Může Británie (či Česko) kdy být spravedlivou společností?

4. 10. 2010

Průběh většiny životů je určován tím, zda má člověk štěstí, nikoliv jeho schopnostmi.

Will Hutton, Them and Us: Politics, Greed and Inequality -- Why We Need a Fair Society (Oni a my: Politika, chtivost po penězích a nerovnost: Proč potřebujeme spravedlivou společnost. Little, Brown, cena £20

Představte si, že by se k vládě koncem devadesátých let v Británii po pádu vyčerpaných konzervativců dostala nová, středolevicová vláda, plná energie a nových nápadů. Během dalších deseti let by tato vláda zkrotila kapitalismus a zároveň by i omezila moc státu. Aktivně by se angažovala v Evropské unii. Vytvořila by nové instituce, rozbila by mocenská centra, podporovala by průmysl a využívala daní a regulace k financování produktivní ekonomiky. Množství příležitostí pro občany by se rozšířilo, třídní rozdíly by se zmenšily. Chudým by vláda vysvětlovala, že sociální podpora je jen dočasnou nutností na cestě k získání zaměstnání. Bohatí by nebyli uctíváni. Znakem této společnosti by byla umírněnost.

Tato imaginární vláda by bývala naslouchala argumentům, které publikoval britský novinář a ekonom Will Hutton r. 1995 ve svém bestselleru The State we're in (Stav, v němž se nacházíme). Nestalo se to. Namísto toho uzavřeli Tony Blair a Gordon Brown "mefistofelskou dohodu". V době, kdy ekonomika kvetla a finanční bublina rostla, se Huttonovy argumenty, že je potřeba podporovat solidní a pomalu se rozvíjející průmyslovou ekonomiku se jistě britským vládnoucím politikům zdály zastaralé. Blair a Brown deregulovali finančnictví a vzali si z toho své zisky. Průmyslová výroba poklesla. Zatímco r. 1997 byl objem výroby v Británii o 8 procent větší než r. 1974, v roce 2009 byl o 2,9 procent nižší. Británie byla na konci labouristického období vzdálenější od Huttonovy vize vyrovnané ekonomiky než na konci konzervativního období r. 1997. Nebyla to tedy Thatcherová, kdo zničil britský průmysl.

Hutton nicméně chválí některé kroky, které učinila labouristická vláda. Poskytla víc peněz pro školy a na vědecký výzkum a vytvořila na vládě nezávislou ústřední banku. Po finanční krizi má podle Huttona nyní Británie (a Česko?) novou příležitost uvažovat o tom, jak se ve světě uživit. Proto napsal novou knihu.

Huttonovým tématem je spravedlnost. Argumentuje, že všichni lidští jedinci se rodí s citem pro spravedlnost a měli by ho užívat jako měřítka pro svůj život. Nelze ovšem k dosažení spravedlnosti využívat autoritářského státu: "To je kontraproduktivní a nevede to nikam."

Podle Huttona je podstatou férovosti proporčnost. "Tarif - odměna či trest za to, co jste udělali či čím jste přispěli. Férovost musí také existovat ohledně toho, jak se vyrovnáte se smůlou, nebo s tím, když náhle máte obrovské štěstí, anebo s tím, když máte štěstí, o něž jste se velmi silně zasloužili vlastním úsilím."

Součástí toho, zda člověk má či nemá štěstí, je, zda se narodil na správném místě. Stát podle Huttona musí podporovat spravedlivé společenství. Podobně jako současný britský ministr podnikání, liberální demokrat Vince Cable, Hutton je přesvědčen, že kapitalismus musí být řízen státem, protože volný trh ztrácí efektivitu a stává se monopolistickým.

Hutton chválí podnikání, ale jen to správné. "Kapitalismus se umí chovat geniálně, když dovoluje podnikavým lidem, aby si vypůjčovali z kolektivních zásob znalostí a zvětšovali národní zásoby bohatství," argumentuje. Avšak klíčem ke všemu je spravedlnosti. Finančníci v londýnské City nezbohatli, protože by měli výjimečné schopnosti a talent či odvahu. Jejich obrovské platy nejsou spravedlivé.

I před nynější finanční krizí viděl Hutton finančnictví jako kletbu ekonomiky. Hutton zdůrazňuje kolektivní hodnoty. "Lidé nevytvářejí firmy jen na trhu. Jsou to organizace, které vznikají v sociálním prostředí," zdůrazňuje.

Velmi přesvědčivá je ta část jeho nové knihy, které Hutton argumentuje, že lidé se mezi sebou odlišují jen málo. Morální hodnoty a dokonce i individuální schopnosti jsou sdíleny mezi lidmi daleko větší měrou, než si myslíme. Průběh většiny životů je určován tím, zda má člověk štěstí, nikoliv jeho schopnostmi. Spravedlivější společnost, kterou chce Hutton vytvořit, bude muset mít silnější občanské instituce, nikoliv jen vládu.

Hutton sympatizuje s mnoha částmi vládní politiky nynější britské liberálně-konzervativní vlády, avšak je šokován vládními škrty. Škrty podle něho povedou k nové, hluboké hospodářské krizi a ochromí instituce, kterých je zapotřebí na posílení společnosti.

"Nemyslím si, že deficit ve výši 10 procent HDP po hospodářské krizi je katastrofou. Drastický způsob, jímž má být tento deficit snížen, a to, jak to zlikviduje inteligentní investice, je tak ničivé, že jsem tím šokován."

"Existuje způsob, jak by Británie mohla být za dvacet let nejdynamičtější zemí Evropské unie," tvrdí Hutton. Jeho nová kniha to vysvětluje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 4.10. 2010