24. 1. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2011

Trochu reality do uvažování o vzdělávání

V debatě o školství se v posledních dvou dnech objevily dva příspěvky, které se velmi ostře obouvají do českých učitelů. Jedná se o příspěvky pánů Borise Cveka a Jana Čulíka. Myslím, že oba autoři v nich ukazují hodně zidealizované a od reality vzdálené pohledy. A navíc je v nich vyjádřena značná míra nadsázky. Pokusím se naznačit, co mě k tomu názoru vede.

Bez znalosti faktů si nelze utvořit relevantní názor

Relativně střízlivý a smířlivý názor Jany Karvaiové, která ve školství pracuje, vyprovokoval pana Borise Cveka k další ostré kritice českého školství a učitelů zvláště. Její větu: "Škola by především měla předávat vědomosti", označil za naivní a dokazující biflovací pojetí školy v Česku a přesvědčení českých učitelů, že se mají předávat znalosti vhodné k řešení kvízů a křížovek. Nevím jak pan Cvek, ale já a myslím, že i většina ostatních chápe vědomost jako pochopená a osvojená fakta. Tedy, paní Jana Karvaiová svou větou určitě nemyslela předávání znalostí bez ladu a skladu a vhodných pouze k řešení kvízů, ale jejich vysvětlení v souvislostech a se vším kritickým aparátem, nutným pro jejich pochopení. Neboť bez pochopení by nešlo o vědomosti. Pani Janě Karvaiové rozumím a vím, že měla na mysli něco úplně jiného, než ji dává do úst pan Cvek. I z dalšího textu paní Karvaiové je mi jasné, že považuje za důležité žákům předat rozsáhlý soubor faktů v kontextu a s postupem, který je umožní pochopit a rozvine u žáka možnost si osvojit a kriticky uchopit i další fakta, se kterými se v budoucnu setká. A to různorodým způsobem s využitím všech dostupných postupů v závislosti na věku a schopnostech žáka. Co však nedokážu pochopit je odstavec pana Cveka:

Nejhorším efektem "předávání vědomostí" je pevná víra v to, že "vědět" stačí. Když ale s "vědomostmi" zacházíte, abyste nacházeli souvislosti a řešili problémy, zjistíte, že mnohem důležitější, než "vědět", je myslet - a čím více myslíte, tím více si uvědomujete, jak málo toho víte, tím více se vám "fakta" a "vědomosti" v síti vztahů relativizují a rozpadají pod rukama. Tímto pocitem teprve začíná skutečná vzdělanost. Není běžné jí dosáhnout, ale už na ZŠ by měly děti být vedeny k myšlení, nikoli k "vědomostem", a měly by umět kriticky zacházet s "fakty", s autoritami a "pravdami" o světě.

Jestli dobře rozumím, představuje si pan Cvek pod „předáváním vědomostí“ prosté zapamatování faktů bez souvislostí a pochopení. Že to neodpovídá obecně přijímané definici, co je vědomost, je jedna věc, ale přijměme tuto novou definici pana Cveka. Pak mi, ale připadá, že se snaží naznačovat, že znalost faktů je nedůležitá a jediné co je podstatné, je kritické zacházení s autoritami a „pravdami“. Že pro žáka není důležité, zda má nějaké vědomosti, hlavně, když je hodně kritický vůči autoritám. Myšlenka, že fakta jsou natolik relativní, že jejich znalost je absolutně nepodstatná, se mi zdá jako dobré východisko postmoderního filozofování, ale určitě ne jako dobrý základ školského vzdělávání. Určitě ne pro přírodovědné a technické obory. A mým názorem je, že právě úpadek úrovně vědomosti (množství pochopených a osvojených faktů) je za úpadkem českého školství a úbytku přírodovědně a technicky vzdělaných lidí.

