Bílé, brazilské i romské

24. 9. 2010 / Pavel Pečínka

Případ tří Brazilek nalákaných na práci "servírek" do Brna a pak nucených k jiné práci, což právě projednává soud, stojí trošku na hlavě. Většina těch českých občanů, kteří byli tak pracovití, že už jim nestačí dům s bazénem na střeše a tygrem na zahradě a šmakuje jim ještě jinačí divočina, cestuje za touto exotikou ven. Z nočního Bangkoku nebo Ria si zatím odvážejí spíš jen fotky a zážitky (na rozdíl od německých důchodců, kteří pak bývají k vidění na Mallorce obkrouženi šikmookými ­náctiletými manželkami, vděčnými, že je jakýsi rozvedený sádelnatý Helmut vytáhl z thajského bordelu). Pokud už jde o dovoz pracovní síly na tento druh činnosti, většinou čeští "podnikatelé" získávají zájemkyně z Ukrajiny.

Nejdestruktivnější dopady však má prostituce spojená nikoliv s "dovozem" cizinek, ale ta, která se prolíná s některými romskými rodinami ze společenského dna. Zde v roli "podnikatelů" zapomínají na národnostní předsudky někteří Češi, Romové i Němci. Vědí, že pro nezaměstnané a nevzdělané rodiny manipulované lichváři může být šlapající dcera často hlavním zdrojem obživy. A když navíc dotyčnou ještě navyknou na nějako drogu, můžou se spolehnout, že za další dávku bude hopsat, jak bude pasák pískat.

Takže jen víc krácení grantů pro neziskovky a nadace pracující s nejrůznějšími lidmi z okraje. Internacionální podnikavci s bílým i brazilsky a romsky tmavším masem to jistě ocení.

Vyšlo v Brněnském deníku Rovnost

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.9. 2010