17. 1. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 1. 2011

Bez Habermase polemika nebylo by Habermase teoretika?

Specter, Mathew G.: Habermas: An Intellectual Biography. Cambridge University Press 2010. 278 stran. ISBN 978-0521488037.

KD│ Titul knihy (Habermas, intelektuální biografie), která vznikla přepracováním Specterovy disertace, vlastně poněkud zavádí. Autor především zasazuje Habermasovo teoretické úsilí do dobového politického kontextu Spolkové republiky Německo, a právě z něj se s obdivudnou akribií snaží objasnit základní motivace. Habermas, který je dnes bezesporu největším žijícím veřejně činným intelektuálem kontinentální Evropy, ovšem nemusí být pro anglosaský svět dobře čitelný. Jeho dvojjedinnost veřejného polemika a akademického teoretika často vede čtenáře navyklé na mnohem "akademičtější" anglosaské filosofy k nepochopení. Za největší zásluhu Specterovy práce lze označit právě explikaci toho, do jaké míry jsou obě role vzájemně konzistentní a dokonce naprosto neoddělitelné. Nejvíce otázek naopak vyvolává celková interpretace díla dosud žijícího autora; to dle Specterova názoru kulminovalo knihou Faktizität und Geltung (Fakticita a platnost) z roku 1992.

Faktizität und Geltung je podle Spectera naprosto konzistentní se základními tezemi první Habermasovy práce, dnes již legendární Strukturwandel der Öffentlichkeit (Strukturální proměna veřejnosti). Habermas prý od počátku sledoval program radikální ústavní reformy liberální demokracie. S tím bude ovšem souhlasit asi málokdo; na radikální levici se Habermasův příspěvek k teorii demokratického právního státu setkal s velmi nepříznivým přijetím, a někteří ho dokonce označili za závěrečnou kapitulaci znaveného starce před neoliberalismem; mezi liberály zase převládá tendence spatřovat ve zmíněné práci jakýsi umírněný liberální obrat někdejšího radikála. Ve všech případech je ovšem ještě jaksi předčasné dělat konečný účet bez hostinského - pardon, bez Habermase...

Jinak je tomu ovšem v případě velmi přesvědčivého představení německého autora coby svým způsobem typického zástupce generace "osmapadesátníků". Ti, na rozdíl od pozdějších "osmašedesátníků", ještě na vlastní kůži zažili Třetí říši, ačkoliv byli příliš mladí na to, aby čelili dilematům, jimž režim vystavoval dospělé. Vlastní zážitek totality a větší osobnostní zralost generaci oddělovaly od mladších, kteří v roce 1968 na ulici "dělali revoluci". Habermas osobně dobře chápal, že když radikální studenti rýsují jasnou spojitost mezi Reichem a soudobou republikou, je to možné jen proto, že první pro ně představuje pouze prázdné ošklivé slovo, všeobecný symbol politického znásilnění; opatrně chválil jejich odmítání autoritářství, nicméně zavrhoval kult "bezprostředního prožitku", který se paradoxně až příliš blížil tomu, s čím pracovala nacistická propaganda.

Habermasův pokus o zásadní rekonstrukci osvícenství vysvětluje Specter ze společné generační zkušenosti se selháním západní demokratické tradice; ještě více ovšem v konfrontaci s nacismem selhala celá "německá ideologie", vůči níž zaujali radikální distanci shodně jak levičák Habermas, tak konzervativec Voegelin. Poválečná demokraticky levicová opozice v SRN čelila hned několika dilematům: Kritizovala režim, jenž se nominálně hlásil k západní demokratické tradici, nicméně více či méně nápadně persekvoval oponenty, a nechtěla být přitom spojována s agenty a obdivovateli konkurenční supervelmoci. Takřka všeobecně sdílené dobové přesvědčení, že celý německý Sonderweg představoval zhoubnou variantu modernizace a vlastně jen jakousi předehru k roku 1933, nedávalo (až na nečetné výjimky) mnoho možností opřít se o domácí intelektuální tradici. Radikální rekonstrukce osvícenského projektu, ovšem v duchu již zcela nemetafyzickém, představovala tedy vcelku logickou odpověď na zmíněná dilemata. Toto je generační a dobově politický základ, na němž vyrostla teorie komunikativního jednání, a Specter ho dokumentuje snad až příliš puntičkářsky. Zároveň - paradoxně - se v Habermasově vizi "mocensky neovlivňované komunikace" uchoval utopický duch svobody tak drahý německé levici. Při bližším pohledu na toto generační východisko lze vidět pozdější Habermasův střet s Derridou o projekt postmoderny do značné míry jako předprogramovaný. Tam, kde se jen "dekonstruuje až na kost", už žádný prostor pro radikální utopické projekty osvobození nezbývá - zbyla jen "Marxova strašidla"...