A ten je velmi rychlý. Pro zajímavost bych ocitoval pár nedávno v publikovaných údajů. V roce 2000 mělo zhruba z milionu vysokoškolsky vzdělaných lidí v naší zemi přírodovědné a technické vzdělání ještě zhruba 36 procent, v roce 2008 jich bylo už jenom zhruba 32 procent. Nejčastější forma vysokoškolského vzdělání pak je spojena se společenskými vědami, obchodem a právem. Z hlediska našeho tématu je zajímavé, že téměř 17 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí má pedagogické vzdělání. Takže by o pedagogy neměla být nouze. Problém je, že to spíše ukazuje, že většina studentů, která se na studium pedagogiky dává, o dráze učitele ani neuvažuje. Pokud bude počet přírodovědně a technicky vzdělaných lidí i nadále klesat, pak to může být v budoucnu nejen pro naší republiku velmi velký problém.

Nadsázky Jana Čulíka

Jan Čulík píše v bodech a i já bych se ve stejných bodech pokusil okomentovat jeho příspěvek:

1. Výzva, aby byly požadavky na žáky a studenty při výuce náročné, vůbec neznamená výzvu k nějakému teroru na školách. Není to ani výzva k potlačení originality a iniciativy. Jestliže po hokejistovi vyžaduji tvrdý trénink, vůbec to neznamená, že po něm nechci zároveň originalitu a iniciativu při samotné hře. Zároveň se pochopitelně snažím, aby ho hra co nejvíce bavila a chápal tak i smysl toho tréninku. Pochopitelně je třeba, aby učitel žáky zaujal a byl i hercem, ale to není ve sporu s tím, že není náročný. Jinak v tomto bodě předkládá Jan Čulík opravdu kouzelnou nadsázku. Vedle „agresivity českých psychopatických učitelek“ staví excelentní britské učitele, kteří způsobili, že se anglické dcery Jana Čulíka netěšily na prázdniny. Můj mladší syn sice docela školu bere, ale že by se netěšil na prázdniny, na vodácký tábor v létě, na lyžování s tátou v zimě, na možnost číst jen takové knihy či koukat na takové filmy třeba i v anglickém originále, které si vybere sám, na možnost více lenošit a další prázdninové výhody, si nedovedu představit. Pochopitelně se ke konci prázdnin zase těší na spolužáky i učitele, ale netěšení na prázdniny si u normálních dětí v normální rodině moc představit nedovedu.

2. Ani já a ani nikdo z dalších účastníků současné diskuze o vzdělávání netvrdil, že jen biflování může poskytnout kvalitní vědomosti. Jen samotné pamětné učení nestačí a pochopitelně musí být spojeno a následováno používáním naučeného. Jan Čulík se zde s velkým despektem vyjadřuje o svém vzdělávání v České republice od střední až po vysokou školu. Čím mě ale vyloženě šokoval, bylo toto tvrzení: „Českou literaturu, kterou už léta vyučuji na českých i britských vysokých školách a o níž jsem taky občas něco napsal, jsem se naučil tím, že jsem ji na vysoké škole v Británii začal učit“. Studiem MFF UK a následně doktorandským studiem v ÚJF AVČR jsem získal opravdu velice dobré základy znalostí nejen jaderné fyziky. Učit ji jsem si však dovolil až po řadě let praktického vědeckého výzkumu. Vždycky říkám, že učení pomůže člověku k ještě lepšímu pochopení a nadhledu v oboru, ale situace Jana Čulíka mi připadá jako silné kafe. Přijít z českých škol, kde se nic nenaučil do Anglie, a naučit se českou literaturu teprve její výukou na anglické vysoké škole dává opravdu dobrou vizitku kvalitě anglického vysokého školství.

3. Do značné míry zde přestávám Janu Čulíkovi rozumět. Na jedné straně tvrdí, že se výuka jazyků obejde bez biflování. O kus dále pak píše: „Zároveň se student seznamuje s klíčovými texty z učebnic, kterým musí porozumět, a když rozumí každému slovu, nahrávku toho textu si každý den pouští tak dlouho, až mu vejde podvědomě do krve. (Stačí ji vyslechnout tak desetkrát).“ Tohle snad není biflování? Biflování přece neznamená jen čtenou formu a jen opakování jednotlivých slov.

