Ve špitále, nebo na tržnici?

5. 11. 2010 / Pavel Pečínka

Pohoršovat se nad všelijakou lotrovskou cháskou lze donekonečna. U kriminálních recidivistů klasického střihu z nejspodnějších pater společnosti to má ale stejný smysl asi jako lamentovat nad bodajícím hejnem ovádů. Taková je do určité míry jejich přirozenost - pokud mají volnost či příležitost, bodají a sají. Jedni krev, druzí majetek.

K zamyšlení se ale víc hodí směs manipulace a podvodů některých lékařů a dealerů farmaceutických firem. Nejde jen o případ brněnské lékařky Elišky Jugové, souzené za údajné vnucování léku od dealera firmy Novartis kvůli finančnímu prospěchu. Rozhodne-li se jakýkoliv lékař manipulovat s pacientem, ždímat ho a vnucovat mu méně vhodné léky, nepředstavuje to pro něj přece žádný problém.

Doktor je specialista, jedno z nejprestižnějších povolání, zodpovídá za životy ostatních. A to doslova. Nemá vizáž chmatáka, před nímž intuice velí mít se na pozoru. Nemocný k němu přichází s důvěrou, často ve stresu a starostech, které mu znemožňují kontrolovat, co si jak lékař účtuje. Rozvolnění těchto důvěrných vazeb, rozmanité ceny léků lišící se lékárnu od lékárny, farmaceutický průmysl lákající doktory na semináře a zavazující je pak ke zvýhodňování produktů určitých firem, to má na svědomí především jeden faktor: plíživá přeměna zdravotnictví na tržní arénu a vztahu lékař -- pacient na vztah majitel -- zákazník. Ať dopadne soud s Jugovou jak chce, tenhle příběh kolem nás dál ve velkém pokračuje...

Brněnský deník Rovnost, 2.11.2010

Léková politika, zdravotnictví
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.11. 2010