18. 10. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 10. 2010

Iluze nesmiřitelnosti

Předem chci jasně říci: za prvé i já, stejně jako on, dávám přednost těm levicovým řešením, které jsou sociálně citlivými a současně občansky liberálními a demokraticky prosazovanými, za druhé v žádném případě se nechci vměšovat do další programové profilace a do personálních problémů ČSSD, protože je to zcela její věc...

Moje reakce se týká obecně způsobu tříbení myšlenek na levici popř. v tzv. levém středu, které směřuje k riziku další fragmentace v rámci zápasu starého a nového. Článek Štěpána Kotrby jsem pochopil (možná že nepřesně, protože ho načrtl velmi lehkým perem) jako rozhodnutí řešit další cestu levice nesmiřitelnou ostrakizací některých jejích členů. Volit členy KSČM je podle něj díky její mizivé akceschopnosti ztracený hlas. A volit bývalé členy Československé strany socialistické zavání podporou národně socialistických či přímo xenofobních řešení.

Poletí balón levice lépe, když se zbaví té zátěže, kterou vytipoval Štepán Kotrba? Radikální levice, zejm. ve střední a východní Evropě objektivně koexistuje se silným tradicionalistickým proudem. Konec 80. let minulého století zde zaskočil levici nepřipravenou a když se otevřely dveře do nové levicové budoucnosti, zformovala se v podstatě obranářská reakce na vývoj, S tím souvisí i jakýsi flashback v myslích těchto lidí – sklon k určitému konzervativnímu ponárodňování internacionální společenské alternativy pod vlasteneckými hesly.

O to důležitější je úkol pozitivně vštěpovat lidem vlastenectví s modernějším obsahem a současně čelit indoktrinaci vlasteneckého hnutí nejen poněkud anachronickým národovectvím, ale dokonce otevřeným extremismem, rozněcujícím stará národní nepřátelství. U komunistické levice to souvisí ještě s recidivami tzv. stalinismu. Já mám veřejnou debatu s těmito lidmi za účinnější, než je udržovat v obranářské izolaci. Ostatně, pokud se někomu od nich za takové úsilí dostane nálepky revizionisty a kosmopolity, tak dnes už je to stejně spíše úsměvné.

V jedné diskusi sociolog Stanislav Holubec označil mou pragmatickou snahu po nenásilném soužití modernizátorů s nostalgiky v zájmu určité funkční jednoty jako appeasement a přirovnal to k čapkovskému smiřování s “mloky“. Odpověděl jsem mu tehdy, že oprávněný odpor vůči  riziku renesance stalinských deviací nám nesmí vzít smysl pro různé rozměry lidské existence. Je potřebné znát hranice, co ještě patří do svobodně vedeného diskursu a nějakou autocenzurou či ostrakizací lidí s konzervativnějšími názory si neomezovat předem prostor pro politickou akci.

Vrátím se ještě k dědictví někdejší Československé strany socialistické (ČSS). V roce 1989 se vedle transformace bývalé KSČ na vzniku nové levice podíleli nejen bývalí osmašedesátníci (jádrem byla Obroda – Klub za socialistickou přestavbu), ale také mnozí členové ČSS. Např. „Diskusní fórum socialistů“ bylo před listopadem 1989 mnohem otevřenější než přestavbové diskuse na půdě bývalé KSČ. Také Svobodné slovo bylo odvážnější, než Rudé právo. Nakonec tuto stranu oslabily silné vnitřní půtky, a nejen o archaický pojem národního socialismu. V roce 1992 se ČSS dostala do vysoké politiky, ale už jako součást Liberálně sociální unie (LSU).

Prostě házet bývalé členy ČSS do jednoho „brkounského“ koše mám za nekorektní. Někteří jsou dnes v ČSSD, jiní v KSČM či jinde, jedni mají národně frontovskou minulost, jiní třeba exilovou a většina z nich určitě vnímá realitu dnešního globalizujícího a integrujícího světa. S národoveckými stereotypy lze polemizovat, ne se kvůli nim hned vyobcovávat. Stejně tak jako mají smysl diskuse se sociálními křesťany či z dalšími, levicovému radikalismu vzdálenými proudy.

Myslím, že diskutovat je dokonce třeba skoro s každým, aniž bych ho hned posílal do chléva. Jedinou výjimkou pro mne osobně je politický extremismus. Každý, kdo by vykřikoval, jak třídnímu protivníkovi zakroutí krkem, nebo se definitivně zbaví etnických minorit (třeba jejich vysídlením do Indie, nebo radkálním omezením imigrace ze zemí mimo EU) si zaslouží být na indexu. Ale bylo by lehkovážné vztáhnout to na celou množinu socialistů z ČSS jako takových.

Po roce 1989 tu byla chvíli naděje vytvořit širokou levicovou koalici ČSS s obnovovanou ČSSD a s obrozujícími se komunisty. Nestalo se tak. Příprava na novou strategickou iniciativu levice ale vyžaduje soutěž myšlenek, tvorbu různých aliancí a ne sektářství. Také jsem hluboce přesvědčen o svém názoru na modernizaci levice, ke kterému jsem se léty propracoval. Nechci s ním ale tlouci ty druhé do hlavy. S tím má levice velmi špatnou zkušenost.