4. Vlastní poznámky nejsou bezduchým opisováním. Pokud si student umí udělat kvalitní poznámky nejen z přednášek, může to být pro něj přínosem. A není to v žádném rozporu s tím, že by mohl tvůrčím způsobem pracovat.

5. Pokud nepřináší přednáška učitel něco, co stoji za zapsání, a jen opakuje to, co student může opsat z internetu, tak opravdu nestojí za to, aby student vůbec přednášku poslouchal. Na vyšším stupni bych prostě nechal na studentovi, zda a co si zapíše. Na nižším by bylo i dobré ho naučit si zápisky dělat.

6. Ústní zkoušení může být pro řadu studentů příjemnější a lepší než písemné. Oproti písemné formy testů může být komplexnější. Ale o tom proč a jakých výhod ústního zkoušení je škoda se zbavovat, jsem psal už v replice panu Cvekovi. Pokud nevěřím, že je pedagog schopen objektivně výkon studenta zhodnotit, tak nemohu být přesvědčen, že dokáže dobře učit.

7. Nikdo nechce ze studenta vytvářet chodící encyklopedii, ovšem bez dostatečných znalostí faktů nelze ani efektivně informace vyhledávat, zpracovávat a dělat libovolnou tvůrčí práci. Nikdo by neměl po studentech chtít nadlidské množství práce. Ale měl by po nich chtít takové množství práce, aby se blížilo k limitům odpovídajícím jejich schopnostem. Teď jsem chtěl pokračovat v tom, co už psal pan Leopold Kyslinger. Je nutné naučit žáky tomu, jak je důležitá ochota a schopnost pracovat. A také to, že není důležitý papír o vzdělání, ale to, jaké schopnosti mám, jaké úsilí jsem ochoten pro dosažení cíle vynaložit a jak tvrdě chci pracovat. Ale o tom všem daleko lepe psal ve svém nedávném článku Tomio Okamura.

