Září je "běžný standard"?

13. 10. 2010 / Miloš Dokulil

12. září 1812 vtáhl Napoleon do Moskvy. Byl si jist, že Rusko je před ním na kolenou. 15. září 1916 se objevily první (britské) tanky na válečném poli první světové války (na Sommě). Téhož dne, jen o 24 let později (roku 1940, před 70 lety) se podařilo zcela přesvědčivě zbrzdit hitlerovské nálety na Británii (během druhé světové války).

Letos, hned 2. září, došlo k explozi jednoho dalšího mořského vrtu v Mexickém zálivu (západně od katastrofického dubnového výbuchu), naštěstí beze ztrát na životech a bez úniku ropy. Společnost BP, která zavinila tu jarní přírodní katastrofu, hlásila 20. září, že ten její havarijní vrt je opravdu bezpečně uzavřený. Zatím se ovšem objevila ložiska rozteklé ropy hloub pod hladinou, která se "nerozpustila" a voda v zálivu má zatím 20 % kyslíku pod normál. -- Vodní záplavy v Pákistánu způsobily sice nečekaně méně ztrát na životech ("jen" 1782 mrtvých), ale na dva miliony zničených domů (a možná až 8 x tolik lidí bez přístřeší a potravin!). Jsou jisté obavy z toho, že této situace by v zemi mohly pro sebe využít radikální skupiny. (V Pákistánu dnes žije 170 milionů lidí. Čtvrtina půdy se tam ocitla pod vodou. Je to mj. také stát s jadernými zbraněmi.) V ČR byly některé obce letos vyplaveny nejméně dvakrát.

To, co se v ekonomické oblasti nazývá "recesí", bylo předznamenáno v září před dvěma lety (a naplno to propuklo v prosinci 2007). Snad ta "recese" skončila letos již v červnu. Akciové trhy se vzpamatovaly. Došlo teď také na nové bankovní regulace. Tzv. "Basilej III" (z 12/9) předpisuje bankám jako současné minimum 2 % výše nutného rezervního kapitálu (k dispozici budou muset mít k roku 2019 celých 7 %). -- Jako zdravotní pohromu je třeba vnímat nebývalý vzrůst výskytu HIV ve východní Evropě, od roku 2001 o 66 %. (Je to 1,5 milionu pozitivních ve východní Evropě, z celkem 2,3 milionů v celé Evropě.)

Celý svět sleduje proces záchrany chilských horníků. 17. září se podařilo částečně rozšířit šířku vrtu, 26/9 bylo možné vidět i klec, kterou budou posléze horníci vytahováni na povrch. -- Naopak informovaná veřejnost musela být zdrcena bezohlednou vraždou 72 migrujících Mexičanů, směřujících do USA, které 26. srpna zavraždili mafiáni, protože ti lidé nechtěli s nimi mít nic společného. V Mexiku chtěli původně slavit 200. výročí bojů za osvobození (mezi 16/9 až 20/11), ale z bezpečnostních důvodů byly některé akce teď odvolány. (V zemi operuje sedm silných drogových gangů.)

Komisařka EU pro spravedlnost, Viviane Redingová, tvrdě kritizovala Francii za postup vůči Romům. Francouzský ministr pro EU, Pierre Lellouche, kontroval tím, že přece Francie je "matkou lidských práv"! (Prezident Sarkozy chce dosáhnout likvidace 300 nelegálních romských táborů na pokrajích měst a posílá Romy zpět na Balkán, především do Rumunska, odkud většina z nich pochází.)

Letos již uplynulo celých devět let od otřesného teroristického útoku na New York "z 11. září". (Samozřejmě že není muslim jako muslim. Na světě je 1,57 miliardy muslimů. Také muslimové v New Yorku dali opakovaně najevo svůj postoj proti terorismu.) - Španělská organizace Basků s názvem ETA, považovaná za teroristickou, teď v září (5/9) jednostranně vyhlásila zastavení bojů. (Vznikla již roku 1959.)

Turecko jako člen NATO je dlouhodobě považováno za "spojence Západu". Teď tam měli referendum, které 12. září schválilo (58 % pro) změny v Ústavě. Mnozí pozorovatelé mají obavy z možného posílení "muslimského vlivu" v zemi. (Premiér Erdogan je podezírán z ústupu od "západních" hodnot. Ústavní změny mají mj. znemožnit armádě intervenci v politice. Armáda se považuje za ochránce odkazu Atatürkovy revoluce. Přitom vojáci již 4 x svrhli zvolené vlády, naposled 1997. -- Také dojde ke snížení prahu pro vstup do parlamentu, na 10 % hlasů.)

