Další Pyrrhovo vítězství sociální demokracie

23. 10. 2010 / Jan Mertl

Reálně je ovšem situace zcela jiná. České veřejné rozpočty sice nejsou z hlediska celkového dluhu Řecku ani na dohled, ale sociální systémy už několik let nefungují. Prudce klesá kvalita školství, zdravotnictví, mainstreamová kultura se, při veškerém respektu k tomuto poměrně zdařilému seriálu, redukuje na Ordinaci v růžové zahradě. Navíc se rezignovalo na zvyšování veřejných příjmů, takže přímé daně se již blíží svým výběrem daňovým rájům.

V této situaci jsou hlasy pro levici hlasy protestními a hlasy ze strachu. Slabší, méně šťastní a méně tržní občané se prostě bojí (a oprávněně), že na ně neviditelná pracka trhu zapomene. A tak volí levici, která jim ale nemůže v praxi nic nabídnout. Oslabené střední třídě už nemá co vzít a bohatí jakýmkoli reformám uniknou.

Ano, jistě, levicová většina v Senátu (což zní v českém kontextu velmi netypicky) může vracet zákony a komplikovat tak vládě život. Nicméně vzhledem k tomu, že Sněmovna funguje již léta jako hlasovací automat, nelze očekávat, že by to mělo na věcnou podobu zákonů významnější vliv. Zákony se budou vracet, ale budou vzápětí přehlasovány a poslány dál.

A tak voliči levice zažijí jen další zklamání. Budou mít sice v Senátu své zástupce, ale ti pro ně nemohou skoro nic udělat, i když se tváří ze všech sil, že to tak není. Ekonomické parametry jsou skutečně neúprosné, pro zvyšování životní úrovně není prostor a pro přerozdělování bohužel již také ne.

Snad provedené zhodnocení vyznívá příliš pesimisticky. Ale domnívám se skutečně, že jakékoli naděje vkládané do politiků (všech stran, ale levicových zvláště) v současné situaci jsou naprosto liché. Česká republika si neumí vládnout, přerozdělování považuje za relikt centrálně plánované ekonomiky a má zastaralé sociální systémy nepřipravené na moderní výzvy. Tohle nevyřeší ani levicová, ani pravicová ideologie; toto je schopna řešit pouze permanentní efektivní veřejná a sociální politika bez ideologických brýlí. A tu není dnes schopen v ČR nikdo provozovat a především politicky obhajovat.

Z těchto důvodů nelze označit současné vítězství ČSSD jinak než -- opět -- jako Pyrrhovo vítězství. Zajistí straně přežití, ale nic víc. A za 3 roky můžeme pořádat volební kampaně se stejnými tématy. Zdravotnictví, školství, veřejné rozpočty. Jen s tím rozdílem, že budeme všichni o 3 roky starší, dětí mnoho nepřibyde a rozpočty budou pořád v deficitu. Jedině že bychom mezitím zcela zrušili důchodový systém.

Vytisknout