|
1.12.2010
Čtyři scénáře pro krizi v eurozóněNejhorší potíže eurozónu teprve čekají, tvrdí Peter Boone a Simon Johnson. Právě sice vzniká eurozóna s většími sdílenými fiskálními pravomocemi a patrně i s větší mírou ekonomické integrace - existují však celkem čtyři scénáře dalšího vývoje lišící se mimo jiné tím, kdo v eurozóně nakonec zůstane a jak se projekt společné měny bude dál vyvíjet. |
|
Za prvé, sanace Řecka a Irska ze strany MMF zafunguje, zastaví paniku na trzích a obnoví jistotu investorů, že tyto země ekonomicky porostou dost rychle na to, aby i současná výše dluhu byla únosná. Tato varianta je nejméně pravděpodobná, zejména vzhledem k tomu, co se zatím děje kolem sanace Irska. V tomto scénáři zůstanou všechny současné členské země uvnitř eurozóny, ačkoliv zadluženost Řecka a Irska bude znamenat jejich zranitelnost, stejně jako pomalý růst Portugalska a špinavá tajemství španělských bank. Německo odsouhlasí fakticky neomezené finanční záruky, protože ho nebudou ohrožovat důsledky. Evropská centrální banka tím či oním způsobem nakoupí spoustu dluhopisů. Za druhé, v současnosti existuje tržní konsensus o tom, že schválení podpory MMF a EU pro Portugalsko a patrně i pro Španělsko by situaci skutečně stabilizovalo. Tento konsensus je křehký, ale může motivovat oficiální snahy v průběhu příštího týdne. Tomu ovšem Boone s Johnsonem říkají Iluze Maginotovy linie, neboť podle nich zde dochází k ignorování potenciálu pro vznik problémů v dalších slabých zemích eurozóny, jako je Itálie, Francie nebo Belgie. V tomto scénáři eurozónu patrně opustí Řecko a restrukturuje svůj dluh, zatímco Německo prohlásí přijetí této země za jediný omyl spojený se společnou měnou - omyl, který se již nikdy nesmí opakovat. Za třetí, hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter předpovídá, že v eurozóně dojde v příštích pěti letech nejméně ke třem státním bankrotům, protože ty představují přirozenou tendenci a cestu nejmenšího odporu. Za čtvrté, rozdělení eurozóny na poměrně fiskálně opatrnou a fiskálně neopatrnou část. V té první by se platilo něčím na způsob nové německé marky a zahrnovala by Německo, Nizozemí, Rakousko, Finsko a několik menších zemí. Ostatní spadnou do druhé skupiny. Zajímavý případ by pak představovala Francie, protože v poválečném období v tandemu s Německem byla tahounem evropské integrace, ale nyní by byla vyloučena. "Německá" část EU by si vedla dobře, ale ekonomicky slabší okrajové země by byly poškozeny po dobu jedné generace.
Podrobnosti v angličtině: ZDE |
| Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 1. 12. 2010 | Čtyři scénáře pro krizi v eurozóně | ||
| 29. 11. 2010 | Není čas na uspávanky | John Michael Greer | |
| 29. 11. 2010 | EU poskytne Irsku půjčku 67,5 miliardy eur | ||
| 26. 11. 2010 | Varianty dalšího vývoje ekonomické krize | Karel Dolejší | |
| 25. 11. 2010 | Evropa protestuje proti škrtům | ||
| 25. 11. 2010 | Hrozny hněvu, aneb polemika s Václavem Bělohradským | Vít Klíma | |
| 25. 11. 2010 | Finanční krize začala ohrožovat i Belgii | ||
| 23. 11. 2010 | Finanční pomoc Irsku končí v chaosu | ||
| 22. 11. 2010 | Irsko oficiálně požádalo EU o finanční pomoc ve výši 90 miliard euro | ||
| 22. 11. 2010 | Irsko požádalo EU a MMF o mimořádnou půjčku | ||
| 19. 11. 2010 | Americké volby: Zmatené pobouření | ||
| 18. 11. 2010 | Čína začne dotovat potraviny | ||
| 16. 11. 2010 | Volby v Brazílii a USA: opačné výsledky | Immanuel Wallerstein | |
| 13. 11. 2010 | Škrceni nemrtvými, aneb Neústavní horor | Karel Dolejší | |
| 12. 11. 2010 | Konec protestů ve Francii? | Jakub Horňáček | |