Nemálo citlivým bodem na mapě světa stále je nedořešená vzájemná situace mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou ("PNA"). Oba subjekty se 24. srpna dohodly, že začnou 2. září ve Washingtonu spolu jednat, a to přímo (i když bez nadšení nad tím). První kolo skončilo 15. září, bez viditelného pokroku. Navíc 26/9 vypršelo moratorium na výstavbu izraelských objektů na území tzv. Západního břehu, které nebylo obnoveno. Přesto se od 26. září jedná dál! (Zřejmě největším kamenem úrazu je příští možný statut Jeruzaléma, který by Palestinci chtěli mít také jako své hlavní město, už kvůli islámským svatyním na "svaté hoře".)

Za nevypočitatelnou vládu je považována ta íránská. Roste parlamentní opozice vůči prezidentu Ahmadinežádovi. Dokonce poslanci několikrát přehlasovali prezidentovo veto a začali chystat možnou žalobu prezidenta. (14. září byla teď propuštěna po víc jak 13 měsících Sarah Shourdová; ovšem až po složení 500 tisíc dolarů. Zbývající dva muži z té trojice zadržených Američanů zatím propuštěni nebyli.)

Rok 2010 je nejkrvavějším rokem "afghánské války". (Z celkem 2100 zabitých vojáků NATO za 9 let bojů plná čtvrtina toho počtu připadá na tento rok!) V této neklidné zemi se odehrávaly 18. září volby (k obsazení bylo 249 poslaneckých míst). Z bezpečnostních důvodů nebylo otevřeno 938 hlasovacích míst. Jako neblahý a ještě zlověstnější stín z loňských prezidentských voleb (milion falešných hlasů navíc) se teď proslýchá, že pro tyto volby bylo vydáno o pět milionů víc voličských průkazů, než je voličů! (Navíc nemálo žen volí v burkách, bez možnosti prověřit identitu voličky. Výsledky mají být známy až k 31/10!)

Irák: jako kdyby tam už žádná válka nebyla. Tak to aspoň bylo ohlášeno z Washingtonu již 31. srpna. K 1. září je v Iráku jen 49 700 amerických vojáků, a to s "poradním" statutem, ne už jako "bojové" jednotky. Jako kdyby ta sedmiletá bojová mise již skončila. (Přesto popularita prezidenta Obamy dále klesá. Teď již je pod 50 %.)

Jisté vzrušení způsobilo prohlášení 84-letého Fidela Castra, zveřejněné 13. září v americkém periodiku Atlantic, podle něhož kubánská cesta "už ani nám neslouží". Fidel Castro pak replikoval, že myslel "přesně opak"!. Prezident Raúl Castro počítá s tím, že bude propuštěn z práce milion "státních zaměstnanců"("soukromí" skoro neexistují), z toho půl milionu hned na jaře. Turistika na Kubu letos poklesla o 35 %, na $250 milionů. (Na počátku tohoto století byly příjmy až $800 milionů na tomto kubánském "trhu".) -- Ani ve Venezuele -- jako výrazném spojenci Kuby -- hospodářství nevzkvétá. Přitom se tam 26. září odehrály volby. Byl to plebiscit nad Chávezem? -- V Kolumbii opět dochází viditelně k většímu návratu násilí. (Za prezidenta Alvara Uribeho byl úspěšně potlačován guerillový FARC, ale pak vzniklo jisté vakuum pro drogové gangy a vzrostl počet vražd. Současný prezident Juan Manuel Santos čelí terorismu v 24 z 32 států republiky.)

V Číně dále roste propast mezi nejbohatšími a nejchudšími, mezi elitou a prostými lidmi. 6. září v bývalé rybářské vesnici Šenžen, dnes městu o desíti milionech obyvatel, vzpomínali, že před 30 lety tam byl zahájen program vyčleněného hospodaření kapitalistického typu. V září také Čína absolvovala dvě státní návštěvy, jednu ze Severní Koreje, druhou z Burmy (nyní Myanmar). -- V Severní Koreji také se konečně 28. září -- po nečekaném odkladu -- po 30 letech sešel tamní sjezd Korejské strany práce, aby byl takto zřejmě představen nový následník tamního mocenského trůnu, nejmladší syn stávajícího vůdce, Kim Čong-un; byl hned jmenován generálem. (Zrovna v září, 8/9/1945, začali vojáci USA -- měsíc po SSSR, který obsadil severní polovinu Koreje -- s dohledem při parcelaci nad jižní Koreou.)

