Moravcův prezident - flusanec do tváře veřejnosti

3. 1. 2011 / Štěpán Kotrba

Že redakce publicistiky České televize začala nový rok Otázkami Václava Moravce s Václavem Havlem, je výraz bezradnosti nad tím, že současný prezident Václav Klaus odmítá do studia chodit a ona nemá nikoho, kdo by promlouval moralistickými sentencemi k zástupům. Neví, že lidé po nikom takovém netouží. Že Moravcův rozhovor s "tatíčkem" Havlem televize předtočila a vysílala ze záznamu, je dokladem předkloněné servility. Že ovšem zkušený moderátor Václav Moravec dal svému hostu exkluzivitu, je naprostým profesionálním selháním dramaturgie. Havel se ničím od ostatních hostů dnes neliší. A že jej Moravec oslovoval pane prezidente, ačkoliv OBČAN Havel už dávno prezidentem není, je selháním celé redakce, hraničícím s porušením Kodexu České televize. Tato země nemá dva prezidenty a i když se Václavu Moravcovi ten stávající nemusí líbit, oživovat mrtvoly je Frankensteinova práce.

Česká televize si neuvědomuje, že těmito veskrze symbolickými a arogantními kroky pouze nahrává svým odpůrcům, kteří ji nazývají baštou havlismu, médiem "pravdoláskařů". Ztrácí kredit respektovaného média opravdu veřejné, celospolečenské služby.

Neustálé preferování hostů z donedávna Schwarzenbergem vlastněného a Havlovi blízkého týdeníku Respekt, neustálé připomínání historických zásluh "intelektuálů" okolo Havla před "sametem", během "sametu" i po "sametu", primitivní antikomunismus a zesměšňování celé levice a marginalizace jejích témat ve vysílání - to vše ční z České televize jako sláma z bot. Je to přitom špatná, násilná propaganda, nevnímající změny, ke kterým za dvacet let v této společnosti došlo.

Česká televize si stále ještě neuvědomuje, že přetrvávající adorací "sametově revoluční plutokracie" tak ztrácí kredit a že kredit je to jediné, co má. Servilní Moravec tak velmi nešťastně započal rok, který má být v České televizi rokem změn - i v redakci zpravodajství a publicistiky. Objektivita a vyváženost pořadů by v něm měla být už podmínkou. Havel není prezidentem, ale občanem, rovným všem ostatním. Pro sekulární republiku i televizi veřjné služby je rovnost všech občanů zákonem číslo jedna.

Každý teoretik propagandy ví, že nejúčinnější je taková, kterou nerozpoznáte. A každý praktik propagandy vám řekne, že pokud je propaganda tak viditelná, jako v případě Moravcovy lokajské servility vůči Havlovi, je nejenže neúčinná, ale přináší bumerangový efekt. Koalici "nepolitické politiky" Občanského fóra nikdy nedokázala od odchodu Ivo Mathého televize vytvořit. Pokus ze zimy 2000 byl trapnou fraškou, kdy pod pláštíkem "boje za demokracii" si hromádka redaktorů chránila svoje koryta. Někteří, které měli později nastupující ředitelé nechat vyhodit na hodinu, si svá koryta přes všechno uhájili. Pro veřejnou službu to je nezasloužený trest. Z levice i z pravice zní už teď hlasy po nápravě. Z beznaděje posledních osmi let už tu nápravu mnozí vidí cestou zničení celé instituce. Pokud veřejná služba slouží jen malé části veřejnosti, neslouží, ale škodí. Bojím se, že České televizi se neprofesionalita její redakce zpravodajství a publicistiky nejspíše vrátí. Ve zlém. A nebude to dlouho trvat. A v tu chvíli, která bude pro ČT tou nejtěžší, nebude mít za sebou veřejnost, která by si jí vážila a která by její vysílání potřebovala. A Havel? Ten už mnoho lidí nezajímá. Ani jako srovnávací vzorek prezidentských kompetencí s Klausem, jehož projev byl letos mimořádně špatný.

Česká televize do roku 2011 vykročila špatnou nohou. Přejme jí snad naposledy smířlivě, ať všechny její další kroky už jsou lepší.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 3.1. 2011