                 
Obsah vydání       24. 1. 2011
24. 1. 2011 Lékařské odcházení Ivan  David
23. 1. 2011 Mediální pasák Štěpán  Kotrba
23. 1. 2011 „Ach jo, to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky…“ Miroslav  Čapek
23. 1. 2011 Jak překonat ve školách tradicionalistický odpor mladých lidí Jan  Čulík
23. 1. 2011 Syndrom lidského rozvoje a hybridní postavení České republiky v systému mezinárodních kultur Jan  Čulík
24. 1. 2011 Nový čínský "neviditelný" letoun možná využívá americké technologie
24. 1. 2011 Platy rektorů britských univerzit stouply loni o dvacet procent
24. 1. 2011 Petr  Ďoubalík
24. 1. 2011 Jan Palach, svetlo po Pražskej jari Michal  Hladký
24. 1. 2011 Zahoďte vaši češtinu do vašeho kanálu Štefan  Švec
24. 1. 2011 Videozáznam z místa výbuchu v letištní budově v Domodědovu
24. 1. 2011 Termovizní měření - spolehlivá analýza úniků tepla
24. 1. 2011 Jak se před Hankou a Moravcem podařilo utajit základní informace? Vladislav  Černík
24. 1. 2011 Nesnesitelná arogance českých politiků Miloslav  Štěrba
24. 1. 2011 Pirátská strana důrazně odmítá HADOPI v Česku
24. 1. 2011 Pochod a koncert za Jana Kučeru
24. 1. 2011 Automaton: Technika pro svět s nedostatkem energie?
24. 1. 2011 Internetové stránky BBC propustí 360 zaměstnanců
24. 1. 2011 Sebevražedné teroristky Miloš  Kaláb
24. 1. 2011 Zahraniční vědecká stáž před 45 roky Miloš  Kaláb
24. 1. 2011 Underground Milan  Kozelka
24. 1. 2011 Anděl Kateřina  Bolechová
24. 1. 2011 Kam vede CESTA? Štěpán  Steiger
24. 1. 2011 Píča plent – bída pořadů České televize Pavel  Sekerka
24. 1. 2011 Oč jde (v) ČSSD…?!? Ladislav  Žák
24. 1. 2011 Výsledky vyšetřování nemohou překvapit… Ladislav  Žák
24. 1. 2011 Palestinští vyjednavači tajně souhlasili s izraelskou anexí téměř všech protiprávně postavených osad v okupovaném východním Jeruzalémě
24. 1. 2011 ODS hledá „vhodného partnera“ pro Íčko Jiří  Baťa
24. 1. 2011 Průzkum hodnot mladých lidí
24. 1. 2011 Koaličníci a ústavníci Oldřich  Průša
24. 1. 2011 "Té lípy se nevzdám", aneb zažité poměry v českém školství
24. 1. 2011 Strhnout studenty je důležité
24. 1. 2011 Chirurgovy zkušenosti z českých škol
24. 1. 2011 Trochu reality do uvažování o vzdělávání Vladimír  Wagner
24. 1. 2011 Erupce nebo erekce Jiří  Jírovec
24. 1. 2011 Tak jakpak je to s tím biflováním?
24. 1. 2011 Sebevědomí versus schopnosti Jaromír  Habr
24. 1. 2011 Cíle školy jsou žákům představovány divně
20. 1. 2011 Politics of Language: Approaches to Nations, Communities and Cultures in Contemporary Central Europe
21. 1. 2011 Češi budou zřejmě moci jezdit za prchajícími lékaři do zahraničí
22. 1. 2011 Jak jste prožívali dobu „komunismu“?
22. 1. 2011 Historie neexistuje Jan  Čulík
23. 1. 2011 Vzpomínky nejsou historie Boris  Cvek
24. 1. 2011 Historie existuje František  Řezáč
24. 1. 2011 Svéráz české veřejnoprávní televize Miloslav  Štěrba
24. 1. 2011 Opět neseriozní postupy na ČT 1?
23. 1. 2011 Moc kontroluje média, to v demokracii není možné
22. 1. 2011 Exekutorské mafie, přiměřenost a trocha rozumu Stanislav  Křeček
22. 1. 2011 Kolem ohňů Milan  Kozelka
23. 1. 2011 Sociální sítě lidi nepropojují - izolují je od reality
23. 1. 2011 PBBK80
22. 1. 2011 Reformy, strategie a krize: jak dál? Přemysl Mýša Pergler
21. 1. 2011 "V katolické církvi je tolik pedofilů, že si člověk ani nevšimne, že papež je nacista" Jan  Čulík
7. 1. 2011 Hospodaření OSBL za prosinec 2010

Školství RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2011 Jak se před Hankou a Moravcem podařilo utajit základní informace? Vladislav  Černík
24. 1. 2011 Trochu reality do uvažování o vzdělávání Vladimír  Wagner
24. 1. 2011 Tak jakpak je to s tím biflováním?   
24. 1. 2011 Sebevědomí versus schopnosti Jaromír  Habr
24. 1. 2011 Chirurgovy zkušenosti z českých škol   
24. 1. 2011 Strhnout studenty je důležité   
24. 1. 2011 "Té lípy se nevzdám", aneb zažité poměry v českém školství   
24. 1. 2011 Cíle školy jsou žákům představovány divně   
24. 1. 2011 Platy rektorů britských univerzit stouply loni o dvacet procent   
24. 1. 2011 Erupce nebo erekce Jiří  Jírovec
23. 1. 2011 „Ach jo, to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky…“ Miroslav  Čapek
23. 1. 2011 Jak překonat ve školách tradicionalistický odpor mladých lidí Jan  Čulík
21. 1. 2011 Reformovat výuku? Miloš  Dokulil
21. 1. 2011 Nebylo by lepší začít ve školství "na zelené louce"? Michal  Spáčil
21. 1. 2011 České školství neuvěřitelně upadá