Nad Evropskou unií se stahují mračna

19. 10. 2010 / Daniel Strož

Někomu se bude zdát titulek přehnaný, ale je tomu tak bohužel doopravdy. Po posledních přístupech nových členů do EU v letech 2004 (do této desítky patřila i ČR) a v roce 2007, kdy přistoupili Bulhaři a Rumuni, dochází v tomto společenství k historicky nejprudšímu sestupu životní úrovně tzv. unijních občanů. Zatím co u nás v EU věří ještě necelá polovina populace a hubené její dvě pětiny pak Evropskému parlamentu, ve "starých" členských zemích je tomu mnohem hůř. Tam už se dokonce formují kriticky orientovaná občanská sdružení, odmítající chystaná přijetí Chorvatska, Srbska, Makedonie, Černé Hory anebo později i Bosny s Albánií, samozřejmě včetně Kosova. Tato seskupení se netají ani přáním, aby se z EU konečně i vylučovalo; zde jsou Rumunsko a Bulharsko mezi těmi nejpřednějšími. Nikoli tedy Řecko, jak se u nás říká.

S velkou nevolí je evropskou občanskou veřejností zaznamenáván stále se prohlubující rozkol v EU, jehož příčinou je nejenom nezvládaná a pokračující ekonomická a bankovní krize jednotlivých států, ale i to, že vedení EU postrádá jakoukoli strategickou vizi, jak z této tíživé situace vybřednout. Kritizována je pak hlavně očividná neschopnost unijních orgánů najít rovnováhu mezi rozšiřováním členství a integrací národů evropského společenství; lidem už se zajídá neustálé a nikam nesměřující žvanění o tržních úskalích a ohroženém euru. Což platí především i pro pětadvacetimilionovou armádu dlouhodobě nezaměstnaných v unijním prostoru, požadující zpět minimálně alespoň ty životní podmínky, které jim umožňovala nedávná minulost.

Také výzvy ke škrtům v sociálním zabezpečení a dalším údajně úsporným opatřením, dotýkajícím se negativně výhradně středních a "spodních" vrstev společnosti, ke kterým EU své členské státy důrazně vybízí, vyvolávají masový odpor. V ČR se tyto protesty (jako ostatně každé a vždy) drží v mezích, ale v zemích, jako ve Francii, Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, ale i v Německu či Belgii a dalších dosahují už i mnohamilionové účasti. Mnohde již demonstrace přerůstají ve stávky. Ve shora zmiňovaných občanských sdruženích se množí výzvy k občanské neposlušnosti a objektem jejich zájmu proto začínají být -- jaksi recipročně -- zároveň finanční (nad)poměry a nedodržování nejrůznějších pravidel v samotné evropské instituci. A nejde tu zdaleka jen o pana "prezidenta" EU Hermana Van Rompuye, který si se svou rodinkou vyráží na dovolenou se služebními limuzínami. Proslýchá se totiž mezitím, že v přebujelé bruselské administrativě dochází k nepřípustnému obohacování se řady lidí, a to na nejrozličnějších postech a služebních úrovních.

Není divu, že současná EU ztrácí mezi svými občany veškerý respekt a oporu. Vystupňováno je to navíc ještě čím dál pitomějšími direktivami, kterými jsme z Bruselu častováni. Začínalo se mj. zákazem užívání názvu "Tuzemský rum" (jako kdyby slovem "tuzemský" nebylo už dost jasně formulováno, že se nejedná o rum kubánský nebo jamajský!), teď je momentálně na řadě "Pomazánkové máslo", o kterém všichni Češi (a také Slováci i Poláci) do jednoho vědí, že plnohodnotným máslem není a za takové je tudíž nezaměňují. Doposud nejidiotičtějším rozhodnutím EU byl ovšem zákaz výroby a používání klasických Edisonových žárovek (od září 2012) a jejich nahrazení tzv. úspornými žárovkami, které nejenže se těm původním nevyrovnají svítivostí, ale ohrožují navíc uživatele toxickou náplní a poškozují se častějším vypínáním a zapínáním. A o nichž konečně ani odborníci nejsou přesvědčeni, že proklamovanou úspornost dodržují.

V ČR stále ještě patříme mezi země, které se hloupým nařízením z EU nedokážou bránit a slepě se podřizují i jejím nejnesmyslnějším nápadům, vznikajícím zřejmě jen kvůli neschopnosti řešit skutečně závažnou a aktuální problematiku. Všechna čest a sláva tudíž německému výrobci, motivovanému -- jak sám řekl -- "odporem vůči legislativě EU, která byla prosazena nedemokraticky" jenž se dal do produkce žárovek nad 60 wattů (ty jsou zakázány už od letoška) a nazval je "Wärmekugel", čili "hřející koule", čímž chytráky v EU převezl. Ti zkušenější unijní spoluobčané "ze Západu" si prostě nedají všechno líbit, a to jsme teprve na začátku. EU čekají podstatně krušnější chvíle, při nichž bude rázně ubývat humoru.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.10. 2010