Cameronova riskantní šoková terapie

21. 10. 2010

Britský "brutální úsporný balík" přinese zrušení půl milionu míst ve veřejném sektoru, radikální osekání všech ministerstev, dokonce i královna je pocítí. Zda ale tento bezpříkladný experiment uspěje, zůstává otevřené, píše britský zpravodaj listu Spiegel Carsten Volkery.

Seškrtána byla i vánoční oslava v Buckinghamském paláci, a další opatření směřující proti financím královské rodiny, přinejmenším v rozsahu 14% snížení, budou následovat.

Gigantický britský státní deficit má být podle plánu liberálněkonzervativní vlády odstraněn během příštích čtyř let. A trpět kvůli tomu musejí všichni.

Rozpočty ministerstev budou seškrtány v průměru o 19% a státní výdaje se sníží o takřka 83 miliard liber, zatímco daně stoupnou o 29 miliard.

To jsou drastická čísla, a reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Odbory mobilizují proti škrtům, studenti proti zvýšení školného. Vláda občany od května připravovala na špatné zprávy týkající se největších škrtů od 2. světové války - ale teprve teď se abstraktní hrozba konkretizuje.

Rozpočet policie se má za čtyři roky zmenšit o 16%, rozpočty ministerstev vnitra, spravedlnosti a zahraničí klesnou o 24%. Výdaje ministerstev hospodářství, životního prostředí a kultury se zmenší o 28% nebo více, kdežto ministerstvo obrany přijde "pouze" o 8%, stejně jako ministerstvo školství.

Prostředky pro místní samosprávy budou zkráceny o 7%, na sociálních dávkách se ušetří 18 miliard liber. Na důchodech se ušetří 5 miliard.

Vláda tvrdí, že alternativou šokové terapie je státní bankrot. Britský deficit je nejvyšší v Evropě a ratingové agentury varovaly před možným snížením hodnocení.

Jenže předchozí labouristická vláda měla v plánu snížit deficit za čtyři roky o polovinu, nikoli ho zcela odstranit. Trhy i s tím byly spokojeny. Současná vláda připravila gigantický politický experiment, hru vabank s nejasným vyústěním. Nikdo neví, co z toho vzejde. Labouristická opozice vládu obviňuje, že jen využívá příležitosti k prosazování ideologie minimálního státu. Mnozí ekonomové varují před návratem recese kvůli podvázání koupěschopné poptávky. Nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz v Guardianu napsal, že si Británie takovéto úspory nemůže dovolit. Martin Wolf ve Financial Times tvrdí, že škrty budou zemi stát každý rok jeden až dva procentní body hospodářského růstu.

Ekonomické indikátory se právě znatelně zhoršily. Ceny nemovitostí dále klesají, stejně jako kupní síla a zaměstnanost.

Britská vláda může jen tiše doufat, že její kalkulace vyjde. Příkladem je Kanada 90. let, kde se podařilo docílit solidního růstu. Předsedové obou vládnoucích stran doufají, že do příštích voleb škrty přebolí. Na stranu premiéra se právě postavil bulvární deník The Sun, který tvrdí, že škrty budou bolet, nicméně "cena odpovídá hodnotě".

Podrobnosti v němčině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 21.10. 2010