Někteří ze čtenářů patrně nebudou chápat, proč vlastně Specter tak pečlivě mapuje veškeré dobové politické polemiky v SRN; ve skutečnosti ale teprve až přesná historická kontextualizace umožní vidět Habermasovo dílo přesně, a - snad, v nějaké pozdější a kritičtější práci - produktivně zkoumat, co z něj vlastně představuje pouhý dobový kolorit, a co lze naopak považovat za využitelné i mimo specifické podmínky, v nichž zmíněný duchovní produkt vznikal.

Kdyby Specter nepocházel z jiného kulturního okruhu, asi jen sotva by věnoval tolik úsilí objasnění vnitřního spojení mezi polemikem a teoretikem. To, co někteří vidí jako pouhý Habermasův kapric, je pro německy pečlivého Yankeeho z Connecticutu tou skutečnou výzvou, bez níž by vlastně nebylo celé autorovy filosofické (a právně teoretické, sociologické, lingvistické...) teorie. Vědomí velice úzké báze politické podpory německé demokracie generovalo potřebu s velkou vervou se vyjadřovat ke všemu, co podle Habermasova názoru tuto demokracii podkopávalo, co prosazovalo autoritářské přístupy či vykloubenou a manipulující argumentací oslavovalo iracionalitu.

Kdyby Habermasovi s poukazem na ctihodnost jeho postavení zakázali veřejnou polemiku, možná by se nestal ani tak průměrným a konvenčním autorem předkládajícím pouhé exaktní formulace zatvrzelých předsudků vlastní sociální vrstvy, jako je třeba Anthony Daniels alias Theodore Dalrymple.

