věci které v otázkách nebyly a když jsem nezaváhal, odešel jsem s výbornou.

Spolužačka mezitím za jeho zády vše opsala z taháku. Ale když se jí zeptal na něco mimo, tak nezabrala vůbec na nic a na téhle zkoušce skončila. Nebyla to těžká zkouška, skripta asi o 200 stránkách. Trivialita. Ale ona nebyla schopna se to naučit a když nezvládla ani děkanský reparát, tak pak už studia nechala.

Myslím že jsem to vážně uměl ale kdyby to byl jenom nějaký vyplňovací test, tak bych asi 1 nedostal. Máte jako profesor jistě větší zkušenosti, ale nezavrhoval bych ústní zkoušky šmahem.

Je pravda, že na medicině ústních zkoušek zneužívali a jednou třeba, když jsem neměl 99% prezenci na přednáškách, tak byli schopni nás dusit seznamem otázek pro "nechodiče na přednášky".

Otázek bylo asi 200 a dávali vám je od první. Jakmile jste jednu nevěděl okamžitě jste byl vyhozen.

Mně dostali asi na patnáctou ale dávali by mi je klidně do té 200.

Možná právě proto tvrdím že přírodovědecká fakulta a matfyz, kde jsem měl tu čest být dva semestry je vysoká škola.

Ale medicina je mateřská škola křížená s koncentrákem. Oni ti učitelé jsou velmi inteligentí a vzdělaní, o tom žádná. Ale jejich metody a chování nepatří na vysoku školu.

A zřejmě práve z tohohle ducha, který na té škole panuje, plyne i to, jak my lékaři se občas chováme sami k sobě a i k druhým. Nebo mi to alespoň tak přijde.

                 
Obsah vydání       24. 1. 2011
24. 1. 2011 Lékařské odcházení Ivan  David
23. 1. 2011 Mediální pasák Štěpán  Kotrba
23. 1. 2011 „Ach jo, to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky…“ Miroslav  Čapek
23. 1. 2011 Jak překonat ve školách tradicionalistický odpor mladých lidí Jan  Čulík
23. 1. 2011 Syndrom lidského rozvoje a hybridní postavení České republiky v systému mezinárodních kultur Jan  Čulík
24. 1. 2011 Nový čínský "neviditelný" letoun možná využívá americké technologie
24. 1. 2011 Platy rektorů britských univerzit stouply loni o dvacet procent
24. 1. 2011 Petr  Ďoubalík
24. 1. 2011 Jan Palach, svetlo po Pražskej jari Michal  Hladký
24. 1. 2011 Zahoďte vaši češtinu do vašeho kanálu Štefan  Švec
24. 1. 2011 Videozáznam z místa výbuchu v letištní budově v Domodědovu
24. 1. 2011 Termovizní měření - spolehlivá analýza úniků tepla
24. 1. 2011 Jak se před Hankou a Moravcem podařilo utajit základní informace? Vladislav  Černík
24. 1. 2011 Nesnesitelná arogance českých politiků Miloslav  Štěrba
24. 1. 2011 Pirátská strana důrazně odmítá HADOPI v Česku
24. 1. 2011 Pochod a koncert za Jana Kučeru
24. 1. 2011 Automaton: Technika pro svět s nedostatkem energie?
24. 1. 2011 Internetové stránky BBC propustí 360 zaměstnanců
24. 1. 2011 Sebevražedné teroristky Miloš  Kaláb
24. 1. 2011 Zahraniční vědecká stáž před 45 roky Miloš  Kaláb
24. 1. 2011 Underground Milan  Kozelka
24. 1. 2011 Anděl Kateřina  Bolechová
24. 1. 2011 Kam vede CESTA? Štěpán  Steiger
24. 1. 2011 Píča plent – bída pořadů České televize Pavel  Sekerka
24. 1. 2011 Oč jde (v) ČSSD…?!? Ladislav  Žák
24. 1. 2011 Výsledky vyšetřování nemohou překvapit… Ladislav  Žák
24. 1. 2011 Palestinští vyjednavači tajně souhlasili s izraelskou anexí téměř všech protiprávně postavených osad v okupovaném východním Jeruzalémě
24. 1. 2011 ODS hledá „vhodného partnera“ pro Íčko Jiří  Baťa
24. 1. 2011 Průzkum hodnot mladých lidí
24. 1. 2011 Koaličníci a ústavníci Oldřich  Průša
24. 1. 2011 "Té lípy se nevzdám", aneb zažité poměry v českém školství
24. 1. 2011 Strhnout studenty je důležité
24. 1. 2011 Chirurgovy zkušenosti z českých škol
24. 1. 2011 Trochu reality do uvažování o vzdělávání Vladimír  Wagner
24. 1. 2011 Erupce nebo erekce Jiří  Jírovec
24. 1. 2011 Tak jakpak je to s tím biflováním?
24. 1. 2011 Sebevědomí versus schopnosti Jaromír  Habr
24. 1. 2011 Cíle školy jsou žákům představovány divně
20. 1. 2011 Politics of Language: Approaches to Nations, Communities and Cultures in Contemporary Central Europe
21. 1. 2011 Češi budou zřejmě moci jezdit za prchajícími lékaři do zahraničí
22. 1. 2011 Jak jste prožívali dobu „komunismu“?
22. 1. 2011 Historie neexistuje Jan  Čulík
23. 1. 2011 Vzpomínky nejsou historie Boris  Cvek
24. 1. 2011 Historie existuje František  Řezáč
24. 1. 2011 Svéráz české veřejnoprávní televize Miloslav  Štěrba
24. 1. 2011 Opět neseriozní postupy na ČT 1?
23. 1. 2011 Moc kontroluje média, to v demokracii není možné
22. 1. 2011 Exekutorské mafie, přiměřenost a trocha rozumu Stanislav  Křeček
22. 1. 2011 Kolem ohňů Milan  Kozelka
23. 1. 2011 Sociální sítě lidi nepropojují - izolují je od reality
23. 1. 2011 PBBK80
22. 1. 2011 Reformy, strategie a krize: jak dál? Přemysl Mýša Pergler
21. 1. 2011 "V katolické církvi je tolik pedofilů, že si člověk ani nevšimne, že papež je nacista" Jan  Čulík
7. 1. 2011 Hospodaření OSBL za prosinec 2010

Školství RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2011 Trochu reality do uvažování o vzdělávání Vladimír  Wagner
24. 1. 2011 Tak jakpak je to s tím biflováním?   
24. 1. 2011 Sebevědomí versus schopnosti Jaromír  Habr
24. 1. 2011 Chirurgovy zkušenosti z českých škol   
24. 1. 2011 Strhnout studenty je důležité   
24. 1. 2011 "Té lípy se nevzdám", aneb zažité poměry v českém školství   
24. 1. 2011 Cíle školy jsou žákům představovány divně   
24. 1. 2011 Platy rektorů britských univerzit stouply loni o dvacet procent   
24. 1. 2011 Erupce nebo erekce Jiří  Jírovec
24. 1. 2011 Jak se před Hankou a Moravcem podařilo utajit základní informace? Vladislav  Černík
23. 1. 2011 „Ach jo, to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky…“ Miroslav  Čapek
23. 1. 2011 Jak překonat ve školách tradicionalistický odpor mladých lidí Jan  Čulík
21. 1. 2011 Moderní pojetí vyučování naráží na organizační strnulost systému škol   
21. 1. 2011 Velké množství nizozemských studentů a profesorů vyjde do ulic   
21. 1. 2011 Reformovat výuku? Miloš  Dokulil