Exprezident Harvardovy univerzity: co je štěstí?

8. 10. 2010 / Boris Cvek

V Česku by se chtělo říci "muška jenom zlatá" -- no a majetek, sex, žranice, zdraví... Když pár idealistů mluví něco o hodnotách a vnitřním životě, ti protřelí a "znalí" života se pohrdavě usmějí a myslí si své. O to více mne potěšila recenze, kterou jsem včera četl v časopisu Nature (z 29. dubna 2010) na knihu exprezidenta Harvardovy univerzity Dereka Boka The Politics of Happiness: What Government Can Learn from the New Research on Well-Being (Princeton University Press 2010). Kniha je ke koupi na britském amazonu (amazon.co.uk) za necelých 16 liber.

Pokusím se jen velmi stručně shrnout základní body, které nám Bok chce sdělit. Předně: s růstem technické civilizace a hmotného bohatství klesá pocit štěstí mezi lidmi. Moderní rozvinuté společnosti jsou nešťastné a ani pořádně nevědí, co to štěstí je. Např. podle studie německých sociologů z roku 2009 došlo v Číně pozvednutím stovek milionů lidi z chudoby během 90. let k alarmujícímu poklesu pocitu spokojenosti ze života na všech úrovních ekonomických příjmů. Podle Boka je čas začít dělat politiku jinak a místo důrazu na bohatství (a HDP) usilovat o to, aby lidé byli šťastni. Tuto změnu v uvažování musíme udělat tím spíše, že máme mnoho solidních vědeckých studií (mnohé vycházejí i v Nature) o tom, co to štěstí vlastně je (a není to žádná "muška zlatá" nebo chvilkový pocit rozkoše!).

Hlavní předpokladem štěstí je trvající uspokojení (lasting satisfaction) a většina lidí netuší, jak ho dosáhnout. Štěstí má sociální příčiny a produkuje sociální i individuální dobro: kreativitu, toleranci, lepší soustředění, laskavost, empatii a nakonec i větší prosperitu a bohatství celé společnosti (je pravda, že šťastné chudé společnosti nejsou bohaté a prosperující, to je však dáno mírou jejich technologické i právní atd. zakrnělosti -- technologická a právní atd. rozvinutost však může vést sama osobě k poklesu pocitu štěstí, pokud je založena na materialistických hodnotách). Záleží na nás a na tom, jak žijeme naše životy. Základním předpokladem štěstí jsou blízké vztahy (řekl bych dlouhodobá a hluboká přátelství), uplatňování našich silných stránek, pomáhání druhým, mít smysl pro nějaký cíl a účel a konečně víra v to, že naše činnost přináší opravdu něco hodnotného. Trvající uspokojení jako politický cíl může vést ke vzniku mnohem produktivnějších, soudržnějších, udržitelnějších společností, ve kterých se lidé starají jeden o druhého.

Lidé však tragicky nerozumějí tomu, co je může učinit šťastnými. Majetek, vlastnictví a sláva to rozhodně nejsou navzdory tlakům reklam a mediální reality. Vzhledem k tomu, že podle Boka je štěstí schopnost, která může být naučena, je třeba orientovat naše školy na to, aby děti i jejich rodiče učily tomu, co je to štěstí. Bok znovu a znovu zdůrazňuje, že dnes již máme dostatečné vědecké poznání, abychom mohli tvrdit, co je to štěstí, a učit se mu. Pro politiku štěstí (místo politiky bohatství) jsou podle Boka kruciální tři body.

1. Celá populace musí být posunuta od hodnot bohatství k celkovému rozkvětu, způsobenému hodnotami štěstí.

2. Udržitelné štěstí neplyne z toho, co máme, nýbrž z toho, co děláme. Musíme být schopni sami o své štěstí usilovat a pomoci ostatním v jejich vlastním usilování o jejich štěstí.

3. Při vytváření konkrétních politických akcí musíme být opatrní a stále zjišťovat, zda vskutku dosahujeme svých cílů: různé přístupy budou fungovat v různých situacích pro různé lidi různě. Musíme mít stále na mysli vědeckou evidenci a pokračovat ve zkoumání štěstí.

Není pravda, že ekonomická prosperita přináší štěstí, je však pravda, že štěstí může přinést větší ekonomickou prosperitu. Navíc tam, kde ekonomická prosperita vyrůstá z post-materialistických hodnot, je také šance, že bude šetrná k životnímu prostředí.

Rád bych uzavřel tím, že právě k tomu, co podle Boka je štěstí, potřebujeme dlouhotrvající a důkladnou, sofistikovanou kultivaci vlastního nitra, tedy umění, etiku, spirituální a citové prožitky, jejichž hodnota je nad všechno zlato světa už podle starých moudrostí různých vyspělých civilizací.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.10. 2010