                 
Obsah vydání       17. 1. 2011
17. 1. 2011 Chytí-li vás bez jízdenky jednou, exekuci zaplatíte možná sedmkrát
17. 1. 2011 Celkem jste paní Martině darovali více než 370 000 Kč Jiří  Šejnoha
17. 1. 2011 Pomoc paní Martině je nesmírně zavazující
17. 1. 2011 Dnes začala vysílat nová internetová stanice Českého rozhlasu. JAZZ
17. 1. 2011 Vezmi si půjčku, užij si hned a nestarej se, co bude zítra Jiří  Šejnoha
17. 1. 2011 Lidi se nechávají přísliby půjček neuvěřitelně zmást Boris  Cvek
17. 1. 2011 Hyenismus při vymáhání dlužných částek
17. 1. 2011 Byl jsem pokutován, přestože jsem novou adresu oznámil
17. 1. 2011 Ukradli mi řidičák a dostal jsem exekuci na 11 tisíc
17. 1. 2011 Petice proti exekuční šikaně?
17. 1. 2011 Za mafiánství v ČR můžou občané Boris  Cvek
17. 1. 2011 Nestoudné praktiky úřadů, lichva kontra obecné referendum Jiří  Baťa
17. 1. 2011 ■ ■ ■ Filip  Špecián
17. 1. 2011 Kočky, ty já žeru Štefan  Švec
17. 1. 2011 Bez Habermase polemika nebylo by Habermase teoretika?
17. 1. 2011 „Měl smůlu, narodil se jako Rus“ Miloslav  Štěrba
17. 1. 2011 Michael  Marčák
17. 1. 2011 Dobří holubi se vracejí Milan  Kozelka
17. 1. 2011 Immanuel Wallerstein: Sebeurčení národů? Co vlastně znamená „sebe“? Immanuel  Wallerstein
17. 1. 2011 Švýcar Rudolf Elmer plánuje předat serveru Wikileaks zahraniční bankovní tajemství zbohatlíků
17. 1. 2011 Význam a principy očkování z pohledu lékařů, babské řeči a nebezpečná demagogie Štěpán  Kotrba
17. 1. 2011 Příznivci neočkování parazitují na těch, kteří se očkovat nechali Alice  Valkarová
17. 1. 2011 Pět let Rádia Wave, rádia pro lepší časy Štěpán  Kotrba
17. 1. 2011 Kam se ztratil občan…?!? Ladislav  Žák
17. 1. 2011 Kouření způsobuje fatální genetické poškození už během několika minut
16. 1. 2011 Proč je Tomáš Chalupa mimo civilizaci
17. 1. 2011 U devíti křížů Milan  Kozelka
17. 1. 2011 Péče o děti nezačíná rozvodem! Irena  Hlaváčková
17. 1. 2011 Střídavá péče by dětem byla prospěšná
17. 1. 2011 Je zdravotnictví skutečně tak závažný problém?
17. 1. 2011 Vzpoura mladých Michal  Kolář
17. 1. 2011 Slezský Výmar na třebovickém zámku Aleš  Uhlíř
17. 1. 2011 Bude po posledním zasedání NATO svět bezpečnější? Mojmír  Babáček
17. 1. 2011 Planeta Země - další ukázka nové podoby České televize Štěpán  Kotrba
17. 1. 2011 Independent: Kubánští zdravotníci na Haiti zahanbují svět
17. 1. 2011 O ústavách a ODS v Evropské unii Pavel  Stránský
17. 1. 2011 Chaos ve škole Leopold  Kyslinger
17. 1. 2011 Urážka veteránů z 1. a 2. světové války Boris  Valníček
17. 1. 2011 Čínský rozhlas buduje multimediální platformu
17. 1. 2011 Duch totality a rozum v hrsti
17. 1. 2011 Vláda „chce“ zákon o protikomunistickém odboji Jiří  Baťa
17. 1. 2011 ČEZ a trik pana Kalouska Jan  Hošek
17. 1. 2011 Nová vize: Nechme to tak! Petr  Koudelka
17. 1. 2011 I tahle vláda z nás dělá blbce Ivo  Bubeník
17. 1. 2011 O Vykupiteli z necírkevních pramenů Jan  Kadubec
17. 1. 2011 Teplo domácnostem kvůli emisním povolenkám nezdraží Pavel  Poc
7. 1. 2011 Hospodaření OSBL za prosinec 2010

Německo dnes RSS 2.0      Historie >
17. 1. 2011 Bez Habermase polemika nebylo by Habermase teoretika?   
29. 12. 2010 Německý spolkový stát je finančně zdráv, avšak na komunální úrovni hrozí kolaps   
27. 12. 2010 Hlavní ekonom Deutsche Bank: Krize v eurozóně bude napřesrok pokračovat   
21. 12. 2010 Nečas oficiálně přijal i zástupce sudetoněmeckého landsmandšaftu Štěpán  Kotrba
14. 12. 2010 Wikileaks: Spojené státy záměrně vyvolávají rivalitu mezi západoevropskými politiky   
18. 10. 2010 Paříž a Berlín chtějí usilovat o zlepšení vztahů s Moskvou   
17. 10. 2010 Merkelová: Multikulturalismus selhal   
1. 10. 2010 Německo není dvacet let po sjednocení zrovna šťastné a spokojené   
20. 9. 2010 Muslimové-homosexuálové v Německu mezi otevřeností a strachem   
7. 9. 2010 Německé banky: "Nová regulace způsobí recesi"   
6. 9. 2010 Německo: Jaderná energie ještě nejméně do roku 2036 Marie Saša Lienau
2. 9. 2010 Studie Bundeswehru varuje před katastrofálními dopady ropného zlomu na západní svět Karel  Dolejší
24. 8. 2010 Spor o jádro rozděluje německou ekonomiku   
16. 7. 2010 Moskva sází na německé inovace   
2. 7. 2010 Christian Wulff chce být prezidentem "všech lidí žijících v Německu"