Za překvapení je nutno považovat, že ve Švédsku po půlstoleté sociálně-demokratické vládě vyšla teď opět vítězně z voleb (19. září) pravostředová koalice (i když v zemi je 8 % nezaměstnaných). -- V Austrálii naopak bude teď vládnout středolevá Labour Party (v čele s Julií Gillardovou), když s podporou dvou nezávislých disponuje 76 ze 150 poslaneckých míst. --- O ministerském předsedovi Ruska Putinovi se týdeník Time (27. září) v jednom titulku vyjádřil, že je "Potěmkinem 21. století". (Dlouholetý starosta Moskvy Lužkov byl 28. 9. prezidentem Medvěděvem odvolán z úřadu.)

O USA tu zatím padla zmínka jen v souvislosti s "11. září". Toho dne chtěl reverend Terry Jones demonstrativně pálit výtisky Koránu. Naštěstí od tohoto plánu upustil. Ale udělal si jako představitel malé sekty nemalou reklamu. -- V posledních volbách získali demokraté největší příliv křesel v Kongresu a také měli převahu v Senátu. V poločasu prezidentského čtyřletého funkčního období volby často vedou k mocenským přesunům mezi oběma stranickými rivaly. V rámci Republikánské strany ("GOP") se nedávno utvořila zdola nejdřív jen neformální skupina k prosazování jiných kandidátů do voleb, než jaké nominovalo ústředí. Jde o tzv. skupinu "Tea Party", která již s úspěchem vyřadila v několika menších státech najmenované kandidáty, s nimiž se centrum volky nevolky smiřuje. Je otázkou, do jaké míry to může zlepšit podmínky ke zvolení demokratům. Přitom zrovna teď pochopitelně stoupá počet lidí v USA na hranicích chudoby (je to teď 14,3 %, tj. přes 40 milionů). Nezaměstnaných neubylo; zase se poněkud zvýšil jejich počet, na 9,6 %. USA teď uzavřely nemalý obchod ve zbrojních dodávkách se Saudskou Arábií; za $60 miliard, což dá práci 75 tisícům pracovníků v leteckých firmách. -- V Senátu USA je také je nová smlouva START, k redukci jaderných arzenálů. (Už 65 let byly dostihy mezi oběma tehdy supervelmocemi; stále jim zůstává 8 tisíc aktivních jaderných hlavic; nejvíc jich USA měly v 1967, 31 255; a SSSR jich měl v roce 1986: 40 159! )

V rámci středoevropské politiky uveďme, že 18. září byla v Berlíně stotisícová demonstrace proti atomovým elektrárnám; a 21. září proběhla v Praze demonstrace proti vládní politice s účastí dvojnásobnou proti očekávání (snad 40 tisíc účastníků).

A teď již jen stručně pár údajů k připomenutí: 2. září 1415 (už 595. výročí) čeští pánové poslali do Kostnice protestní repliku na popravu Jana Husa. --- 20/9/1519 se vydal na námořní cestu kolem světa Fernão de Magalhães. Téhož dne, ale roku 1565, došlo k prvnímu vojenskému střetnutí evropských mocností na americkém kontinentě. 22/9/1862 Lincoln vydal emancipační proklamaci (k zrušení otroctví).

Z 20. století si připomeňme aspoň: 30/9/1949 skončil konečně -- po 15 měsících -- letecký most do západního Berlína. -- 12/9/1953 se stal šéfem v SSSR Nikita S. Chruščov. -- 5/9/1972, během mnichovské olympiády, arabští teroristé zavraždili izraelské atlety. -- 10/9/1989 Maďarsko otevřelo hranice východoněmeckým turistům na Západ.

29/9/1547 se narodil Miguel de Cervántes. -- 12/9/1953 John F. Kennedy se ženil s Jacqueline Bouvierovou. -- 9/9/1976 zemřel Mao Ce-tung. -- 6/6/1997 měla pohřeb Lady Diana.

Publikačně: 1. září 2010 vyšly paměti Tonyho Blaira (700 stran textu). 5/9/1958 byl v USA vydán Pasternakův román o doktoru Živagovi.

12/9/1940 (před 70 lety) byly objeveny prehistorické jeskynní malby v Lascaux.

Pro náboženské dějiny jsou tu dvě zaokrouhlená výročí. 25/9/1555 (tedy před 455 lety) byl uzavřen tzv. augšpurský mír (mezi katolíky a luterány). Uplynulo také 390 let od puritánské plavby lodi "Mayflower" (16. 9. 1620). Skupina českobratrských souvěrců (pro americké dějiny známých jako "Moravští bratři") se usadila 10. září 1752 v Severní Karolíně.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 13.10. 2010