MEDIÁLNÍ MANIPULACE - RÁMOVÁNÍ

Kritický hodnotící soud a jeho novinářská dezinterpretace

16. 12. 2010 / Štěpán Kotrba

"Žalobci, jako politik, respektive politická strana, jsou povinni snášet větší rozsah kritiky, a to i co do její expresivity," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci omluvy středočeského hejtmana Ratha Topolánkovu poradci Marku Dalíkovi a ODS. Rath je nařkl z korupce spojené s podporou druhé Topolánkovy vlády exposlanci Milošem Melčákem a Michalem Pohankou. Dalíkovu žalobu zamítly už předtím soudy nižších stupňů, nyní i Nejvyšší soud. Zdůvodnění je logické a je součástí už celkem standardní rozhodovací praxe soudů - jde o "kritický hodnotící soud" (komentář), nikoliv o "skutkové tvrzení" (zpráva).

Zajímavé je, jak Mladá fronta Dnes - respektive její server iDnes eticky rámuje zprávu o tomto rozhodnutí.

V titulku používá (zcela bez zjevného důvodu) přídavné jméno "prostořeký". Proč? Význam věty je jasný i bez toho.

Rámování [v angl. originále "framing" - Goffman, Erving. Frame Analysis. An Essay on the Organization of Experience. Harmondsworth: Penguin Books 1974; McCombs, Maxwell. Setting the Agenda - The Mass Media and Public Opinion. Cambridge: Polity Press, 2004] zdůrazňuje pouze některé aspekty děje a formuje uvažování lidí, kteří se zaměří právě na vybrané vlastnosti. Vytváří tak logickou smyčku konkretizující prostor uvažování o předmětu zprávy, v niž se nic netušící čtenář pohybuje a od níž odvozuje svoje hodnocení a svoje zařazení. Takto vytvořená síť významů se postupně v dalších krocích konfrontuje s novými informacemi a evokací či analogií je zasazuje do již existujících myšlenkových či hodnotových sítí. Výsledkem hodnocení nových skutečností je pak "pravděpodobnost", "pravdivost", "uvěřitelnost" a nakonec "standard". Rámce najdeme jak v mediálních sděleních, tak u příjemců těchto sdělení - a nemusí být totožné. Pokud je rámování média čtenáři "cizí", informace může být opomenuta či pochopena naprosto jinak. To samozřejmě souvisí s uplatněním moci, resp. vlivu. Mít možnost rámovat informaci znamená mít moc určit interpretační logiku a zamezit tak interpretaci jiné. Právě to činí dnes v době všeobecné interpretační plurality (chybí převažující náboženství či "jedině správný vědecký názor" a už nijak nezcizitelné informační svobody (internet, sociální sítě) koncept spinu za pomoci rámování směšným, respektive nestabilním. Aktivita publika při vyhledávání informací přesahuje možnosti kontroly.

Epiteton ornans (básnický přívlastek) "Prostořeký Rath" dodává jinak neutrálnímu "zpravodajskému" titulku "komentátorský" emocionální spin přisuzováním neobvyklé vlastnosti. Jaký je rozdíl mezi "prohnilým kapitalismem" a "prostořekým Rathem"? Když už chtěl editor iDnes titulek "oživit", neměl by být Rath nazván spíše v duchu židovsko-křesťanském (sjednocujícím etický rámec abrahámovské civilizační tradice) "pravdomluvným", jestliže Dalíkovu žalobu Nejvyšší soud odmítl jako neodůvodněnou?

Vojtěch Merunka ovšem na facebooku poznamenává: "Staročesky/slovansky: prostý = přímý, jednoduchý, bez komplikací. Proste rečenie = řeč přímá, k věci, bez oklik, snadno srozumitelná, rovnou k jádru věci. Ano, Rath je prostořeký." Prosím... Ale kolik čtenářů iDnes ale zná interpretační rámec staročeštiny resp. staroslověnštiny?

iDnes: Prostořeký Rath se nemusí omlouvat Dalíkovi ani ODS. Nařkl je z korupce ZDE

Sdělovací prostředky
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.12. 2010