Pro 21. století se utváří levice mnohotvárná, různě strukturovaná podle své historické zkušenosti i podle segmentů jejího sympatizačního potenciálu. Soužití s některými nemusí být zrovna snadné, ale proč oživovat parodii hesla „kdo nejde s námi jde proti nám“? Zvláště pokud ti ostatní teprve zapouští kořeny v oživující občanské společnosti a provádí úklid v nově vršících se poznatcích. Zabetonovat se na počátku této cesty v představě jedinečnosti své alternativy by levici táhlo ke dnu.

Mám-li ve věci modernizace důležitý kus pravdy, měl bych o něm přesvědčit i ty, kteří se zatím změn bojí a věří těm, kteří hojí nedostatek nosných projektů vůdcovskými gesty a populismem. Takto chápu „trvale udržitelnou“ politiku já. Možná je s většími nároky na trpělivost a toleranci, bez divadla pouhých politických petard. Ale život mne naučil tomu, že radikalistická nedočkavost není totéž, co radikální důslednost a může vést i do pekel.

Autor je poslanec za KSČM

                 
Obsah vydání       18. 10. 2010
18. 10. 2010 Slzy ponížených seniorů, které vláda nevnímá Ivan  Sommer
18. 10. 2010 Írán vyjednal vytvoření proíránské vlády v Iráku
18. 10. 2010 Pentagon s hrůzou očekává, že wikileaks zveřejní 400 000 dokumentů o irácké válce
18. 10. 2010 V důsledku rasistické imigrační politiky v Británii zemřelo 77 žadatelů o azyl
18. 10. 2010 Chudí si utahují opasky víc Štěpán  Steiger
18. 10. 2010 Stalo se (v USA). Stane se i v ČR? Štěpán  Steiger
18. 10. 2010 Společenské alternativy pohledem ekonomů – těžké zadání Miroslav  Polreich
17. 10. 2010 "Zastavíme v Lockerbie" Jan  Čulík
18. 10. 2010 Lidstvo kulturu častěji předstírá, než ji skutečně má Ivo  Šebestík
18. 10. 2010 Moderní aristokracie Boris  Cvek
16. 10. 2010 Invalidé přijdou v Británii v důsledku vládních škrtů o zaměstnání
13. 10. 2010 Michael  Marčák
18. 10. 2010 Mějme se rádi Monika  Málová
18. 10. 2010 Hladovění obyvatelstva by mohlo být odstraněno do roku 2015 Fabiano  Golgo
18. 10. 2010 Co je fosforový (atd.) zlom a proč na něm záleží Karel  Dolejší
18. 10. 2010 Ken Loach a Paul Laverty: J'accuse Petra  Šťastná
18. 10. 2010 Díru v ruském rozpočtu by ucpala jen ropa v ceně 109 dolarů za barel
18. 10. 2010 Výzkum: Američtí voliči toužící po změně by volili Republikány
18. 10. 2010 Připravovaný konec deregulace nájemného je falešný a protiústavní Klára Alžběta Samková
18. 10. 2010 Slušné bydlení potřebuje slušný zákon Stanislav  Křeček
18. 10. 2010 Iluze nesmiřitelnosti Jiří  Dolejš
18. 10. 2010 Michala Toráčová: Můj vzor? No přece Naomi Campbell Pavel  Pečínka
18. 10. 2010 Změny klimatu přinesou selhávání stávajícího světového systému produkce potravin
18. 10. 2010 Indonésie musí kvůli klimatickým anomáliím dovážet rýži
18. 10. 2010 Paříž a Berlín chtějí usilovat o zlepšení vztahů s Moskvou
17. 10. 2010 Merkelová: Multikulturalismus selhal
17. 10. 2010 Amerika otřesena náhlou vlnou násilí proti homosexuálům
17. 10. 2010 Dojmy z volebního konce týdne Miloslav  Štěrba
16. 10. 2010 Premiér David Cameron musel ve věci škrtů ustoupit před vzbouřením v armádě
15. 10. 2010 Ale já jsem tu školu taky přežil! Ondřej  Hausenblas
15. 10. 2010 Pád dolaru vyvolává obavy ze světové finanční nestability
15. 10. 2010 V Praze je blaze?
15. 10. 2010 UFO nad Manhattanem
15. 10. 2010 Sociální smysl penzijní reformy Pavel  Urban
15. 10. 2010 Brettschneiderův čas Pavel  Pečínka
15. 10. 2010 ODS Neratovice zahájila hon na čarodějnice... Anna  Spěváčková
15. 10. 2010 Vyhošťování Romů z Francie očima romského advokáta Mariana Mandache Petra  Dobruská
15. 10. 2010 Blahopřeji svým úspěšnějším kolegům! Jan  Paul
15. 10. 2010 Svědek: Soukromá firma způsobila smrt deportovaného přistěhovalce
15. 10. 2010 Pařížští středoškoláci táhnou na Senát Karel  Košťál
15. 10. 2010 Ženy, které si nepřejí rodit v porodnici, neexistují!
2. 10. 2010 Hospodaření OSBL za září 2010